Podle údajů, které získala nadace Daily Caller News Foundation (DCNF), zaznamenaly všechny americké vojenské složky v posledních pěti letech výrazný pokles bělošských rekrutů, což pravděpodobně přispělo k ochromující náborové krizi v armádě.
Podle statistik ministerstva obrany, úředníků a odborníků, kteří hovořili s DCNF, armáda, námořnictvo a letectvo ve fiskálním roce 2023, který skončil 30. září, nesplnily své náborové cíle s historicky velkým odstupem, protože širší americká veřejnost se začala obávat vojenské služby. Od roku 2018 však počet rekrutů z menšinových skupin zůstává stabilní – nebo se v některých případech zvýšil – zatímco počet bílých rekrutů klesá, vyplývá z údajů o demografických údajích o nových rekrutech, které získala DCNF.
Tyto údaje »odhalují, že za krizi náboru je téměř výhradně zodpovědný pokles počtu bílých rekrutů,« uvedl pro DCNF Will Thibeau, ředitel amerického vojenského projektu při Claremont Institute.
»V současnosti slouží menší podíl bílých Američanů než kdykoli předtím. To je zásadní, protože k žádnému lichotivému nárůstu počtu černošských a hispánských rekrutů nedošlo,« dodal.
Americké jednotky čelí útokům na Blízkém východě, udržují zvýšenou pozici proti Rusku v Evropě a posilují odstrašování vůči Čínské lidové republice. Podle zprávy zveřejněné nadací Heritage Foundation americká armáda slábne a není schopna reagovat na některé z nejnaléhavějších výzev pro národní bezpečnost USA.
»Je to obrovská rána, protože náborová krize je nejhorší v historii dobrovolnických sil,« uvedl pro DCNF Robert Greenway, ředitel Allisonova centra pro národní bezpečnost při Heritage, s odkazem na prudce klesající počty bílých rekrutů od roku 2018.
Dramatický pokles počtu bílých rekrutů
Ostatní demografické skupiny během těchto pěti let kolísaly, ale žádná z nich se v průběhu času nepřetržitě propadala jako bílá demografická skupina.
Ve fiskálním roce 2018 bylo podle údajů získaných DCNF 44 042 nových rekrutů do armády – tedy 56,4 % z celkového počtu – bělochů. Ve fiskálním roce 2023 se tento počet zhroutil na minimum 25 070 – neboli 44,0 % z celkového počtu.
Ve stejném období se počet černošských armádních rekrutů zvýšil z 19,6 % z celkového počtu v roce 2018 na 23,5 % v roce 2023 a počet hispánských armádních rekrutů vzrostl ze 17,2 % na 23,5 %. Skutečný počet rekrutů ze zbývajících nebílých demografických skupin však od fiskálního roku 2018 do roku 2023 rovněž poklesl, neboť celkový počet nových příslušníků, které armáda každoročně přijímala, se dramaticky snížil, ukazují údaje. Žádná z těchto skupin však nezaznamenala stejnou míru poklesu jako bělošští rekruti.
Server Military.com jako první informoval o prudkém poklesu počtu rekrutovaných vojáků v armádě ve fiskálním roce 2023 oproti předchozím pěti letům.
»To, co vidíme, je odrazem společnosti; méně víme, co je hnací silou všech těchto věcí,« řekl serveru Military.com jeden z armádních představitelů. »Neexistuje žádná obecně přijímaná příčina.«
Ačkoli armáda zažívá nejhorší problémy s náborem, údaje získané DCNF ukazují, že podobný vzorec existuje napříč všemi druhy ozbrojených sil. Běloši vstupují do armády v nižším počtu než dříve, protože jiné rasové nebo etnické skupiny nevykazují stejné nedostatky.
Údaje pro letectvo ukazují, že počet asijských rekrutů vzrostl z 1110 – neboli 3,7 % z celkového počtu 29 831 rekrutů – v roce 2018 na 1471 – neboli 6,1 % z celkového počtu 23 967 rekrutů – v roce 2023. Zatímco počet černošských rekrutů letectva byl v tomto období téměř totožný – 5 144 v roce 2018 a 5 155 v roce 2023 – v roce 2023 tvořili větší procento nastupujících vojáků, a to 21,51 %, než v roce 2018, kdy činil 17,2 %, neboť počet nastupujících vojáků letectva se zmenšil.
Naproti tomu počet bělošských rekrutů letectva klesl z 21 593 v roce 2018, tj. 72,4 % z celkového počtu, na 15 068, tj. 62,9 % z celkového počtu, v roce 2023, ukazují údaje.
Hispánští rekruti byli sledováni jako samostatný, binární ukazatel etnické příslušnosti. Počet osob zařazených do kategorie nehispánské národnosti klesl z 24 204 v roce 2018 na 17 913 v roce 2023, což představuje pokles o 6291 osob. Současně se počet hispánských rekrutů zvýšil jen mírně – z 5627 v roce 2018 na 6054 v roce 2023.
