Bankovní rada České národní banky na svém dnešním zasedání poprvé od poloviny minulého roku upravila úrokové sazby, a to podle očekávání směrem dolů. Dvoutýdenní repo sazba se od 22. prosince snižuje ze sedmi procent na 6,75 %, diskontní sazba ze šesti procent na 5,75 % a lombardní sazba z osmi procent na 7,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady, informovala a webu centrální banky Petra Krmelová, ředitelka odboru komunikace a mluvčí ČNB.
Od sazeb ČNB se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů občanů a firem. Dosavadní přísná měnová politika centrální banky zbrzdila růst množství peněz v ekonomice, jinými slovy úvěrování soukromého sektoru. To se projevilo zejména, ale nejen na trhu s bydlením. Ekonomika se pohybuje pod svým potenciálem, připouštějí centrální bankéři. Snížení sazeb o čtvrt procentního bodu ji ale sotva může, byť jen trochu, rozpohybovat. A otázkou přitom je, nakolik vysoké sazby dosud skutečně brzdily inflaci, kterou zvyšovaly zejména vnější vlivy.
Bankovní rada podle svého prohlášení očekává, že inflace v příštím roce výrazně klesne, takže »nastal čas opatrně vykročit k pozvolnému snižování základních úrokových sazeb«. Nicméně nadále spatřuje ve výhledu pro příští roky, a nepochybně správně, proinflační rizika, jejichž naplnění by znemožnilo, že by se inflace snížila až do těsné blízkosti dvouprocentního cíle. »Proto bankovní rada považuje za nezbytné vytrvat v přísné měnové politice a přistupovat opatrně k případnému dalšímu snižování sazeb,« uvádí se v jejím prohlášení.
Rychlost případného dalšího snížení sazeb se podle centrálních bankéřů »bude odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti dezinflačního trendu, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy situace na trhu práce a vývoje domácí i zahraniční poptávky«. Bankovní rada v té souvislosti uvádí, že proces snižování sazeb může být kdykoliv přerušen či zastaven, nebude-li se inflace snižovat v souladu s předpovědí.
Ekonomický vývoj rozhodně není uspokojivý
»V české ekonomice nadále odeznívají nákladové inflační tlaky, které měly původ v externím prostředí, i poptávkové tlaky plynoucí z domácí ekonomiky. Ekonomika se podle našich analýz pohybuje pod svým potenciálem. Brzdí ji spotřeba domácností, kterou tlumí nadále přísná měnová politika, vysoké ceny energií a potravin a negativní sentiment,« konstatuje bankovní rada. Spokojena je ale s tím, že nezaměstnanost zůstává nízká a nedochází ke vzniku mzdově-inflační spirály.
Dostupné ukazatele z reálné ekonomiky podle bankéřů »naznačují přibližnou stagnaci českého hospodářství ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku«.
Nejistot je víc než dost
A jaká vidí bankéři rizika budoucího vývoje? »Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy a nejistoty výhledu jako mírně proinflační. Proinflačním rizikem jsou zejména hrozba ztráty ukotvenosti inflačních očekávání a dopad změn nepřímých daní do cen. Vyšší než očekávaná inflace v lednu by pak mohla posunout trajektorii inflace po celý příští rok nad námi očekávané hodnoty. Naopak rizikem ve směru nižší inflace je výraznější než očekávané zhoršení globální hospodářské aktivity a výkon německé ekonomiky. Nejistotou výhledu zůstává budoucí nastavení zahraniční měnové politiky,« uzavírá bankovní rada své prohlášení.
(ici)