Na texaské hranici s Mexikem probíhá neobvyklý střet mezi federální a státní vládou – bitva o práva států se rychle stává novou realitou v USA. Co se děje v Texasu a co je podstatou tohoto konfliktu? A proč tento konflikt vůbec začal?
V posledních 15 letech se v USA neustále prohlubuje socioekonomická krize, sociální rozdělení a polarizace a zvyšuje se kriminalita. S nástupem Baracka Obamy začalo rychle narůstat napětí mezi konzervativním bílým venkovským obyvatelstvem a ostatními etnickými skupinami.
V druhé polovině Obamova funkčního období se díky snahám o zavedení kvót ve vojenském i podnikatelském sektoru a o vytvoření nových hodnot v protikladu ke konzervativním hodnotám zřetelně projevila propast mezi vládou a konzervativním venkovským obyvatelstvem, které je hlavní ekonomickou a vojenskou silou Spojených států. Ačkoli se v Trumpově éře pokusili o obrat, nebyl příliš účinný vzhledem k rostoucí moci demokratů v armádě, zpravodajství a ekonomice.
Za Bidenovy vlády se sociální rozpory prohloubily na nebývalou úroveň. Rostoucí ekonomické krize, konflikty a míra kriminality ve světě pak způsobily, že imigrační proud do USA z celého světa, zejména z Latinské Ameriky, dosáhl ve srovnání s předchozím obdobím vrcholu.
Proimigrační politika demokratů, jejich schopnost využívat je jako levnou pracovní sílu a vojáky a schopnost rychle z nich udělat občany, neboť v nich vidí svůj obrovský volební potenciál ve volbách, krizi ještě prohloubila.
Texaský guvernér Greg Abbott zahájil operaci Lone Star (Osamělá hvězda) na ochranu hranic již v roce 2021. Na jeho příkaz získaly orgány činné v trestním řízení v Texasu právo nezávisle střežit hranici s Mexikem, což zahrnovalo stavbu ostnatého drátu a zachycování uprchlíků. Texaská národní garda během operace zadržela téměř půl milionu lidí a zatkla také téměř 35 tisíc migrantů.
Texas versus Nejvyšší soud
Dne 22. ledna televizní kanál Fox News informoval, že Nejvyšší soud USA rozhodl o odstranění 30 mil (asi 48 km) dlouhého drátěného plotu na americko-mexické hranici v Texasu, který byl instalován v rámci Abbottova boje proti přílivu migrantů. Rozhodnutí soudu umožňuje pohraniční hlídce po dobu trvání soudního řízení přestřihnout drát umístěný podél hranice.
Texaská národní garda ale federálním agentům pohraniční stráže vstup na úsek hranice s Mexikem podél řeky Rio Grande (dlouhý asi čtyři kilometry) zablokovala. Státní úřady opakovaně prohlašovaly, že americká administrativa řádně nezabezpečuje hranici, což vede k nárůstu počtu nelegálních migrantů. Texas je pak začal posílat autobusy do velkých amerických měst, včetně Washingtonu, New Yorku a Chicaga. »Od dubna 2022 Texas přepravil více než 12 500 migrantů do Washingtonu, od srpna 2022 více než 37 500 migrantů do New Yorku, od srpna 2022 více než 31 200 migrantů do Chicaga a od listopadu 2022 více než 3400 migrantů do Filadelfie,« uvádí se v prohlášení na internetových stránkách guvernéra Abbotta.
Texaský guvernér dále prohlásil, že je připraven na konfrontaci s federální vládou a nehodlá ustoupit: »Texas bude pokračovat v rozšiřování hraničních bariér, protože Texas je pod okupací imigrantů a Biden nedodržuje zákony. Prezident podporuje příliv migrantů nejen do Texasu, ale také do Arizony, Kalifornie a dokonce i na kanadskou hranici. Takže zajistíme hranici, protože nemáme prezidenta, který by prosazoval zákony Spojených států.«
»Operace Osamělá hvězda pokračuje v řešení nebezpečných průlomů, které vznikly v důsledku odmítnutí administrativy Joea Bidena zabezpečit hranice. Každá zadržená nebo zatčená osoba, každá unce zabavených drog by se jinak mohla dostat do komunit v Texasu a v celé zemi kvůli politice otevřených hranic prezidenta Joea Bidena,« je přesvědčen guvernér státu.
Bývalý americký prezident Donald Trump označil současnou situaci na jižní hranici za zbraň hromadného ničení země. »Naše hranice se stala zbraní našeho masového ničení,« napsal na své stránce Truth Social, kde komentoval situaci vzniklou na americko-mexické hranici v důsledku přílivu nelegálních migrantů.