Nebylo přesně jasné, kolik bílých rekrutů letectva si jako etnickou příslušnost zvolilo také hispánskou, ani kolik hispánských rekrutů si zvolilo kategorii »bílá« nebo »více« ras. Údaje za vesmírné síly nebyly do analýzy DCNF zahrnuty.
V námořnictvu se počet bílých rekrutů snížil z 24 343 ve fiskálním roce 2018 na 18 205 ve fiskálním roce 2023, což představuje část celkového poklesu o přibližně 9000 nových rekrutů za stejné období, ukazují údaje. Počet černošských a asijských rekrutů námořnictva se ve stejném období zvýšil, přičemž počet černošských rekrutů vzrostl z 6 798 v roce 2018 na 7947 v roce 2023 a počet asijských rekrutů se ve stejném období zvýšil z 1518 na 2075. Stejně jako v případě údajů o letectvu nebyli do souboru údajů jako samostatná kategorie zahrnuti hispánští rekruti.
Etnická příslušnost 10 % rekrutů námořnictva v roce 2018 byla uvedena jako »neznámá«, ale do roku 2021 tento počet klesl téměř na nulu, což potenciálně zkresluje jakékoli skutečné srovnání údajů mezi jednotlivými roky. Došlo také k malému poklesu rekrutů uvedených jako američtí indiáni nebo aljašští domorodci, »více ras« a původní obyvatelé Havaje nebo jiných tichomořských ostrovů.
Stejně jako u letectva zahrnovalo samostatné měření etnické příslušnosti rekrutů námořnictva pouze dvě kategorie: Hispánci a ne Hispánci. Podíl hispánských rekrutů vzrostl z 18 % v roce 2018 na 25 % v roce 2023, zatímco skutečný počet nehispánských rekrutů ve skutečnosti klesl z 31 977 na 22 746.
Na rozdíl od letectva a námořnictva počítala námořní pěchota rasu a etnickou příslušnost dohromady, přičemž hispánce zařadila do samostatné kategorie vedle bělochů, Afroameričanů a »ostatních« rekrutů. Zahrnula také specifické údaje o důstojnících a poddůstojnících, což dále komplikuje jakékoli srovnání mezi službami. Nicméně se zdá, že tyto údaje naznačují, že ačkoli námořní pěchota nemá problémy s plněním náborových cílů jako ostatní služby, jakýkoli pokles celkového počtu nových rekrutů byl způsoben menším počtem bílých mariňáků v nové kohortě.
Počet bělošských rekrutů námořní pěchoty klesl z 21 455 – 58 % z celkového počtu – ve fiskálním roce 2018 na 14 287 – 43 % z celkového počtu – ve fiskálním roce 2023. Počet hispánských rekrutů stoupl z 9984 – 27 % z celkového počtu – na 12 859 – 39 % z celkového počtu. Počet černošských rekrutů se výrazně nezměnil: V roce 2018 jich bylo 3708, tj. zhruba 10 %, v roce 2023 jich bude 3603, tj. zhruba 11 %.
Kategorie »ostatní« rekrutů námořní pěchoty poskočila z 1765 na 2574.
K největšímu poklesu bělošských odvedenců námořní pěchoty došlo mezi lety 2021 a 2022, kdy se jejich počet snížil o 3090, což představuje většinu z celkového poklesu o 3214 osob.
Kombinací poddůstojníků i důstojníků došlo k celkovému poklesu počtu bílých mariňáků, kteří do armády vstupují, o 32,2 %. V roce 2018 bylo dohromady přijato 22 699 bělošských poddůstojníků a důstojníků, v roce 2023 to bylo 15 387 osob. Počet rekrutů afroamerické námořní pěchoty se mírně snížil – z 3708 na 3603 – zatímco počet rekrutů zařazených do kategorie Hispánci vzrostl z 9984 na 12 859, stejně jako počet rekrutů zařazených do kategorie »ostatní« – 1765 v roce 2018 na 2574 v roce 2023.
Příčiny poklesu počtu bělošských rekrutů
Představitelé letectva, námořnictva a námořní pěchoty nedokázali vysvětlit, proč došlo k poklesu počtu bělochů, kteří se hlásí do služby.
»Faktory ovlivňující demografický vývoj náboru mohou být složité a mnohostranné,« uvedl mluvčí letectva pro DCNF. Mluvčí jednotlivých útvarů uváděli různé důvody, proč nábor v posledních třech letech celkově dramaticky poklesl.
