Home Domácí Výše minimální mzdy bude záviset na vládě, projde tedy pravděpodobně nejnižší varianta

Výše minimální mzdy bude záviset na vládě, projde tedy pravděpodobně nejnižší varianta

ILUSTRAČNÍ FOTO - pixabay

Tripartita se nedohodla na zvýšení minimální mzdy. O přidání od ledna tak rozhodne vláda, zřejmě na jednání v příštím týdnu. Po jednání zástupců vlády, odborů a zaměstnavatelů to novinářům řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jeho úřad navrhuje pro příští rok navýšení buď o 1600 korun na 18 900 korun, nebo o 2100 korun na 19 400 korun. Do roku 2028 by se tak minimální mzda dostala buď na 45 procent průměrné mzdy, nebo na 50 procent.

Kabinet podle Jurečky za dva týdny schválí pravděpodobně nižší variantu. Odbory požadují navýšení o 2200 korun na 19 500 korun. Zaměstnavatelé by přidali nejvýš 1000 korun. »Většina připomínkových míst se kloní k 1600 korunám,« uvedl Jurečka po jednání. V koalici je podle něj třeba jednat i o navýšení příspěvků na zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Podle podkladů ministerstva práce za nejnižší částku loni pracovalo asi 118 000 lidí. Minimální mzda se zvedla letos v lednu o 1100 korun na 17 300 korun. Odpovídá tak zhruba 40 procentům průměrné mzdy. Podle první navrhované verze by se měla do roku 2028 dostat na 45 procent průměru. Každý rok by tak podíl rostl o jeden procentní bod. Od ledna příštího roku by to znamenalo přidání o 1600 korun, tedy o 9,2 procenta. Zaměstnavatelům by se zvedly náklady na nejméně placeného pracovníka o 2141 korun měsíčně, tedy ročně o 25 690 korun.

Ve druhé verzi by do pěti let měla minimální mzda odpovídat polovině průměrné mzdy. Podíl by tak každý rok rostl o dva procentní body. V lednu by se tedy měla částka zvednout o 2100 korun, to je o 12,1 procenta. Na sociálních odvodech by přiteklo 930 milionů korun, na zdravotních 400 milionů.

Zaměstnavatelé poukazují na to, že musejí vyplácet i zaručené mzdy v osmi stupních podle odpovědnosti, náročnosti a odbornosti práce. Ty se pohybují od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Pro letošek se upravila jen nejnižší a nejvyšší částka. V první navrhované variantě by se pohybovaly od 18 900 do 37 800 korun, ve druhé od 19 400 do 38 800 korun.

Podnikatelé už dřív navrhovali zaručené mzdy od minimálního výdělku odpojit a domlouvat jejich výši v kolektivním vyjednávání. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj po dnešním jednání uvedl, že po zrušení vazby mezi minimální a zaručenou mzdou by zaměstnavatelé mohli uvažovat o vyšším růstu té minimální. Odbory jsou ale proti rozpojení vazby. Jurečka v neděli uvedl, že by se počet zaručených mezd v nižší navrhované variantě mohl snížit z osmi na čtyři, ve druhé vyšší variantě by se zaručené mzdy zrušily.

Podle šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly by měl růst minimální mzdy odpovídat růstu inflace, její výše by tak měla dosáhnout 21 165 korun. Návrh odborů přitom činí 19 500 korun. Zrušení tarifů považuje Středula za velmi nebezpečné. Pokud k vyššímu růstu minimální mzdy vláda nepřistoupí, bude to podle Středuly znamenat, že bude stát dotovat skrze sociální dávky pro zaměstnance majitele firem, kteří za minimální mzdu zaměstnávají. »Je to zásadní otázka, zda by byly, nebo nebyly protesty, bude na rozhodnutí orgánů odborových svazů,« odpověděl Středula na dotaz ohledně případných protestů po schválení nižšího růstu minimální mzdy.

Přiměřené minimální mzdy na území Evropské unie upravuje směrnice, kterou sedmadvacítka přijala loni. Předpis doporučuje jako vodítko pro stanovení částky 60 procent mediánu hrubé mzdy či 50 procent průměrné hrubé mzdy. Členské státy mají na uvedení unijních pravidel do praxe dva roky.

(čtk)

1 KOMENTÁŘ

PŘIDEJ KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here