Síla osamělé hvězdy
Texas, stát osamělé hvězdy, přitom není žádný outsider. Je to jeden z nejdůležitějších států pro ekonomiku USA s třiceti miliony obyvatel, na celém HDP se podílí devíti procenty. Je centrem americké těžby ropy. Po Rusku a Saúdské Arábii je třetím největším producentem ropy na světě. Navíc sem v roce 2021 Ilon Musk přesunul sídlo společnosti Tesla. Sídlí zde také hvězdná základna společnosti SpaceX a hlavní zařízení na výrobu moderních raket.
Kdyby byl Texas samostatnou zemí, s HDP 1,8 bilionu dolarů by byl 12. největší ekonomikou světa a předstihl by Jižní Koreu, Brazílii, Austrálii, Rusko a Španělsko. HDP na obyvatele je 78 tisíc dolarů. Texas má vlastní stíhačky, obrovskou národní gardu (19 000 mužů), Texas Rangers a Chucka Norrise…
Nejspíš proto demokraté stále častěji požadují, aby Biden texaskou národní gardu federalizoval – převedl ji pod svou kontrolu a přesunul ji od hranic. Není však jisté, zda by Texas takové rozhodnutí přijal. Koneckonců guvernér již odmítl prosazovat federální imigrační zákony. Navíc, pokud se Abbottovi podaří shromáždit Národní gardu z jiných států, budou muset být všichni také federalizováni. A to by bylo vyhlášení války celé republikánské Americe.
Podpora republikánských států
A již deset dalších států vyslalo Národní gardu k texaským hranicím a další budou následovat, řekl Abbot. Akce texaského guvernéra uzavřít hranici s Mexikem v rozporu s rozhodnutím Nejvyššího soudu USA podpořilo 25 hlav dalších států. I Trump dodatečně vyzval »všechny ochotné státy, aby do Texasu vyslaly své stráže«. Všichni republikánští guvernéři kromě Phila Scotta z Vermontu pak podepsali společné prohlášení, v němž se postavili na stranu Texasu a jeho »ústavního práva na sebeobranu«.
Příčiny, o nichž se nemluví
Kořeny celé krize lze přitom nalézt již v samotné politice USA vůči svému jižnímu sousedovi. Podle odborníků se tomu říká mexický hospodářský paradox. Spočívá v tom, že Mexiko je na latinskoamerické poměry hospodářsky poměrně vyspělou zemí, má na tamní poměry vysoký index lidského rozvoje, jeho zeměpisná poloha podporuje tranzitní obchod, cestovní ruch a zemědělství, má velké zásoby ropy, sousedí s USA, spolu s Kanadou a USA tvoří hospodářskou unii »Severoamerická dohoda o volném obchodu« (NAFTA), která by měla přitahovat unikátní investice a technologie.
S tím vším mělo být Mexiko prosperující zemí, ale není tomu tak. HDP země na obyvatele je podobný HDP Běloruska nebo Srbska. Ale v těchto zemích je průměrný plat 500-550 dolarů, zatímco v Mexiku 250 dolarů. A je to právě chudoba, která žene miliony Mexičanů do USA. Stejně tak z toho důvodu nezůstávají migranti z jižnějších zemí v Mexiku, ale používají ho pouze jako tranzitní zemi.
Profesor Gordon Hanson z Harvardovy univerzity, přední výzkumník vztahů v rámci NAFTA, ve svém článku o depresivním stavu Mexika píše, že země má prostě smůlu. Problém je především v tom, že většina Mexičanů neplatí daně. A vláda nedokáže vybudovat daňový systém – liberální reformy z přelomu 80. a 90. let jsou na překážku.
Tyto reformy však nespadly z nebe, ale byly provedeny pod tlakem Spojených států, které je požadovaly jako hlavní podmínku pro vstup do NAFTA. Mexičané deregulovali ekonomiku, liberalizovali daně a provedli rozsáhlou privatizaci.
Všechny tyto kroky byly prezentovány jako nezbytná opatření k integraci s americkou ekonomikou. Smlouva o přistoupení k NAFTA byla podepsána a vstoupila v platnost 1. ledna 1994. Mexická ekonomika se okamžitě zhroutila a dodnes se nevzpamatovala. Vláda sotva do roku 1994 vystačila s půjčkami a očekávala, že okamžitě obdrží peněžní toky z USA, ale nevyšlo to. Začala krize a poté stagnace.
Růst HDP Mexika podle jednotlivých segmentů (naposledy před pandemií):
- 1984-1993 – 7,5 %
- 1994-2003 – 5,5 % – vstup Mexika do NAFTA
- 2004-2013 – 5 %
- 2014-2019 – 2,5 %
Podmínky vstupu do NAFTA se ve výsledku pro Mexiko ukázaly jako nerovné. Washington získal na mexickém trhu mnohem větší preference než Mexico City na americkém trhu, platí nerovná politika cel. To vytváří podmínky, za nichž je obchodní bilance vždy ve prospěch USA.
Navíc američtí lobbisté neumožňují normalizaci daňového systému, neumožňují práci odborů, protože mnoho amerických investic, především v odvětvích s nízkou technologickou náročností, je realizováno na základě absence sociálních příspěvků pro zaměstnance a nízkých nákladů na pracovní sílu. Tato situace navíc stimuluje příliv levné pracovní síly do USA.
