Dva měsíce před červnovými celoevropskými volbami se v Bruselu ozývají evropští diplomaté a úředníci, kteří varují, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nemá šanci na další pětileté období v čele exekutivy EU, napsal server POLITICO.
Jeden z úředníků EU to označil za téma, o kterém se ve městě mluví. »Velkou roli v tom hraje arogance moci,« uvedl. »Mylně si myslela, že jí všechno projde. Takže některé menší chyby jsou nyní použity proti ní.« Stejně jako ostatní úředníci, které cituje POLITICO získal úředník EU anonymitu, aby mohl o mocné političce v bruselské bublině volně hovořit.
V jádru věci jsou podle serveru dvě hlavní síly, které by ji mohly torpédovat v povolebním handrkování.
Francie – jejíž vztahy s Německem jsou skálopevné – je stále velmi nejednoznačná ohledně své podpory, pravděpodobně aby si vymohla ústupky. Pokud projde touto potenciální překážkou nesouhlasu Paříže, bude se muset také starat o to, zda si zajistí potvrzení v novém složení Evropského parlamentu, v němž bude krajní pravice pravděpodobně větším hráčem než dnes. Dokonce i podpora její vlastní středopravicové Evropské lidové strany vypadá vlažně.
Nespokojenost s Leyenovou přitom sílí, což je docela obrat oproti začátku roku. »Přešlapy von der Leyenové, od Pfizergate po její cestu do Izraele, nabývají s blížícími se volbami nového významu,« řekl Alberto Alemanno, profesor práva na pařížské obchodní škole HEC.
Pětašedesátiletá von der Leyenová je přesto ve volbách daleko před konkurencí. »Je také těžké zjistit, který jiný kandidát má šanci ji vytlačit, až se v létě sejdou vedoucí představitelé EU, aby si rozdělili nejvyšší funkce v bloku, jako jsou funkce šéfů Evropské komise, Rady a zahraniční politiky,« uvedl server.
Přesto, jak zdůraznil jeden úředník EU: »Neměla by to považovat za samozřejmost.«
Dva další úředníci poukázali na březnový stranický sjezd v Bukurešti jako na klíčový bod obratu ve vnímání von der Leyenové.
Na začátku března se v rumunském hlavním městě sešli evropští konzervativci, aby bývalou německou ministryni obrany oficiálně schválili jako tvář své volební kampaně do EU. Někteří z nich, jako například francouzský konzervativec Michel Barnier, ji však odmítli podpořit.
Evropský komisař Thierry Breton, který pochází z konkurenčních liberálů (ale pracuje pod Leyenovou), veřejně poukázal na podle něj nedostatečnou podporu, které se von der Leyenové dostalo od její vlastní skupiny. Liberálové jsou rovněž součástí koalice, která Leyenovou podporuje v Evropském parlamentu.
Leyenová také čelila vnitřní vzpouře čtyř svých nejvyšších komisařů – z tábora sociálních demokratů a liberálů – poté, co udělila lukrativní funkci vyslance evropskému zákonodárci Markusi Pieperovi, který patří k její německé konzervativní straně.
Takzvaná aféra »Piepergate« přišla několik dní poté, co POLITICO odhalilo, že Úřad evropského veřejného žalobce zahájil vyšetřování jejího velmi sporného (a šíleně neprůhledného) využívání textových zpráv při vyjednávání velkých kontraktů na nákup vakcín během pandemie covid-19. V roce 2012 se v této aféře objevilo i několik dalších případů.
Do voleb zbývají dva měsíce, takže Leyenová má čas změnit vnímání, například tím, že se bude ohánět svým odkazem. Stala se nejmocnější předsedkyní Komise od dob Jacquese Delorse a zavedla mimořádná opatření na ochranu Evropy v době pandemie a poté války na Ukrajině.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, který byl klíčem k jejímu získání funkce v roce 2019, se však ve své podpoře vyjadřuje nejednoznačně – což se zdá být klasickým mocenským tahem, jak mít co největší vliv.
Zatímco Německo nemá jinou možnost než podpořit bývalou německou ministryni obrany na druhé funkční období – navzdory tomu, že její strana není součástí vládnoucí koalice -, Francie hraje podle serveru tvrdě na jistotu.
»Francouzi nechtějí, aby se Ursula na červnové Evropské radě procházela po červeném koberci a byly na ni házeny květiny,« řekl serveru jiný úředník v EU. »Představa německé předsedkyně Komise, která si během druhého mandátu může dělat, co chce, je pro ně noční můrou.« A Macronova podpora je pro Leyenovou klíčová.
Aby získala druhé funkční období, bude muset přesvědčit kvalifikovanou většinu lídrů EU u stolu Evropské rady, aby ji podpořili. Ačkoli je pravděpodobné, že jí 12 evropských konzervativních lídrů kývne, teprve se ukáže, jak velkou podporu dokáže shromáždit mimo svou stranu.
Maďarsko a Slovensko jsou vůči politice Komise velmi kritické, zatímco španělský premiér Pedro Sánchez se opakovaně dostal do sporu s Berlaymontem kvůli izraelsko-hamasovské válce. Von der Leyenové rozhodná podpora Izraele vyvolala odpor Španělska, Irska, Belgie a hlasů napříč evropskou levicí.
Potenciálně osudovou výzvou však bude Evropský parlament. V roce 2019 byla do funkce dosazena s podporou stran, které se samy označují za evropské: konzervativní Evropské lidové strany, socialistů a liberální skupiny Renew. To jí vyneslo jen těsnou většinu: 383 hlasů, což je mírně nad minimem 374 hlasů. Vzhledem k tomu, že krajní pravice v Evropě posiluje, může mít von der Leyenová problém toto vítězství zopakovat.
Od 10. června se von der Leyenová bude muset začít ucházet o hlasy nově zvolených evropských zákonodárců. Tím hrozí, že se jí během druhého mandátu omezí manévrovací prostor, nebo se z ní dokonce stane »chromá vévodkyně«, konstatoval úředník EU.
(cik)