Britský premiér Rishi Sunak ohromil svou vlastní stranu i voliče, když ve středu oznámil, že vyhlásí předčasné parlamentní volby, které se budou konat 4. července. »Dnes jsem již dříve hovořil s Jeho Veličenstvem králem a požádal jsem ho o rozpuštění parlamentu,« oznámil Sunak ve středu před Downing Street č. 10. »Král této žádosti vyhověl a čtvrtého července se budou konat všeobecné volby.«
Na vypsání voleb, které by se mohly konat až 28. ledna 2025, měl čas Sunak čas do prosince, mnozí komentátoři ale upozorňují, že s klesající popularitou neměl na výběr. Podle londýnského think-tanku Institute for Government se ovšem očekávalo, že Sunak vyhlásí hlasování na podzim, kdy by řada ekonomických faktorů měla zvýšit jeho šance.
Konzervativní strana utrpěla v nedávných místních volbách těžké porážky a ve prospěch opozičních labouristů ztratila i historicky silné konzervativní obvody. Poslední průzkumy veřejného mínění podle deníku The Independent ukazují, že konzervativci zaostávají za svými soupeři o 20 procentních bodů, a situace se může zhoršovat.
Nicholas Watt, politický redaktor zpravodajské stanice BBC Newsnight, na sociální síti X přesto napsal, že toto rozhodnutí Konzervativní stranu zaskočilo a vyvolalo mezi jejími členy vlnu hněvu a mnozí vyzývají k hlasování o nedůvěře Sunakovi.
Sunak se ujal úřadu 25. října 2022 a vystřídal tak historicky krátké působení Liz Trussové, která odešla z Downing Street po pouhých 44 dnech u moci, a bouřlivé a chaotické působení Borise Johnsona.
Johnson získal v posledních parlamentních volbách, které se konaly 12. prosince 2019, impozantní většinu a vzhledem k volebním směrnicím, přestože v posledních pěti letech zastávali úřad různí premiéři, by se ve Velké Británii musely konat nové parlamentní volby nejpozději 31. října letošního roku.
Středopravicoví konzervativci se dostali k moci v době celosvětové finanční krize a od té doby vyhráli další dvoje volby. Tyto roky však byly plné problémů a kontroverzí, což z toryů, jak se jim v Británii říká, učinilo snadný terč kritiky zleva i zprava.
Labouristická strana, která se přiklání k levici, čelí vlastním výzvám, jak se zbavit pověsti nezodpovědného utrácení a dokázat, že má plán, jak vládnout.
Obě strany jsou rozpolceny konfliktem na Blízkém východě, toryové čelí obviněním z islamofobie a labouristé se snaží distancovat od antisemitismu, který údajného bujel za bývalého předsedy Jeremyho Corbyna.
Obyvatelé celého Spojeného království volí všech 650 členů Dolní sněmovny na období až pěti let. Strana, která získá v Dolní sněmovně většinu, ať už sama, nebo v koalici, sestaví příští vládu a její lídr bude premiérem.
To znamená, že výsledky určí politické směřování vlády, kterou posledních 14 let vedli středopravicoví konzervativci. Toryové po finanční krizi zavedli léta úsporných opatření, vyvedli Británii z Evropské unie a snažili se zvládnout covid-19. V poslední době je Británie rozdělena v otázce, jak reagovat na migranty a žadatele o azyl překračující kanál La Manche, a je zmítána krizí životních nákladů, protože ceny rostou.
V průběhu toho všeho došlo k řadě etických selhání ministrů a večírkům s výlukami na vládních úřadech. Skandály nakonec vyhnaly bývalého premiéra Borise Johnsona z úřadu a nakonec i z parlamentu poté, co se zjistilo, že lhal zákonodárcům.
Kdo kandiduje?
Za nejsilnější je nyní všeobecně považována středolevicová Labouristická strana. Sunakovým hlavním soupeřem tak bude Keir Starmer, bývalý ředitel státních zastupitelství v Anglii a od dubna 2020 předseda Labouristické strany.
Pro sestavení koaliční vlády by však mohly být klíčové i další strany, z nichž některé mají silnou regionální podporu.
Skotská národní strana, která vede kampaň za nezávislost Skotska, liberální demokraté a Demokratická unionistická strana, která usiluje o zachování vazeb mezi Británií a Severním Irskem, jsou v současnosti po konzervativcích a labouristech třemi největšími stranami v parlamentu. Mnozí pozorovatelé se domnívají, že nová Reformní strana, kterou vytvořili toryovští rebelové, může konzervativcům také odčerpat hlasy.
