Český statistický úřad dnes ve svém zpřesněném odhadu potvrdil data o vývoji ekonomiky v uplynulém roce a v jeho posledním čtvrtletí, jež publikoval koncem ledna. Hrubý domácí produkt (HDP) za celý rok klesl o 0,4 procenta. Předloni přitom tuzemská ekonomika ještě vzrostla o 2,4 %, ovšem jen díky výkonu v prvním pololetí. V samotném loňském 4. čtvrtletí se HDP proti předchozímu kvartálu zvýšil o 0,2 %. Ekonomika se tak jen o chloupek vyhnula další recesi, definované jako dva mezičtvrtletní poklesy za sebou, v níž se nacházela i v druhé polovině roku 2022. Již ve 3. kvartálu totiž zaznamenala mezičtvrtletní pokles o 0,6 %. Meziročně se HDP ve 4. čtvrtletí snížil o 0,2 % po propadu o 0,8 % ve 3. kvartálu. Celkově se tak tuzemská ekonomika »pod taktovkou« současné pětikoaliční vlády, která zjevně věnuje všechnu svou pozornost vyzbrojování Ukrajiny, ještě nedostala ani na předcovidovou úroveň, a to jako jediná v rámci Evropské unie.
Přitom ani první pololetí minulého roku nepřineslo moc důvodů k radosti, probíhalo totiž ve znamení mezičtvrtletní stagnace a meziročního poklesu, a to v 1. čtvrtletí o půl procenta a ve druhém o 0,6 %.
Hrubou přidanou hodnotu zvýšil průmysl, stavebnictví se propadá
Hrubá přidaná hodnota (HPH) se podle statistiků ve 4. kvartálu mezičtvrtletně zvýšila o 0,6 % a meziročně o 0,3 %. V mezikvartálním srovnání k jejímu růstu nejvíce přispěl průmysl (mezičtvrtletní růst o 1,7 %). Dařilo se také činnostem v oblasti nemovitostí (+1,9 %) a profesním, vědeckým, technickým a administrativním činnostem (+0,9 %). Stavebnictví kleslo o 2,5 %. Pokles zaznamenalo také peněžnictví a pojišťovnictví (-0,9 %).
Na meziročním růstu HPH se nejvíce podílel zpracovatelský průmysl (+1,7 %) a informační a komunikační činnosti (+4 %). Naopak negativní vliv měla skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (-1,8 %). Stavebnictví meziročně kleslo o 0,4 %.
Na straně poptávky byly ve 4. čtvrtletí hlavním faktorem mezičtvrtletního růstu hrubého domácího produktu vyšší výdaje na konečnou spotřebu domácností, tvorba hrubého fixního kapitálu a rostoucí zahraniční poptávka. Negativní vliv měly výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a změna stavu zásob, uvedl ČSÚ.
Výdaje domácností na úrovni před rokem, již tehdy velmi nízké
Výdaje na konečnou spotřebu domácností se podle statistiků mezičtvrtletně zvýšily o 0,5 %, přičemž vzrostly nákupy předmětů dlouhodobé a střednědobé spotřeby i služeb. Meziročně ale klesly o 0,5 %.
Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí klesly mezičtvrtletně o 1,3 %, meziročně ale vzrostly o 1,9 %.
Tvorba hrubého fixního kapitálu se mezičtvrtletně zvýšila o 1,1 % a meziročně vzrostla o 4,7 %. Meziročně podle ČSÚ rostly investice do dopravních prostředků a strojů a zařízení. Pokles nastal u investic do obydlí, ostatních budov a staveb. Změna stavu zásob činila minus 54,8 miliardy korun, což bylo o 103,5 mld. méně než ve stejném čtvrtletí předchozího roku.
Přínos zahraničního obchodu tkví hlavně v propadu dovozu
Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 128 mld. Kč a bylo meziročně o 106,4 mld. vyšší. Vývoz stoupl mezičtvrtletně o 2,2 % a meziročně o jedno procento, a to hlavně díky růstu vývozu motorových vozidel, kovodělných výrobků a chemických látek. Dovoz klesl mezičtvrtletně o 2,4 % a meziročně o 4,7 %.
Celková zaměstnanost se v porovnání s předchozím čtvrtletím snížila o 0,1 %, přičemž meziročně ještě vzrostla o 0,4 %.
HDP a HPH v celém roce 2023
Celoroční vývoj negativně ovlivnily výdaje na konečnou spotřebu domácností (-1,2 procentního bodu) a změna stavu zásob (-3,1 p. b.) Pozitivní vliv měly naopak výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí (+0,6 p. b.), výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu (+1,1 p. b.) a zahraniční poptávka (+2,2 p. b.).
Výdaje na konečnou spotřebu domácností klesly o 3,1 %. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí se zvýšily o tři procenta. Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla o 3,3 %. Kladné saldo zahraničního obchodu se v běžných cenách zvýšilo meziročně o 312,4 mld. na 378 mld. Kč.
Hrubá přidaná hodnota se v roce 2023 zvýšila v porovnání s předchozím rokem o 0,5 %. K jejímu růstu nejvýrazněji přispěl vývoj ve zpracovatelském průmyslu (+0,5 p. b.) a informační a komunikační činnosti (+0,4 p. b.). Pokles nastal ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (-0,4 p. b.).
Celková zaměstnanost vzrostla ve srovnání s předchozím rokem o 0,8 % na 5479 tisíc osob.
Ivan Cinka