Za Českou televizi a Český rozhlas si lidé už od května připlatí. Platit budou také domácnosti, které rozhlasový nebo televizní přijímač nemají, mají ale přístup k internetu. Novelu, která tyto změny přináší, dnes podepsal prezident Petr Pavel.
Poplatky se zvednou celkem o 25 korun. Pro Českou televizi se zvednou o 15 korun na 150 korun měsíčně za domácnost, pro Český rozhlas o deset korun na 55 korun za měsíc.
Sněmovní opozice se snažila schválení zákona zabránit i za cenu obstrukcí. K jeho schvalování nakonec došlo poté, co koalice prosadila pevné hlasování.
Vláda zdůvodnila zvýšení poplatků tím, že nebyly valorizovány v případě televize od roku 2008, v případě rozhlasu od roku 2005. Novela zachovává princip jedné platby za domácnost bez ohledu na počet přístrojů, které mají v držení její členové.
Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové »sejedná o rafinovanou cestu, jak zatížit české občany dodatečnou skrytou daní ve výši 1,2 miliardy korun ročně na provoz veřejnoprávních médií«.
Předseda hnutí SPD Tomio Okamura argumentoval tím, že jde »v podstatě o další nedobrovolnou plošnou daň«.
Kromě samotného zvýšení poplatků opozice kritizovala také to, že novela zavádí poplatky pro firmy za jejich zaměstnance, a to až ve výši 250 tisíc korun ročně. Osvobozeny od poplatku budou firmy do 25 zaměstnanců. Podnikatelé a firmy budou mít dva měsíce na to, aby se novým pravidlům přizpůsobili. Do té doby budou hradit rozhlasový a televizní poplatek jako doposud.
Platby budou valorizovány
Norma obsahuje také možnost poplatky ročně zvyšovat při zvýšení inflace o šest procent. Jejich navýšení by tak neschvaloval Parlament jako dosud.
Norma má okruh poplatníků, na něž se bude povinnost úhrady vztahovat, doplnit o domácnosti bez televize, ale s počítači, chytrými telefony nebo tablety.
Nárůst poplatků by příjmy televize podle ministra navýšil až o 860 milionů korun ročně, příjmy rozhlasu zhruba o 230 milionů korun za rok. Česká televize loni hospodařila s rozpočtem 7,95 miliardy korun a Český rozhlas s 2,39 miliardy korun. Poplatky u obou veřejnoprávních institucí tvoří většinu příjmů.
Pro 3,3 milionu domácností se podle ministra nic kromě zvýšení poplatků nezmění, domácnosti seniorů s tlačítkovými telefony nadále poplatky platit nebudou. Nové možné plátce televize a rozhlas osloví podle Baxy s výzvou, aby se k poplatkům přihlásili nebo vyplnili čestné prohlášení, že přístroji schopnými přijímat rozhlasové či televizní vysílání nedisponují.
Hnutí ANO a SPD slíbily do budoucna poplatky nahradit financováním veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu.
(jad)
)))))) Chceš si najít ženu na jednu noc? Vstupte na — https://ok.me/x9LK1
Jenom na půl roku.
Podle umělé inteligence by takto pojaté koncesionářské poplatky v USA pravděpodobně narazily na První dodatek.
Říká-li současný český premér, že míříme na „Západ“, měl by říci, do kterého století. Protože základem Prvního dodatku je Akt náboženských svobod, který byl Thomasem Jeffersonem (mimo jiné autor Deklarace nezávislosti) sepsán již roku 1777 a nejprve byl uzákoněn ve Virginii – leden 1786 James Madison), a později se stal základem Prvého dodatku Ústavy USA.
„Akt pro nastolení náboženské svobody:
Jelikož Všemohoucí Bůh stvořil mysl svobodnou;
…..
že bezbožná domýšlivost zákonodárců a vládců, občanských i církevních, kteří jako sami, ale omylní a neinspirovaní lidé převzali nadvládu nad vírou druhých, ustanovili své vlastní názory a způsoby myšlení jako jediné pravdivé a neomylné, a jako takoví se je snažili vnutit druhým, zakládala a udržovala falešná náboženství po celou dobu a po celou dobu;
Že nutit člověka, aby poskytoval finanční příspěvky na šíření názorů, kterým nevěří, je hříšné a tyranské;
…..
A konečně, že Pravda je velká a zvítězí, pokud bude ponechána sama sobě, že ona je správným a dostatečným protivníkem omylu a nemá se čeho bát konfliktu, ledaže by byl lidským zásahem odzbrojen svými přirozenými zbraněmi, svobodnými argumenty a debatami, chyby přestanou být nebezpečné, když je dovoleno jim volně odporovat:
…..
ChatGPT:
„Možné právní problémy a argumenty proti povinnému financování médií
Pokud bychom uvažovali o povinných poplatcích za přístup k veřejnoprávnímu vysílání v USA (např. poplatky za každé zařízení, jak je tomu v některých evropských zemích), mohl by tento systém narazit na problémy v následujících oblastech:
1. Porušení svobody myšlení a projevu: Jak jste správně poznamenal, veřejnoprávní média mohou šířit názory, s nimiž mnozí nesouhlasí, nebo které mohou považovat za nechutné nebo škodlivé. Povinný poplatek za financování těchto médií by mohl být považován za nepřiměřený zásah do svobody vyjadřování. Pokud by občané byli nuceni financovat médium, které šíří ideologii, která jim není sympatická, mohlo by to být vnímáno jako porušení jejich práv na svobodnou volbu a svobodu projevu.
2. Spor o financování ideologií: Podobně jako v případě náboženství, kde by bylo nepřípustné, aby lidé byli nuceni financovat náboženské názory, s nimiž nesouhlasí, by zde mohl být argument, že je stejně nepřípustné, aby lidé platili za šíření politických nebo ideologických názorů, které odmítají. V některých případech by šíření konkrétních názorů státními médii mohlo být považováno za formu nucené ideologické podpory, což by opět mohlo být protiústavní.
3. Náboženské nebo ideologické vyjádření jako cíl veřejnoprávního vysílání: I když se dnes veřejnoprávní média nezaměřují na náboženství, mohou se vysílat názory a politické agendy, které mohou pro některé lidi představovat morální nebo ideologický problém. Například pokud by bylo financování určitého veřejnoprávního média povinné, ale médium by šířilo ideje, které by byly pro některé občany z pohledu jejich víry nebo hodnot nepřijatelné, mohli by namítat, že je to v rozporu s jejich svobodou rozhodování a svobodou vyznání.“
ChatGPT:
„Historický kontext a náboženská svoboda:
Historicky byly ve Spojených státech náboženské svobody považovány za základní práva. Pokud by tedy byli občané nuceni financovat médium, které šíří názory, s nimiž zásadně nesouhlasí, mohlo by to být vnímáno jako nepřímý způsob donucování k podpoře určité ideologie, což by mohlo narazit na historické principy svobody náboženství zakotvené v Prvním dodatku Ústavy.“
Závěr z vyjádření ChatGPT:
„I když koncesionářské poplatky nejsou přímo spojeny s náboženskými otázkami, první dodatek Ústavy USA by mohl být relevantní pro posouzení, zda by podobné poplatky, zejména pokud by zahrnovaly povinnost financovat určité veřejnoprávní vysílání, které šíří hodnoty nebo názory, s nimiž občané nesouhlasí, byly v souladu s ústavními právy. Takový systém by mohl narazit na právní problémy, zejména pokud by byl považován za nucenou podporu ideologie, což by bylo protiústavní.
Že panu prezidentovi není hanba, takový zákon podepsat v roce 2025 !!!