Home Domácí Odstraňování ekologických zátěží se navzdory vynaloženým miliardám nedaří urychlit

Odstraňování ekologických zátěží se navzdory vynaloženým miliardám nedaří urychlit

ILUSTRAČNÍ FOTO - pixabay

Odstraňování ekologických zátěží způsobených činností bývalých státních podniků v období před jejich privatizací, je stále pomalé, dokonce existují místa, kde sanace ani nezačala. Nevyřešené staré ekologické zátěže přitom představují závažné škody na životním prostředí a jsou rizikem jak pro přírodu, tak pro zdraví obyvatel. V dnes zveřejněné zprávě to konstatoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Odstraňování starých ekologických zátěží začalo v ČR již v roce 1991, tedy před 32 lety. Stát za ně zatím zaplatil 66,2 mld. Kč. V době kontroly NKÚ stále nebylo ukončeno 120 z 327 uzavřených ekologických smluv, tedy 37 % z nich.

Ministerstvo financí zamýšlelo proces odstraňování starých ekologických zátěží od roku 2018 výrazně urychlit a dokončit jej do konce roku 2028. »K tomu však nedojde, neboť přijatá opatření MF nebyla v tomto směru účinná. Stále existují lokality, ve kterých sanace ani nezačala,« uvedli kontroloři. Podle posledních odhadů ministerstva budou staré ekologické zátěže odstraňovány nejméně do roku 2042.

Pomalé tempo ilustrují kontroloři na příkladu ropné laguny Ostramo. Ekologická smlouva byla uzavřena v roce 1997. Kaly se začaly odstraňovat a likvidovat v létě 2004. Navazující sanace kontaminovaných zemin v blízkosti lagun je stále v přípravné fázi, skončit by měla v roce 2032, tedy 35 let po uzavření smlouvy.

Důsledkem pomalého tempa je růst výdajů státu. Prodražují ho takzvaná povinná ochranná sanační čerpání. Jde o dočasné opatření, které má do doby definitivní sanace zabránit šíření kontaminace podzemními vodami do okolí. NKÚ zjistil, že toto dočasné opatření trvalo v devíti lokalitách přes deset let a například v lokalitě Koksovna Jan Šverma dokonce 25 let. »Jen za toto jedno opatření už MF zaplatilo celkem 187,3 mil. Kč,« uvedl úřad v kontrolním závěru.

Poroste počet lokalit, kde sanace nebudou dokončeny

Kontroloři poukazují také na to, že i když mělo ministerstvo v letech 2018 až 2022 pro urychlení odstraňování starých ekologických zátěží na zvláštních účtech privatizace k dispozici každoročně 2,5 mld. Kč, vynakládalo v průměru jen 35 % této částky. V této souvislosti upozorňují na to, že v budoucnu může být peněz nedostatek. Důvodem jsou nestabilní a kolísavé příjmy, tvořené především dividendami polostátní skupiny ČEZ, a také fakt, že od roku 2019 se část těchto peněz každoročně převádí do státního rozpočtu. »Např. v roce 2022 vláda schválila převod 24 mld. Kč a v roce 2023 už dokonce 54 mld. Kč,« shrnul NKÚ.

Při uzavírání ekologických smluv se stát nabyvatelům privatizovaného majetku zavázal uhradit náklady na odstranění ekologické zátěže do předem stanovené výše. Podle zjištění NKÚ však v dubnu 2023 nepostačovala státní garance na pokrytí potřebných výdajů u 16 lokalit. V 15 případech tak byly sanační práce zastaveny, omezeny, případně vůbec nezačaly. V jednom případě hradil pokračování sanace sám nabyvatel privatizovaného majetku.

Za odstranění starých ekologických zátěží sice odpovídá nabyvatel majetku, ale podle platné legislativy u ekologických smluv ukončených z důvodu nedostatečné garance nemůže stát dokončení sanace po nabyvateli vymáhat. Podle NKÚ tak existuje riziko, že poroste počet lokalit, kde sanace nebudou z důvodu vyčerpání státní garance dokončeny. Hrozí tak šíření kontaminace, a to i do území, jejichž sanaci stát již zaplatil.

(jad)

PŘIDEJ KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here