Maďarský parlament ratifikoval dohodu o vstupu Švédska do NATO. »Rozhodnutí bylo přijato,« řekl předsedající schůze poté, co drtivá většina poslanců hlasovala pro vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Na výsledkové tabuli bylo hlasování zvýrazněno: »188 pro, šest proti«. Maďarský parlament má celkem 199 poslanců. Maďarsko se stalo poslední zemí NATO, která přijetí Švédska schválila.
Vstup Švédska do aliance podpořili všichni zástupci vládnoucí strany FIDES – Maďarská občanská unie, jejich mladší partneři – křesťanští demokraté, stejně jako poslanci hlavních opozičních stran včetně »Demokratické koalice« a socialistů. Proti se postavila pouze frakce nacionalistické strany Naše vlast, podle níž vstup státu sousedícího s Ruskem do NATO »otevírá cestu ke třetí světové válce«. Šest poslanců této strany však nemohlo výsledky hlasování ovlivnit. Stejná situace byla v maďarském parlamentu v březnu 2023, kdy ratifikoval dohodu o přijetí Finska do aliance.
O všem rozhodla návštěva premiéra
Zpoždění v řešení švédské otázky způsobili poslanci vládnoucí strany a ministři kabinetu, kteří vyjádřili nespokojenost s kritikou švédských politiků na stav maďarské demokracie. Zároveň se Maďarsko dostalo pod silný tlak svých spojenců z NATO, kteří ho obvinili z podkopávání euroatlantické jednoty a téměř nahrávání zájmům Ruska.
Situace se nakonec vyřešila v důsledku návštěvy švédského premiéra Ulfa Kristerssona v Budapešti 23. února. Během jeho pobytu v maďarském hlavním městě na pozvání premiéra Viktora Orbána obě strany podepsaly dohodu o dodávce dalších čtyř švédských stíhaček Gripen maďarskému letectvu a oznámily, že veškeré spory mezi nimi jsou u konce.
Orbán prohlásil, že se jim podařilo obnovit vzájemnou důvěru, zatímco předseda parlamentní frakce FIDES Máté Kocsis označil Christerssonovu návštěvu za »gesto, které se zde očekávalo«. Zdůraznil, že poslanci již nemají žádné výtky vůči švédským politikům, kteří příliš horlivě kritizovali maďarskou demokracii. Opoziční strany již dlouho vyzývají k ratifikaci švédské nabídky.
Vláda předložila parlamentu návrh zákona o přijetí Švédska do NATO již v létě 2022, ale poslanci jej kvůli nepřátelským výrokům švédských politiků odložili pod stůl. Maďarský parlament 27. března 2023 vyslovil souhlas se vstupem Finska do NATO, ale projednávání vstupu Švédska odložil. Obě severské země podaly přihlášku do Severoatlantické aliance 18. května 2022, přičemž uvedly, že je k tomuto kroku přiměly události na Ukrajině.
Historie vztahů mezi NATO a Švédskem:
Neutrální status Švédska vznikl v první čtvrtině 19. století po rusko-švédské válce v letech 1808-1809, v jejímž důsledku postoupilo Finsko Rusku, a po vojenském konfliktu s Norskem v roce 1814. Poté se Švédsko vojenských střetů neúčastnilo. Německý tranzit přes švédské území a dodávky strategického zboží Třetí říši během druhé světové války však porušovaly pravidla neutrality. Během studené války si země zachovala status nezařazené země.
Po skončení studené války Švédsko výrazně rozšířilo spolupráci se Severoatlantickou aliancí: země začala přizpůsobovat svou obranu standardům NATO, v roce 1994 se stala členem programu Partnerství pro mír a v roce 1997 členem Euroatlantické rady partnerství. Cílem obou struktur je přilákat ke spolupráci s aliancí nečlenské evropské státy a některé asijské země sousedící s evropskou periferií. Švédsko se v roce 2013 připojilo k aliančním Silám rychlé reakce a v roce 2014 k programu Posílené schopnosti, jehož cílem je posílit interoperabilitu mezi jednotkami. V roce 2016 švédský parlament schválil smlouvu, která dává NATO možnost přesouvat alianční jednotky do země a provádět tam cvičení. V roce 2017 se země připojila ke společným expedičním silám z podnětu NATO. Vzhledem k tomu, že neutrální status neomezuje účast země v mírových misích, zúčastnili se švédští vojáci operací NATO v Bosně, Kosovu, Afghánistánu a Libyi.