Například podle tiskové zprávy armády pouze 23 % Američanů ve věku 17 až 24 let splňuje minimální fyzické a akademické standardy pro vstup do armády bez výjimky a ještě méně – asi 10 % – vyjadřuje touhu vstoupit do armády. Civilní trh práce může představovat atraktivnější příležitosti s lepšími výhodami, zatímco méně příslušníků mladé generace je s armádou vůbec obeznámeno, tvrdí představitelé.
Mladí Američané také obecně ztrácejí důvěru v instituce, včetně americké armády, uvedla armáda.
V průzkumu z roku 2022, který si armáda nechala zpracovat, mladí lidé uváděli jako překážky vstupu do armády obavy o bezpečnost a stres z armádního života a také uvedli, že nechtějí ukrajovat čas z výkonu jiných povolání.
»Kromě toho si uvědomujeme, že generace Z představuje nejnovější kohortu příslušníků služby, a proto je nezbytné splnit jejich očekávání ohledně inkluzivního pracoviště. Při práci s mladými lidmi zůstává nezměněna základní zásada – nábor kvalifikovaných Američanů, kteří odrážejí společnost, jíž ministerstvo letectví slouží,« uvedl mluvčí letectva.
Představitelé armády v komentáři pro Military.com přisoudili náboru faktory jako užívání drog, obezita a pokles zastoupení bílých mužů na trhu práce. Obvinili také stranické útoky republikánů proti údajné levicové infiltraci armády a uvedli, že přílišné zaměření na »wokeness« prezentovalo armádu jako instituci nepřátelskou vůči bělochům, uvádí Military.com.
Konzervativní zákonodárci a média, která zdůrazňují zájem armády o diverzitu, mohou přispívat k tomuto problému, uvedli někteří armádní představitelé pro Military.com.
»Ne, mladí uchazeči se o tyto věci nezajímají,« řekl jeden armádní úředník serveru Military.com. »V některých částech konzervativní Ameriky je určitá úroveň prestiže se službou, která poklesla.«
Odborníci zpochybňují výroky Pentagonu o problémech se způsobilostí ke službě. »To vše bylo historicky problémem a dnes tomu není jinak. To nejsou důvody, proč se jim nedaří získat rekruty,« řekl Greenway pro DCNF. Ale nevysvětlují ani to, proč počty bílých rekrutů klesají.
»Méně bílých Američanů považuje armádu za spravedlivý způsob, jak sloužit své zemi, ale je snadno zřejmé, že armáda se snaží rekrutovat méně bílých Američanů, aby splnila různé politiky rasového složení, které platí v ozbrojených silách. Pro každý cíl diverzity existuje imperativ snížit podíl bílých rekrutů. Od roku 2018 se přesně to stalo,« řekl Thibeau.
Nábor zaměřený na rasovou příslušnost
Armáda již léta upřednostňuje oslovování žen a menšinových rasových či etnických skupin a každý rok přidává nové iniciativy zaměřené na zvýšení podílu nedostatečně zastoupených skupin na celkovém počtu vojáků.
Představitelé Pentagonu a oficiální dokumenty uvádějí cíle armády zvýšit podíl menšinových etnických a rasových skupin v celkových řadách.
Armáda nemá výslovně stanovené kvóty pro zastoupení v hodnostech. Hlavní strategický plán Pentagonu do roku 2026 však stanovuje meziroční cíle pro »zvýšení zastoupení rasových/etnických menšin a žen« ve vojenských kariérních oborech, kde je toto rozložení považováno za nevyvážené. Stanovuje také cíle, aby bylo více menšin zahrnuto do skupiny uchazečů, kteří mohou být povýšeni do vyšších hodností.
Nejvyšší vojenský důstojník Pentagonu prohlásil, že najímá »kvůli rozmanitosti«.
»Zaměřujeme se na nábor nejlepších a nejchytřejších Američanů,« uvedl mluvčí námořnictva pro DCNF. »Ačkoli námořnictvo čelí náročnému náborovému prostředí, poskytlo a nadále poskytuje několik příležitostí všem, kteří se rozhodnou nosit uniformu, a budeme i nadále budovat cesty pro všechny kvalifikované jedince, aby mohli sloužit.«
Mluvčí námořní pěchoty výslovně popřel, že by se tato služba řídila náborovou politikou zaměřenou na rozmanitost.
»Náborové velitelství námořní pěchoty nemá politiku zaměřenou na rozmanitost. Uchazeči musí být morálně, zdravotně a fyzicky způsobilí, aby mohli sloužit,« uvedl mluvčí pro DCNF.
Přesun důrazu na jiná kritéria než výkonnost, jako je rasa, etnický původ nebo pohlaví, »bude mít dopad na skupiny, které by tím byly znevýhodněny, protože by to tak vnímaly,« řekl Greenway v rozhovoru pro DCNF.
