Chemické vojsko nemá potřebné vybavení a nemůže komplexně podporovat činnost bojových jednotek Armády ČR. Kromě toho také pouze částečně plní některé cíle výstavby schopností sil NATO, přestože se ministerstvo obrany (MO) k jejich plnění zavázalo. Ukázala to kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) zaměřená na peněžní prostředky určené na radiační, chemickou a biologickou ochranu.
Kontroloři zjistili, že ministerstvo obrany v letech 2018 až 2022 nezajistilo potřebnou obměnu a modernizaci vybavení chemického vojska Armády ČR (AČR). Úřad například nenakoupil chemické rozstřikovací automobily, dekontaminační prostředky, vozidla pro odběr nebezpečných látek či protichemické izolační oděvy. Chemické vojsko tak podle kontrolorů nemůže komplexně podporovat činnost bojových jednotek AČR a některé cíle výstavby schopností sil NATO plní jenom částečně.
Kontroloři zjistili, že z 12 plánovaných akcí zrealizovalo ministerstvo pouze tři, z toho jednu jen částečně. »Důvodem neuskutečnění 75 procent plánovaných nákupů přitom nebyl nedostatek prostředků – roční investiční výdaje resortu obrany se v kontrolovaném období zvýšily o více než 226 procent a MO mělo na provedení těchto 12 akcí schváleno čerpat ze státního rozpočtu celkem 6,8 miliardy Kč,« uvedl NKÚ.
Podotkl, že například s obměnou a doplněním protichemických izolačních oděvů se mělo původně začít už v roce 2016. V době ukončení kontroly je ministerstvo plánovalo nakoupit do konce roku 2025. »Být vybaven protichemickými oděvy je přitom nezbytnou podmínkou úspěšné certifikace jednotek AČR vyčleňovaných do pohotovostních sborů NATO,« dodal NKÚ.
Minimálně o šest let bude zpožděn i nákup nových chemických rozstřikovacích automobilů, které jsou určeny na dekontaminaci techniky a osob od biologických, chemických a radioaktivních látek. Automobily měly být pořízeny v letech 2022 až 2023, MO však nákup odložilo na roky 2028 až 2030. »Jak tyto automobily, tak i protichemické izolační oděvy jsou součástí vybavení používaného při nasazení chemického vojska AČR do akcí integrovaného záchranného systému (IZS). Místo nových vozidel se tak pro IZS vyčleňují staré automobily, kterým skončila životnost již před mnoha desítkami let,« uvedli kontroloři.
Centrum biologické ochrany Těchonín není plně využito
Závažné nedostatky zjistil NKÚ u jedné ze tří uskutečněných akcí, a to pořízení lehkých obrněných vozidel radiačního, chemického a biologického průzkumu. Ačkoliv v roce 2015 jich MO plánovalo pořídit čtrnáct, v následujícím roce rozhodlo nakoupit 40 párů vozidel. Předpokládané výdaje tak zvýšilo o 522 %, z původních 860 mil. Kč na 5,4 mld. Kč. »Tento krok ministerstvo obrany nezdůvodnilo,« podotkli kontroloři. Podle NKÚ nepostupovalo MO při realizaci akce v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech ani v souladu se zákonem o finanční kontrole. Mimo jiné proto, že se nezabývalo tím, zda poskytnutí zálohy dodavateli je ekonomicky výhodné. Celkem MO na zálohách zaplatilo téměř 4,6 mld. Kč, tedy 89 % z kupní ceny.
Kontroloři zároveň upozornili, že Centrum biologické ochrany Těchonín není ani 22 let od zahájení výstavby dokončeno a neplní dvě z devíti statutárních funkcí. Dobudován není objekt pro vědu a výzkum. »Centrum netvoří funkční celek na nejvyšším stupni biologického zabezpečení, jak bylo plánováno, a není tak plně využito. NKÚ proto vyhodnotil peněžní prostředky státního rozpočtu ve výši 3,7 mld. Kč vynaložené do konce roku 2022 na CBO Těchonín za omezeně účelné,« uvedl NKÚ. V centru nebyl v letech 2014 až 2022 hospitalizován žádný pacient. MO část jeho kapacity využívá pro vojáky v karanténě, kteří se vrátili z epidemiologicky rizikových oblastí.
Podle ministerstva kontroloři opomíjejí rozsah předchozího podfinancování armády i změnu bezpečnostní situace, kvůli kterým musely být přehodnoceny modernizační priority. »Ministerstvo tedy realizovalo investiční akce podle stanovených cílů a dostupných peněz. Situaci v kontrolovaném období, které spadá většinově do předchozího volebního období, významně ovlivnila i koronavirová pandemie,« uvedl úřad. Ministerstvo obrany vedl v letech 2018 až 2021 Lubomír Metnar (ANO), od prosince 2021 je v jeho čele Jana Černochová (ODS).
(jad)
Bankovní úřednice Černochová není schopná řídit ozbrojené síly v rozbitém Československu.