AKTUALIZUJEME
Prezidentem Brazílie byl zvolen Luiz Inácio Lula da Silva, který největší latinskoamerickou zemi vedl už v letech 2003 až 2010. Levicový exprezident v nedělním druhém kole voleb těsně porazil současnou hlavu státu Jaira Bolsonara, oznámil volební úřad TSE. Pro Lulu hlasovalo 50,9 procenta voličů, Bolsonaro získal 49,1 procenta hlasů. Z vítězství sedmasedmdesátiletého Luly se už v neděli večer radovaly miliony Brazilců v ulicích.
Sčítání hlasů bylo velmi dramatické. První výsledky, které se začaly objevovat krátce po nedělním uzavření volebních místností ve 21.00 SEČ, totiž ukazovaly náskok krajně pravicového Bolsonara o několik procentních bodů. Jak se zvyšoval počet sečtených obvodů, začal se Bolsonarův náskok snižovat a nakonec se poměr obrátil. Pro Lulu hlasovalo zhruba o dva miliony lidí více než pro Bolsonara, celkem se hlasování mohlo zúčastnit 156 milionů voličů.
Jednota země i ochrana Amazonie
Nový prezident krátce po oznámení výsledků pronesl v Sao Paulu projev ke svým příznivcům, ve kterém řekl, že názorově rozdělená země nyní potřebuje jednotu a mír a slíbil, že bude neúnavně bojovat proti rasismu, předsudkům a diskriminaci. »Budu vládnout 215 milionům Brazilců… a ne jen těm, kteří pro mě hlasovali. Nejsou dvě Brazílie. Jsme jedna země, jeden národ – skvělý národ,« řekl vítěz voleb.
Lula rovněž zmínil, že mezi jeho hlavní cíle bude patřit boj proti chudobě a že se soustředí i na to, jak ochránit Amazonii a zabránit dalšímu odlesňování. »Brazílie i celá planeta potřebují, aby Amazonie byla živá a dýchala. Strom, který stojí, je mnohem cennější než ilegálně vytěžené dřevo,« řekl Lula.
Gratuluje celý svět
Lulovi krátce po oznámení oficiálních výsledků začali gratulovat politici z celého světa. Jedním z prvních byl francouzský prezident Emmanuel Macron, podle kterého se Lulovým vítězstvím »otevírá nová kapitola v dějinách Brazílie«. Americký prezident Joe Biden uvedl, že nová hlava Brazílie zvítězila ve »svobodných, spravedlivých a důvěryhodných volbách«. Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador na Twitteru napsal, že Lulova výhra přinese »humanismus a rovnost«. Podle španělského premiéra Pedra Sáncheze výhra levicového kandidáta znamená »pokrok a naději«.
Rychlost, s jakou do Brazílie začaly proudit gratulace novému prezidentovi, podle deníku The Guardian napovídá, že se světoví politici snaží odradit poraženého kandidáta Bolsonara od toho, aby začal zpochybňovat výsledky. Bolsonaro se zatím k výsledkům nevyjádřil.
Potěšení nad Lulovým zvolením neskrývali tak rozdílní lídři jako britský premiér Rishi Sunak, německý kancléř Olaf Scholz nebo ruský prezident Vladimir Putin. Sunak na Twitteru napsal, že se těší na spolupráci. »Těším se na spolupráci v otázkách, které jsou důležité pro Spojené království i Brazílii, od růstu světové ekonomiky po ochranu přírodních zdrojů planety a podporu demokratických hodnot,« uvedl Sunak. Německý kancléř Scholz poblahopřál Lulovi a na Twitteru napsal, že se těší na »úzkou spolupráci naplněnou důvěrou«, zvláště v otázkách obchodu a ochrany klimatu. Ruský prezident Putin v blahopřejném telegramu uvedl, že si přeje s Lulou rozvíjet »konstruktivní rusko-brazilskou spolupráci ve všech oblastech«. »Přijměte mé upřímné gratulace… Výsledky voleb potvrdily vaši velkou politickou autoritu,« napsal Putin.
Svou gratulaci Lulovi zaslal i český prezident Miloš Zeman, který nového brazilského prezidenta pozval na návštěvu ČR. »Česká republika a Brazilská federativní republika se dlouhodobě těší vřelým a přátelským vztahům,« uvedl v pozdravu Zeman, podle kterého by návštěva vyslala další impulz v bilaterální rovině.
Rovněž Čína, která je největším obchodním partnerem Brazílie, »upřímně popřála« Lulovi k vítězství. Její prezident Si Ťin-pching prohlásil, že vztahům s Brazílií přisuzuje velký význam a že chce s novým prezidentem pracovat na rozvoji vyšší úrovně strategických vztahů. Během Bolsonarova mandátu se vztahy s Pekingem zhoršovaly, napsala agentura Reuters. Čína je spolu s Brazílií, Ruskem, Indií a JAR členem hospodářského uskupení BRICS, které vzniklo za Lulova druhého prezidentského mandátu.
