Evropa opouští zimní měsíce se zásobníky plynu na historických maximech. Tento přebytek plynu umožnil pokles velkoobchodních tržních cen a snížení účtů za energie pro domácnosti na úroveň, která byla naposledy zaznamenána před vyhrocením situace na Ukrajině, upozornil britský list The Guardian s tím, že na pozadí jsou ale širší problémy.
Odborníci totiž podle listu varovali, že oslabení trhů s plynem a elektřinou a klesající účty jsou důkazem hlubší ekonomické kocoviny, která by se mohla protáhnout až do příštího desetiletí. »Je energetická krize u konce? Ne,« říká Thomas Marzec-Manser, vedoucí oddělení analýzy plynu u poskytovatele dat ICIS. »Řekl bych, že krizi zvládáme. Ale širší ekonomický obraz se stal vlastní bestií.«
Po více než deset let před únorem 2022 byly ruské plynovody největším jednotlivým zdrojem dováženého plynu do Evropy. Po únoru se tento dovoz propadl o dvě třetiny oproti svému vrcholu v roce 2019, což způsobilo tržní šok, který vytlačil velkoobchodní ceny na téměř desetinásobek předkrizové úrovně.
Dnes existují jasné známky toho, že bezprostřední krize v dodávkách plynu, která se poprvé objevila po pandemii – a vystupňovala se po vyhrocení situace na Ukrajině -, začala vykazovat známky zmírnění.
Podle organizace Gas Infrastructure Europe se Evropa dostala z druhé zimy bez přístupu k ruským dodávkám s rekordně naplněnými zásobami plynu na 59 % díky dovozu z Norska a námořním dovozů z USA.
Podle ICIS budou zásobníky plynu na začátku září letošního roku naplněny z 95 %, což je výrazně nad cílem EU naplnit zásobníky na 90 % do listopadu. Tento dostatek plynu by měl znamenat, že tržní ceny budou nadále klesat.
Podle prvních prognóz by mohla evropská referenční cena plynu v letních měsících od dubna do září klesnout o více než 17 % oproti loňskému roku, ale stále více než dvojnásobek průměrné ceny z léta roku 2019.
V případě trhů s elektřinou se předpokládá, že referenční ceny klesnou oproti loňskému létu o více než třetinu v období od dubna do září a to na nejnižší hodnotu od roku 2020.
»Nižší ceny však samy o sobě k vyjádření konce energetické krize nestačí,« tvrdí Marzec-Manser. »Je třeba vzít v úvahu širší ekonomický obraz.«
Nedávný pokles tržních cen je podle něj zčásti způsoben hospodářskou skleslostí, kterou způsobila samotná energetická krize. Rostoucí účty za energie vyvolaly inflaci v hlavních ekonomikách, což vedlo ke krizi životních nákladů, která zpomalila poptávku spotřebitelů po nových produktech.
To zase snížilo hospodářskou aktivitu v průmyslových centrech Evropy a omezilo poptávku po plynu ze strany těžkého průmyslu. Společnost Marzec-Manser očekává, že poptávka po plynu v průmyslu zůstane v letošním roce o 20 % nižší než před pandemií.
»Přestože je plyn cenově dostupnější, stále existuje snížená poptávka po produktech v důsledku krize životních nákladů, což znamená, že poptávka po průmyslovém plynu se ještě neobnovila,« říká.
Oživení průmyslové poptávky by zabránilo poklesu cen plynu na předpandemická minima a posloužilo by k podtržení rostoucí závislosti Evropy na dražších zdrojích plynu. Země EU obvykle nahrazují dovoz ruského plynu námořními náklady zkapalněného zemního plynu (LNG), což vyvolalo vlnu investic do nových dovozních terminálů, které mají zajistit plyn pro oživení ekonomiky.
Zastánci čisté energie naléhají na vlády, aby se více snažily nahradit dovoz ruského plynu domácími obnovitelnými alternativami. Slabší tržní ceny v Evropě však mohou vývojářům čisté energie ztížit jejich úlohu při odklonu ekonomik od fosilních paliv.
Robert Jackson-Stroud, analytik společnosti ICIS, říká, že mnozí odběratelé energie využili příležitosti a uzavřeli dlouhodobé smlouvy na dodávky energie z obnovitelných zdrojů se slevou na základě forwardové křivky velkoobchodních cen elektřiny.
Pro mnoho developerů se náklady na výstavbu projektů obnovitelných zdrojů energie, včetně větrných a solárních farem, prudce zvýšily v důsledku inflace dodavatelského řetězce vyvolané energetickou krizí. Stále jsou však žádáni, aby prodávali vyrobenou energii na základě prognózy slabších cen energie v příštích letech.
Slabší tržní ceny a vyšší náklady dodavatelského řetězce také znamenají, že vládní programy na podporu investic do nových energetických projektů budou pro státní pokladnu dražší, dodal Jackson-Stroud. »Vytvořil se tak cyklus, který se bude ozývat ještě dalších deset let,« říká.
(cik)