Časté používání umělé inteligence zaměstnanci v práci může mít »potenciálně škodlivé psychické a fyzické dopady« na pracovníky, zjistila nová studie, jejíž výsledky zveřejnila stanice Fox News.
Vydání ChatGPT v loňském roce otevřelo umělé inteligenci stavidla, protože lidé po celém světě se vrhli na používání chatbota, který dokáže napodobovat lidskou konverzaci, přičemž některá průmyslová odvětví se připravovala na začlenění této technologie do každodenních úkolů.
Podle březnové studie společnosti Goldman Sachs by generativní umělá inteligence mohla nahradit a ovlivnit 300 milionů pracovních míst na celém světě. Jiná studie společnosti Challenger, Gray & Christmas zjistila, že chatbot ChatGPT s umělou inteligencí by mohl nahradit nejméně 4,8 milionu pracovních míst jenom v USA.
Docent managementu Pok Man Tang z Georgijské univerzity zahájil studii zkoumající vliv umělé inteligence na lidské zaměstnance poté, co se stal zaměstnancem investiční banky, která umělou inteligenci využívá. Studie zjistila, že zaměstnanci, kteří úzce spolupracují s umělou inteligencí, jsou osamělejší než kolegové, kteří umělou inteligenci nepoužívají, a jsou náchylnější k pití alkoholu a nespavosti.
»Rychlý pokrok v systémech umělé inteligence vyvolává novou průmyslovou revoluci, která mění podobu pracoviště a přináší mnoho výhod, ale také některá neprobádaná nebezpečí, včetně potenciálně škodlivých psychických a fyzických dopadů na zaměstnance,« uvedl Tang k výzkumu, který zveřejnila Americká psychologická asociace. »Lidé jsou společenská zvířata a izolace práce pomocí systémů umělé inteligence může mít škodlivé dopady na osobní život zaměstnanců,« dodal.
Výzkumníci provedli čtyři různé experimenty v USA, na Tchaj-wanu, v Indonésii a Malajsii, které všechny zjistily, že zaměstnanci, kteří často pracují s umělou inteligencí, se po práci častěji opíjejí, mají bezesné noci a pociťují zvýšenou osamělost.
Například na Tchaj-wanu výzkumný tým během tří týdnů provedl průzkum u 166 inženýrů biomedicínské společnosti, kteří pracují s umělou inteligencí, a ptal se jich na osamělost, úzkost a pocit sounáležitosti. Výzkumný tým se dotazoval také rodinných příslušníků účastníků na spánkový režim a pitný režim jejich blízkých. Celkově bylo zjištěno, že účastníci zvýšili své pitné návyky po práci a uváděli, že se cítí osamělí.
Výzkumníci také zjistili, že ve všech čtyřech experimentech účastníci častěji pomáhali svým lidským kolegům, což podle vědců mohlo být způsobeno tím, že se účastníci cítili osamělí a chtěli být v sociální interakci.
Další experiment na 126 realitních konzultantech v Indonésii zjistil podobné výsledky, ačkoli zvýšené používání umělé inteligence nevedlo k většímu popíjení po práci, což ale v této muslimské zemi není překvapením. Výzkumníci také provedli online studii na 214 dospělých pracujících na plný úvazek v USA a další na 294 zaměstnancích malajsijské technologické společnosti, přičemž zjistili, že existuje souvislost mezi zvýšeným používáním umělé inteligence a osamělostí.
Tang uvedl, že systémy umělé inteligence vybavené lidskými hlasy, které lépe napodobují sociální interakce, by mohly zaměstnancům pomoci udržet problémy s osamělostí na uzdě, zatímco korporace by mohly omezit dobu, po kterou zaměstnanci umělou inteligenci používají. Jeho komentáře přicházejí v návaznosti na jinou studii z Dánska, která zjistila, že »charismatičtí« roboti, tedy ti, kteří jsou naprogramováni tak, aby mluvili vášnivým tónem, mohou mít pozitivní vliv na studenty vysokých škol a zvyšovat kreativitu během skupinových projektů.
»Programy všímavosti a další pozitivní intervence by také mohly pomoci zmírnit osamělost,« uvedl Tang v tiskové zprávě ke studii. »Umělá inteligence se bude neustále rozšiřovat, takže musíme jednat hned, abychom zmírnili potenciálně škodlivé účinky pro lidi, kteří s těmito systémy pracují.«
(cik)