»Služby upřednostňují rasové cíle, a když sledujete rasové cíle a složení, změníte svou náborovou politiku,« řekl Greenway pro DCNF. Přispívá to také k poklesu důvěry v armádu, protože bílí mladí lidé, kteří by jinak byli způsobilí a měli zájem o službu, ztrácejí jistotu, že budou hodnoceni a povýšeni na základě své kvalifikace, dodal.
Stížnosti na armádní politiku zaměřenou na diverzitu, které vycházejí z Kongresu, odrážejí spíše zpětnou vazbu, kterou zákonodárci dostávají od voličů, řekl Greenway.
Nejhorší náborová krize za posledních 50 let
Velikost aktivních vojenských sil v letech 2018 až 2023 kolísala, ale na konci roku 2023 dosáhla dramatického minima, ukazují údaje.
Podle statistik ministerstva obrany udržovalo ministerstvo obrany na konci fiskálního roku 2018 odhadem 1 314 000 vojáků v aktivní službě ze schváleného konečného stavu 1 322 500 vojáků. Armáda nesplnila svůj cíl náboru vojáků v činné službě o 6528 vojáků, zatímco ostatní služby jej mírně překročily, ukazují údaje.
Návrh zákona Kongresu o obranné politice na fiskální rok 2024 omezil konečný stav armády na 1 295 700 osob v aktivní službě, což je méně než schválených 1 316 944 osob v roce 2023, kdy bylo dosaženo pouze odhadovaného počtu 1 296 271 osob, ukazují údaje.
»Tento fiskální rok byl pro vojenské služby bezpochyby nejtěžším rokem náboru od vzniku plně dobrovolnických sil. Námořní pěchota (aktivní i záložní složky) a vesmírné síly jsou jedinými službami, které dosáhly svých náborových cílů pro daný fiskální rok. Ministerstvo nadále spolupracuje na vývoji inovativních způsobů, jak inspirovat službu a zmírnit nedostatky v náboru,« uvedlo ministerstvo obrany v prohlášení, v němž oznámilo čísla náboru pro fiskální rok 2023.
Nejhůře si vedla armáda, která podle údajů ministerstva obrany dosáhla pouze 76,61 % svého cíle – 50 181 z 65 500 rekrutů. Své cíle splnily pouze námořní pěchota a vesmírné síly.
Armáda měla v roce 2021 485 000 vojáků v aktivní službě, ale rok 2023 zakončila s pouhými 452 000 vojáky, což je nejmenší početní stav od doby před druhou světovou válkou. Rozsáhlé reformy náborové struktury armády oznámené v říjnu se zatím neuskutečnily.
Některé kroky, které armáda dosud podnikla, se zdají být úspěšné. Armádní přípravný kurz pro budoucí vojáky, který poskytuje akademické doučování nebo trénink fyzické zdatnosti pro budoucí vojáky, kteří zcela nesplňují vstupní standardy, absolvovalo od zavedení v srpnu 2022 téměř 9 000 armádních rekrutů.
Americké námořnictvo nesplnilo cíle náboru do aktivní služby pro rok 2023 přibližně o 20 %, přestože zavedlo řadu iniciativ zaměřených na zmírnění tlaku na nábor – včetně nabídky bonusů až do výše 75 000 dolarů pro rekruty v některých vysoce technických profesích a zvýšení maximálního věku pro vstup do armády z 39 na 41 let.
Podle prohlášení také posunula hranici kongregací stanoveného maximálního procenta pro rekruty, kteří dosáhnou 10. až 30. percentilu v kvalifikačním testu ozbrojených sil.
Ve snaze zopakovat úspěch armády při zvyšování výsledků testů potenciálních budoucích vojáků zavedlo námořnictvo ve výcvikovém táboře také »přípravné kurzy pro budoucí námořníky«, které mají případným rekrutům pomoci splnit akademické a fyzické standardy námořnictva, uvádí se v prohlášení.
Námořnictvo usilovalo o přijetí celkem 40 232 důstojníků a poddůstojníků v aktivní službě, ale ve fiskálním roce 2023 dosáhlo pouze 32 316, uvádí se v tiskovém prohlášení.
Letectvo dosáhlo pouze 24 923, tj. 89 %, svého cíle 27 851 nových důstojníků a poddůstojníků v aktivní službě pro fiskální rok, zatímco letectvo v záloze dopadlo ještě hůře.
Námořní pěchota dosáhla svého náborového cíle, oznámil velitel generál Eric Smith na sociálních sítích 28. září. »Jsem si vědom toho, o jak náročné prostředí se jedná, a chci veřejně vyjádřit uznání našim profesionálním náborářům a všem našim mariňákům, kteří nepřetržitě dodržují naše přísné standardy,« uvedl.
»Námořní pěchota rekrutuje ty nejlepší, které tato země může nabídnout a kteří odrážejí naši kulturu a hodnoty v každé demografické skupině, která je odrazem americké populace,« řekl mluvčí námořní pěchoty DCNF.
(cik)