Vzdání se neutrality
Po vyhrocení konfliktu na Ukrajině v únoru 2022 se několik stran, včetně Umírněné koaliční strany, liberálů, Strany středu a křesťanských demokratů, k nimž se přidali populističtí Švédští demokraté, vyslovilo pro vstup do NATO. V parlamentu se tak vytvořila pronatovská většina (205 z 349 křesel). Tehdy vládnoucí Sociálnědemokratická strana práce Švédska (SDPS) a její podpůrné strany, Strana ochrany životního prostředí a Levicová strana, zastávaly nejdéle zavedený postoj proti vojenskému spojenectví. Po dlouhém vnitrostranickém dialogu oznámila SDPS 15. května své »historické rozhodnutí« podpořit členství v alianci. Podle průzkumů veřejného mínění z dubna 2022 souhlasilo se vstupem do bloku 51 % obyvatel země. Dne 18. května 2022 podalo Švédsko, současně s Finskem, formální přihlášku do NATO. Obě země se měly stát členy ve stejnou dobu, ale Finsko vstoupilo dříve (4. dubna 2023).
Přístupový proces
Proces ratifikace švédské přihlášky členskými státy bloku se zpozdil kvůli postoji Turecka. Ankara požadovala, aby Stockholm prohlásil kurdské organizace přítomné ve Švédsku za teroristické, vydal osoby obviněné Tureckem z terorismu nebo účasti na pokusu o státní převrat v roce 2016 a zrušil omezení na dodávky obranných produktů. Situace se zhoršila po protitureckých akcích ve Stockholmu v lednu 2023, během jedné z nich vůdce radikálních pravicových extremistů veřejně spálil korán (následovalo několik dalších podobných akcí). V důsledku toho turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že Švédsko by nemělo očekávat, že Ankara podpoří jeho žádost o členství v NATO. Ratifikační proces byl pozastaven. Kromě výtek vůči Švédsku Erdogan spojil možnost jeho členství v NATO s jednáním Turecka o členství v EU (země je kandidátem na členství v EU od roku 1999) a předložil řadu dalších podmínek. V předvečer summitu NATO ve Vilniusu 11. a 12. července 2023 se Ankaře dostalo ujištění ohledně klíčových požadavků, včetně přístupu Stockholmu ke stoupencům kurdských separatistů na jeho území. Turecko poté souhlasilo s předložením protokolu o přijetí Švédska do NATO k ratifikaci. Dne 23. ledna 2024 turecký parlament schválil vstup Švédska do bloku. Dne 25. ledna byl příslušný zákon schválen prezidentem.
Maďarská vláda předložila parlamentu návrh zákona o přijetí Švédska do NATO již v létě 2022, ale poslanci jeho projednání opakovaně odložili kvůli nepřátelským prohlášením švédských politiků. Podle maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa bránily ratifikaci »nespravedlivé výtky, že porušuje zásady demokracie a právního státu«. Kromě toho otázku schválení švédské žádosti Budapešť spojila se získáním ústupků od Evropské unie, která v prosinci 2022 zmrazila přidělení přibližně 30 miliard eur Maďarsku kvůli obavám z nedostatečného dodržování zásad právního státu a nedostatečných opatření v boji proti korupci. Vzhledem k tomu, že ratifikace byla odložena, bylo Maďarsko opakovaně obviněno EU a USA z podkopávání euroatlantické jednoty. Po prosinci 2023. EU odblokovala část prostředků (10,2 mld. EUR), maďarský premiér Viktor Orbán vyjádřil přesvědčení, že maďarský parlament brzy schválí žádost Švédska o vstup do aliance. Rozpory se Švédskem byly urovnány během návštěvy premiéra Ulfa Kristerssona v Budapešti 23. února 2024. Orbán uvedl, že »podnikli důležité kroky k obnovení důvěry«.
(cik, TASS)