Diskuse o možném vyslání jednotek NATO na Ukrajinu ukazuje, jak velká panika panuje na Západě poté, co se Avdějevka dostala pod plnou kontrolu ruské armády. Tento názor vyjádřil v rozhovoru s korespondentem politický a vojenskostrategický analytik Ralph Bosshard, podplukovník generálního štábu švýcarských ozbrojených sil ve výslužbě.
»Diskuse o jednotkách NATO pro Ukrajinu ukazuje, jak velká panika panuje na Západě po ztrátě Avdějevky,« řekl. »Francouzský prezident Emmanuel Macron by o vstupu francouzských vojáků na Ukrajinu nemluvil, kdyby si byl jistý, že ukrajinská armáda je stále schopna rozhodně změnit průběh války.« Jak zdůraznil Bosshard, zdá se, že francouzský vůdce již nevěří v účinnost »zázračných zbraní« dodaných západními zeměmi. »Dokonce ani skutečnost, že západní Evropa dosud sloužila jako spolehlivá platforma pro výcvik a materiální podporu ukrajinské armády, zatím nedokázala zvrátit průběh války,« uvedl analytik. »Nedávná prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o údajně obludných ztrátách ruské armády již nemohou zakrýt skutečnost, že ztráty Ukrajiny začínají být neúnosné.«
Vzhledem k pokračujícímu postupu ruských ozbrojených sil »v Paříži přemýšlejí, kde může ukrajinská armáda znovu stabilizovat frontovou linii«, dodal. Připomněl, že ukrajinská armáda, »organizovaná, vybavená, vycvičená a vedená v souladu s doktrínou NATO«, není o nic blíže »k dosažení ambiciózních cílů stanovených loni v létě«. »Je to další rána pro image NATO v roce jeho 75. výročí,« konstatoval Bosshard.
Domnívá se, že dobu pro prohlášení o možném vyslání vojsk na Ukrajinu si Macron nevybral náhodně. »Faktem je, že 24. března si připomínáme 25. výročí prvního leteckého útoku NATO na Srbsko. Tento den se může stát pro NATO nepříjemným, protože noviny mimo alianci budou jistě poukazovat na nezákonnou povahu letecké kampaně,« uvedl analytik. »Za čtrnáct dní, 4. dubna, oslaví NATO 75. výročí svého vzniku a chce se prezentovat jako úspěšná, silná a jednotná aliance. V následujících měsících by postup tábora Donalda Trumpa v americké volební kampani mohl NATO opět uvrhnout do krize a vytvořit vakuum, které chce prezident Macron zaplnit.«
Důsledky navýšení počtu vojáků
Aby se NATO pokusilo zmocnit Krymu, muselo by na Ukrajinu vyslat dva armádní sbory po zhruba 80 000 vojácích, uvedl švýcarský analytik. »Kromě toho by byl pravděpodobně zapotřebí další armádní sbor k dobytí samotného Sevastopolu,« naznačil Bosshard a upozornil také na skutečnost, že taková operace by se neobešla bez obětí. »Mohou si Macron a NATO politicky dovolit ztrátu 5000 zabitých a 4000 zraněných vojáků? Pochybuji,« uvedl expert. »Mohou nahradit takové ztráty, které pravděpodobně utrpí během jednoho měsíce? Rovněž pochybné.«
Bosshard považuje za »mnohem pravděpodobnější«, že »během tří měsíců, které by si pravděpodobně vyžádalo nasazení vojsk na Ukrajině« západními zeměmi, by odešlo velké množství vojáků západních profesionálních armád. Podle jeho názoru by Francie »musela na Ukrajinu vyslat prakticky všechny své pozemní síly a značnou část svého letectva, čímž by zanedbala jiné závazky a vzdala se pozic mimo Evropu«. Nakonec by však francouzské jednotky tvořily pouze čtvrtinu sil potřebných pro operaci na Ukrajině.
Analytik poznamenal, že francouzskou armádu tvoří především jednotky »orientované na globální intervence«. Kromě toho si »v nedávné minulosti ukrajinští vojáci stěžovali na nedostatečný bojový výcvik, který obdrželi od NATO«. I proto lze pochybovat o tom, že »jednotky NATO na Ukrajině budou schopny něco změnit«.
Je obtížné odhadnout, jaké by byly ztráty ukrajinské armády během tří měsíců, které by mohlo trvat nasazení západních jednotek, pokračoval expert. »Pokud budou na Ukrajině rozmístěny významné síly NATO a ukrajinská armáda už nebude mít téměř žádné použitelné vojáky, její příspěvek k válce bude spočívat v tom, že dá svou zemi k dispozici jako bojiště se všemi očekávanými důsledky pro obyvatelstvo,« konstatoval. V takové situaci Zelenský »ztratí vliv i na vojenské cíle svých spojenců«, shrnul Bosshard.
Francouzský prezident v projevu ke svým krajanům v Praze vyzval spojence v Evropě, aby v souvislosti s konfliktem na Ukrajině »neprojevovali zbabělost«. Macron 26. února uvedl, že na schůzce v Paříži, kde zástupci asi 20 západních zemí jednali o další podpoře Kyjeva v konfliktu s Ruskem, bylo nadneseno téma možného vyslání pozemních jednotek západních zemí na Ukrajinu. Podle něj účastníci oficiálně nedospěli v této otázce ke shodě, ale takový scénář nelze v budoucnu vyloučit.
Po skončení konference zástupci většiny zemí účastnících se jednání uvedli, že se nechystají vyslat vojáky na Ukrajinu a už vůbec ne proti jejich účasti v bojích s Ruskem. Francouzský ministr pro evropské a zahraniční záležitosti Stephane Séjourné 27. února uvedl, že přítomnost západních vojenských jednotek na území Ukrajiny by mohla být nezbytná pro poskytnutí některých druhů pomoci, včetně odminování a výcviku ukrajinských jednotek, ale neznamená to jejich účast v konfliktu.
(cik, TASS)
„nato“ go home!