Spolek Šalamoun, který se již 31 let systematicky věnuje případům osob trestně stíhaných, obžalovaných či odsouzených, u nichž existuje vážné podezření, že došlo k porušení jejich práva na spravedlivý proces nebo k zásahu do jiných základních lidských práv, podrobil kritice vyjádření předsedy Nejvyššího soudu ČR v kauze Jiřikovský. Stanovisko přetiskujeme v plném znění:
S velkým znepokojením sledujeme aktuální mediální vyjádření předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho, který hájí rozhodnutí, jež umožnilo odsouzenému Tomáši Jiřikovskému opětovný přístup k zařízením s obsahem bitcoinových peněženek. Pan předseda označuje postup Nejvyššího soudu za »správné rozhodnutí«, přestože v právně i skutkově velmi podobné věci rozhodl tentýž soud zcela opačně – a to ve věci vedené pod sp. zn. 3 Tdo 992/2022.
V tomto usnesení ze dne 22. 11. 2022 (NS) a na něj navazujícím usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 368/23 ze dne 11. 4. 2023 byl závěr zcela jednoznačný: v případě, kdy obviněný/pachatel odmítne zpřístupnit šifrované zařízení, kde se podle důvodného podezření nachází výnos z trestné činnosti (např. kryptoměny), a zároveň tvrdí, že nic takového neexistuje, nelze mu věc vrátit.
Toto právní stanovisko, které vytvořilo předvídatelnou judikaturu ve věcech zabavených kryptoměn a výnosů z trestné činnosti, bylo v červenci 2023 zcela ignorováno právě v kauze Jiřikovský. Nejvyšší soud přesto vydal usnesení, které fakticky vedlo k navrácení zařízení, na nichž se mohly (a pravděpodobně i skutečně) nacházet digitální prostředky pocházející z drogové činnosti – a to i přesto, že Jiřikovský odmítl spolupracovat a zatajoval přístupová data.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci Jiřikovského nejenže nevysvětlilo odklon od vlastní judikatury, ale navíc otevřelo zcela nový a právně neudržitelný prostor pro tzv. »sofistikované legalizace výnosů z trestné činnosti«. Ačkoliv pan Jiřikovský posléze »věnoval státu« údajně 1 miliardu korun, nemůže být tento krok považován za omluvu nebo odůvodnění celého procesu – právě naopak. Tento »dar« ukazuje, že prostředky skutečně existovaly, a potvrzuje správnost původního podezření.
Zarážející je také naprosté mlčení k existenci předchozích rozhodnutí NS a ÚS, která byla veřejně dostupná a soudci Nejvyššího soudu je bezpochyby znali. Právní kontinuita a předvídatelnost rozhodování jsou základními kameny právního státu – a právě ty byly v tomto případě pošlapány.
Představa, že se jedná o »správné rozhodnutí« bez jakéhokoliv vysvětlení odklonu od vlastní judikatury, je nejen právně neobhajitelná, ale i z hlediska důvěry veřejnosti v soudní moc hluboce destruktivní.
Spolek Šalamoun vyzývá Nejvyšší soud, aby:
- odůvodnil rozpor mezi rozhodnutím ve věci Jiřikovský a rozhodnutími 3 Tdo 992/2022 a IV. ÚS 368/23,
- vysvětlil právní základ, na kterém se v červenci 2023 rozhodl odklonit od dosavadní judikatury,
- zveřejnil metodiku zacházení se zašifrovanými elektronickými nosiči v trestním řízení, které mohou obsahovat výnosy z trestné činnosti.
Pokud má být právo spravedlivé, rovné a předvídatelné, nelze připustit, aby v obdobných případech rozhodovaly soudy jednou tak a podruhé opačně – bez jakéhokoli vysvětlení.
(za)