Staronovému brazilskému prezidentovi k vítězství gratulují také představitelé Evropské unie, v níž podle webu Politico návrat Luly vyvolává značné naděje ohledně zlepšení ochrany amazonského pralesa. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na Twitteru uvedla, že se těší na spolupráci v oblastech, jako jsou potravinová bezpečnost, obchod a boj proti změně klimatu.
Blahopřání přišlo také z čínského ministerstva zahraničí, od ostatních prezidentů latinskoamerických zemí a dalších hlav států a vlád celého světa.
Bolsonaro mlčí
Dosavadní prezident Jair Bolsonaro se zatím k výsledkům nevyjádřil. Podle serveru G1, který se odvolává na lidi z okruhu prezidenta, šel po oznámení výsledků spát a nechce s nikým mluvit.
Bolsonaro před volbami zpochybňoval volební proces a panovaly obavy z podobného scénáře, jaký se odehrál po posledních prezidentských volbách ve Spojených státech, kde Donald Trump neuznal výsledky voleb a jeho příznivci pak vtrhli do sídla parlamentu. Volební kampaň v Brazílii byla letos nebývale vyhrocená a provázely ji i násilné incidenty.
Předseda TSE Alexandre de Moraes, který v neděli hovořil s oběma kandidáty, podle argentinského serveru Infobae doufá, že současný prezident výsledky uzná. »Volal jsem oběma kandidátům a blahopřál jsem jim k účasti na tomto svátku demokracie, jímž jsou volby,« řekl novinářům de Moraes. Náladu hovoru s Bolsonarem nespecifikoval.
Příznivci Bolsonara blokují silnice
Bolsonarovi příznivci vyjeli do ulic v několika brazilských státech se svými auty. Někteří svými těžkými vozy blokují či zpomalují dopravu na klíčových dopravních tepnách. Podle deníku El País řidiči kamionů například brzdí provoz na významné dálnici Presidente Dutra, která spojuje dvě nejlidnatější brazilská města Sao Paolo a Rio de Janeiro.
Podle agentury EFE Bolsonarovi přívrženci vyšli do ulic ve státech Rio de Janeiro, Paraná a Mato Grosso, kde měl Bolsonaro převahu nad levicovým kandidátem. Někteří demonstranti žádají, aby armáda zasáhla ve prospěch stávajícího prezidenta, a další jen dávají najevo svou nevoli vůči zvolené hlavě státu.
Ve státě Pará naopak úřady protesty příznivců stávajícího prezidenta zakázaly.
Lula se úřadu ujme v lednu příštího roku, předtím zastával funkci prezidenta už v letech 2003 až 2010. Jeho zvolení do nejvyšší ústavní funkce je pro něj velkým návratem na politické výsluní zejména poté, co mu pověst poškodilo několik obvinění z údajné korupce, kvůli kterým strávil rok a půl ve vězení. Bolsonaro je prvním prezidentem od 90. let, který ve volbách neobhájil mandát a musí úřad opustit po jednom volebním období.
Lula stál v čele Brazílie osm let, byl nejoblíbenějším prezidentem
• Pragmatický levicový politik, přezdívaný Lula, stál v čele Brazílie v letech 2003 až 2010 a je považován za nejoblíbenějšího prezidenta v historii země. Za jeho vlády tato největší latinskoamerická země zažila obrovský ekonomický rozkvět a mnoho obyvatel se díky štědrým sociálním programům dostalo z bídy. Země také předčasně splatila dluhy u Mezinárodního měnového fondu a z dlužníka se stala věřitelem.
• Lulu da Silva v roce 2009 označily francouzský deník Le Monde a španělský El País za »osobnost roku«. Výsledkem jeho politiky bylo například vytvoření téměř 15 milionů pracovních míst, snížení procenta lidí žijících pod hranicí extrémní chudoby o polovinu či růst ekonomiky v průměru o pět procent ročně.
• Nejhorší politickou krizi v úřadě zažil Lula v létě 2005, kdy rezignovalo téměř celé vedení jeho Strany pracujících (PT) poté, co se objevily informace, že si strana pravidelnými měsíčními úplatky kupovala hlasy poslanců. Prezidentovi ale nakonec skandál neuškodil (neprokázalo se, že by o uplácení věděl), a tak byl v říjnu 2006 znovuzvolen prezidentem (ve druhém kole s téměř 61 procenty hlasů).
• V roce 2010 již neusiloval o třetí mandát v řadě, nýbrž do prezidentské funkce podpořil kandidátku své strany Dilmu Rousseffovou, která byla od roku 2005 šéfkou jeho úřadu. Rousseffová poté vstoupila do dějin jako první žena v čele Brazílie a také tím, že byla z nejvyšší funkce v srpnu 2016 v souvislosti s obviněním z rozpočtových machinací sesazena.