Sám Starmer podle ITV volby přivítal s tím, že je čas »změnit zemi« a »zajistit lepší budoucnost«. »Rishi Sunak oficiálně zahájil sebevražednou misi britské Konzervativní strany,« uvedl pro Fox News Digital Thomas Corbett-Dillon, politický komentátor a bývalý poradce Borise Johnsona.
»Po dvou letech neúspěšného vedení, nekontrolované imigrace a důsledného ignorování vůle lidu se Rishi rozhodl, že nyní je vhodná doba na vypsání voleb,« uvedl Corbett-Dillon. »Britští konzervativci jsou na nejlepší cestě k historické prohře, a není to proto, že by se země stala levicovější, ale proto, že britská Konzervativní strana již nezastupuje pravicové obyvatele Spojeného království,« dodal.
První celostátní volby ve Spojeném království po pěti letech se rýsují jako bitva, která podle některých představuje existenční hrozbu pro vládní Konzervativní stranu.
Jaké jsou hlavní problémy?
Ekonomika: Británie se potýká s vysokou inflací a pomalým hospodářským růstem, které společně vedou k tomu, že se většina lidí cítí chudší. Konzervativcům se podařilo splnit svůj cíl snížit inflaci na polovinu, která v říjnu 2022 dosáhla vrcholu 11,1 %, ale v posledních šesti měsících roku 2023 ekonomika sklouzla do technické recese, což vyvolává otázky ohledně hospodářské politiky vlády.
Imigrace: Tisíce žadatelů o azyl a ekonomických migrantů překonaly v posledních letech kanál La Manche na chatrných nafukovacích člunech, což vyvolává obavy, že vláda ztratila kontrolu nad britskými hranicemi. Politikou konzervativců pro zastavení přílivu člunů je plán na deportaci části těchto migrantů do Rwandy. Kritici tvrdí, že tento plán porušuje mezinárodní právo, je nehumánní a nijak nezabrání lidem prchajícím před válkou, nepokoji a hladomorem.
Zdravotní péče: Britská Národní zdravotní služba, která poskytuje bezplatnou a přitom ne příliš kvalitní zdravotní péči všem, je sužována dlouhými čekacími listinami na vše od zubní péče až po léčbu rakoviny. Noviny jsou plné příběhů o vážně nemocných pacientech, kteří jsou nuceni čekat hodiny na sanitku a pak ještě déle na nemocniční lůžko.
Životní prostředí: Sunak ustoupil od řady závazků v oblasti životního prostředí, posunul termín ukončení prodeje osobních vozidel na benzinový a naftový pohon a povolil nové vrty na těžbu ropy v Severním moři. Kritici tvrdí, že jde o špatnou politiku v době, kdy se svět snaží bojovat proti změně klimatu.
Není to náhodou politikou na Ukrajině?
Problémy, které Británie má, si přitom způsobila sama, není tedy překvapením, že toryové nejsou nyní v kurzu. Chaotická politika, časté střídání premiérů a skandály jsou jen jednou stranou mince. Tou druhou by mohl být odklon od EU, který si Britové sice přáli, ale nejspíš nečekali, že to bude znamenat totální navázání na USA a tedy téměř převzetí odpovědnosti za Ukrajinu, k čemuž se EU díky své těžkopádné mašinérii staví jen pomalu a neochotně.
Samotné ekonomické problémy jsou pak právě důsledkem této politiky, a i když je londýnská City centrem světového finančního systému, tak běžným občanům to žádné benefity nepřináší. Navíc nic netrvá věčně. Co se migrace týče, Británie možná kdysi vládla světu a to ne zrovna v bílých rukavičkách, tak ať se nyní nediví, že se jí onen svět nastěhoval na vlastní práh. A sebelepší kamerové systémy s rozpoznáváním obličejům či sankcionování držení pomalu už i kuchyňských nožů rostoucí kriminalitě nezabrání.
Ano, toryové jistě prohrají, ale mohou labouristé zvrátit nevlídné vyhlídky? Stěží, to by musel být změněn zcela kurz zahraniční politiky, a v tomto bodě mají labouristé s konzervativci prakticky totožné pány, tedy pardon, názory…
Tomáš Cinka