Během pandemie se však mexická ekonomika, která vyváží 80 % své produkce do USA, opět zhroutila a příliv migrantů se stal obrovským a nekontrolovaným. A administrativa Joe Bidena tento příliv nepokrytě podporuje.
Evropská unie jako rukojmí
Vzhledem k sílící krizi měl přitom prezident Joe Biden zprvu silná prohlášení. Dokonce dal na sklonku tohoto týdne Texasu 24hodinové ultimátum, aby stáhl svou gardu od hranic. Jakmile ale vypršelo, nic se nezměnilo a vše vyšumělo do ztracena. Zkusil tedy jinou páku.
Uprostřed konfrontace mezi úřady státu Texas a americkou prezidentskou administrativou, k níž v dějinách USA nedošlo od 19. století, oznámil Abbott na sociální síti X, že prezident Biden rozhodl o zmrazení všech projektů LNG na území státu Texas. Rukojmím ústavní krize v USA se tak stala i Evropská unie. Den poté, co 25 republikánských guvernérů podepsalo společné prohlášení na podporu Texasu, Bidenova administrativa pod záminkou ochrany klimatu zrušila všechny projekty LNG, které se jen »náhodou« nacházejí v Texasu nebo na území států podporujících Texas. A Evropská unie je nyní na LNG z USA závislá. »Bidenovo rozhodnutí zmrazit vývoz LNG ohrožuje Texas a Ameriku. Toto bezohledné rozhodnutí je ranou pro tvrdě pracující muže a ženy v energetickém průmyslu. Mohlo by také vést k tomu, že některé země budou spoléhat na špinavé uhlí namísto čistšího zemního plynu,« napsal Abbott.
EU by se tak mohla dostat do úzkých jen proto, že Biden hodlá republikánské státy potrestat finančně a v podstatě na ně uvalit sankce.
Migrace za peníze pro Ukrajinu
S odvoláním na zasvěcené zdroje CNN se ale nyní začaly šířit informace, že vše se nakonec nejspíš uklidní tím, když republikáni kývnou na peníze pro Ukrajinu. Demokraté a republikáni v Senátu se podle CNN už dohodli o hranicích a dokument slibují zveřejnit příští týden s tím, že další fází bude jednání o přidělení finančních prostředků Ukrajině.
Kvůli složité situaci na jižní hranici se »vyjednavači Senátu dohodli, že dají americké administrativě pravomoc výrazně omezit nelegální migranty při překračování hranice na jižní hranici«. Demokratická strana pod tlakem republikánů tak tváří v tvář akutní vnitropolitické krizi kapitulovala a je připravena v otázce migrace učinit vážné ústupky.
Dmitrij Suslov, zástupce ředitele Centra komplexních evropských a mezinárodních studií na Vysoké škole ekonomické Národní výzkumné univerzity a expert Valdajského klubu poznamenal, že republikáni již spojili řešení migrační krize s přidělováním pomoci Kyjevu. »Konfrontace mezi federálními a místními úřady jen zvyšuje patovou situaci v otázce hranic, a to brání přidělení peněz Ukrajině. Nelze si představit, že by republikáni ve Sněmovně reprezentantů hlasovali pro přidělení jedné miliardy dolarů Ukrajině bez vyřešení hraničního problému,« zdůraznil Suslov.
Plot a represe krizi nevyřeší
Odtrhne se snad nakonec Texas od Spojených států nebo hrozí občanská válka? Určitě ne. Naopak mnohým republikánům jistě situace vyhovuje, aby mohli kývnout na peníze pro Ukrajinu a neztratit přitom tvář. A ještě vytěžit pro sebe body za »zvládnutí migračních toků«. Navzdory napětí mezi státními a federálními úřady tak události pravděpodobně zůstanou spíše v oblasti politického dialogu a právních sporů.
Skutečné příčiny, že je vše důsledkem dlouholetého udržování Mexika v roli bezmocného hospodářského přívěsku, pak nikdo neřeší, takže krizi těžko vyřeší jen nějaký plot a represe.
Jinak celá situace může hrát do karet především Donaldu Trumpovi. Vzhledem k jeho přístupu k situaci a celkovému ústupu Bidena z boje je pro jeho administrativu očividně důležitější poslat peníze Kyjevu, než si zachovat tvář. Celá krize tak přidává na váze spekulacím, že Biden nebude tím, kdo se Trumpovi za demokraty v letošním klání o prezidentský post postaví.
Celá situace by pak měla být ale především varováním pro Evropskou unii, protože se jasně ukazuje, že pokud jde Spojeným státům o jejich vlastní zájmy, všichni ostatní jdou stranou. Stále vzrůstající závislost na USA tak může být posledním hřebíčkem do rakve Unie. Jako varování zde může sloužit právě situace v Mexiku…
Tomáš Cinka