• V červenci 2017 se Lula stal prvním exprezidentem, který byl za korupci odsouzen do vězení. Podle soudu přijal jako úplatek luxusní byt. V dubnu 2018 mu odvolací soud trest zvýšil na 12 let, o rok později pak soud vyšší instance trest zkrátil na osm let a deset měsíců. Lula obvinění vždy odmítal jako politicky motivovaná, podle něj bylo jejich cílem zabránit mu v návratu do nejvyššího úřadu. V prezidentských volbách v roce 2018 se Lula snažil znovu kandidovat a byl v čele předvolebních průzkumů, jeho kandidaturu mu ale zamítl soud. Strana pracujících Lulu nahradila tehdejším viceprezidentským kandidátem Fernandem Haddadem, který ve volbách prohrál s krajně pravicovým kandidátem Jairem Bolsonarem.
• Lulovo propuštění v listopadu 2019 umožnil verdikt nejvyššího soudu, podle něhož nesmí nastoupit výkon trestu odsouzený, který ještě nevyčerpal všechny možnosti odvolání. Nejvyšší soud posléze všechny verdikty v několika jeho kauzách zrušil s tím, že soudce Sergio Moro byl předpojatý. Brazilský soud definitivně ukončil Lulovu kauzu letos v lednu. Lula získal nazpět svá politická práva a možnost kandidovat na prezidenta v letošních volbách. Kandidaturu oficiálně oznámil letos na jaře, ale již předtím byl považován za případného favorita voleb před dosavadním prezidentem Bolsonarem.
• Lula byl v mnohém názorovým oponentem Bolsonara, který například podporoval rozšiřování těžby a komerčního zemědělství v Amazonii, což vede mimo jiné k odlesňování. Lula také kritizoval svého pravicového rivala za laxní přístup k pandemii covidu-19. V jedné z debat připomněl, že jeho vlády masivně investovaly do vzdělání, pomoci chudým lidem či infrastruktur.
• Lula si před prvním kolem voleb v průzkumech udržoval nad Bolsonarem náskok deset až 15 procentních bodů. V prvním kole voleb Lula podle očekávání zvítězil, ne ale s tak velkým rozdílem hlasů, jaký mu předpovídaly průzkumy. Svůj hlas mu dalo 48,4 procenta zúčastněných, Bolsonara volilo 43,2 procenta hlasujících. Lulu podle agentury Datafolha podporovaly hlavně ženy, mladší voliči ve věku do 24 let, chudší lidé, katolíci a nezaměstnaní. Bolsonaro se naopak těšil podpoře bohatších voličů, podnikatelů a lidí evangelického vyznání. V posledních dnech kampaně se Lula zaměřil na rozšíření své koalice, nepřímo ho také podpořil bývalý prezident Fernando Cardoso. Před druhým kolem se Lula snažil oslovit evangelíky, jimž adresoval otevřený dopis, ve kterém slíbil, že bude jako prezident dodržovat náboženskou svobodu a odluku státu a církví.
• Luiz Inácio Lula da Silva se narodil 27. října 1945 ve státě Pernambuco na chudém severovýchodě, odkud jeho otec, jako mnozí tamní muži, odešel vydělávat do bohatého státu Sao Paulo, kam rodina záhy odešla za ním. Jako jedenáctiletý musel začít také pracovat, mimo jiné jako čistič bot. Později se vyučil v tříletém kurzu v továrně kovodělníkem a brzy vstoupil do odborů.
•Jako schopný a charismatický organizátor se v metalurgických odborech vypracoval až na regionálního předsedu zastupujícího v roce 1975 na 100 000 dělníků. V typické kostkované košili řídil až do poloviny 80. let četné stávky, jež podlamovaly tehdejší diktaturu a za něž se dostal i do vězení. V roce 1980 založil Stranu pracujících, jejímž byl pak 15 let předsedou. V roce 1986 se stal poslancem a tři roky nato poprvé kandidoval na prezidenta. Nejvyšší úřad vybojoval až napočtvrté, v roce 2002.
• Od roku 1974 byl ženatý s Marisou Roccovou, s níž má čtyři vlastní děti a adoptovaného syna. Jeho manželka zemřela v únoru 2017 na následky mozkové mrtvice. Letos v květnu se podruhé oženil.
• V letech 2011 až 2012 Lula bojoval s rakovinou hrtanu.
• Lula se stal dalším levicovým prezidentem zvoleným v posledním roce v Latinské Americe. Letos si například Kolumbijci vybrali poprvé v historii do nejvyššího úřadu levicového politika, loni vyhráli levicoví kandidáti prezidentské volby též v Peru, Chile či Hondurasu. Levicové hlavy státu mají víc let i Mexiko a Argentina, autoritářské levicové vlády jsou na Kubě, ve Venezuele či Nikaragui.
(ici, jb)