Drahota, kterou se tuzemská vláda za podpory mainstreamu snaží zakrýt »úspěšným« zpomalováním inflace, daným ovšem především extrémně vysokou srovnávací základnou z posledních dvou let, stále snižuje reálné výdělky a tedy životní úroveň českých zaměstnanců. Ačkoliv průměrná hrubá měsíční nominální mzda v posledním čtvrtletí vzrostla podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu proti stejnému období před rokem o 6,3 procenta na 46 013 korun, po zohlednění růstu spotřebitelských cen (o 7,6 %) reálně klesla o 1,2 %. A jednalo se již o devátý pokles v řadě. V celém roce 2023 sice průměrná mzda stoupla meziročně o 7,5 % na 43 341 Kč, avšak její reálná hodnota klesla o 2,9 %. A to už se předloni snížila o 7,5 %. Dodejme ještě, že na průměrnou mzdu u nás stále nedosáhnou zhruba dvě třetiny zaměstnanců.
Zajímavé srovnání ve své analýze nabízí Dalibor Holý, ředitel Odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. Podle předběžných údajů se proti roku 2019 sice mzdová úroveň zvýšila nominálně o čtvrtinu (o 25,3 %), reálně však klesla o 8,2 %, neboť ceny vzrostly o 36,5 %.
Desetina zaměstnanců nebere ani 20 073 Kč hrubého měsíčně
Medián mezd, který je vypočtený z matematického modelu distribuce výdělků a ukazuje mzdu prostředního zaměstnance, tedy běžnou mzdovou úroveň, činil ve 4. kvartálu minulého roku 39 685 Kč a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o šest procent. »Desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami pobírala hrubou mzdu pod hranicí 20 073 Kč, opačná desetina měla mzdy nad hranicí 74 654 Kč,« uvádí Holý.
Největší pokles reálných mezd byl ve veřejné správě a v zemědělství
Mzdová dynamika byla podle Holého ve 4. čtvrtletí opět velmi různorodá. Ve všech odvětvích sice byl nominálně kladný meziroční nárůst, avšak v mnoha případech šlo o hodnotu pod hranicí nárůstu spotřebitelských cen (o 7,6 %), takže v reálném vyjádření se jednalo o meziroční poklesy. »Ty najdeme především u (veřejných) služeb, ale také ve stavebnictví či zemědělství,« dodává Holý a uvádí konkrétní příklady.
Nejvyšší nárůsty jsou u dvou sekcí, v těžbě a dobývání (o 10,3 %) a v ubytování, stravování a pohostinství (o 10,1 %). S menším odstupem následují informační a komunikační činnosti (+8,7 %).
Na reálné zvýšení své kupní síly naopak nedosáhli zejména ve veřejné správě a obraně a v zemědělství (shodně pokles reálné mzdy o 3,4 %), dále v kultuře a zábavě (reálně -2,8 %), v nemovitostech (-2,7 %), ve vzdělávání (-2,6 %), v administrativní a podpůrné činnosti (-2,3 %), ve zdravotní a sociální péči (-1,4 %) a také v peněžnictví a pojišťovnictví (-1,3 %). Ve zpracovatelském průmyslu klesla reálná mzda o půl procenta.
Nejvyšší výdělky jsou stále v informačních a komunikačních činnostech
Nejvyšší mzdovou úroveň najdeme ve 4. čtvrtletí v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala na 79 156 Kč, uvádí dále Holý. Na druhém místě bylo peněžnictví a pojišťovnictví (70 319 Kč) a třetí výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (69 336 Kč). »Tato trojice vede dlouhodobě,« připomíná statistik.
Tradiční podle něj bylo pořadí i z opačné strany. V ubytování, stravování a pohostinství sice průměrná mzda vzrostla o desetinu, ale toto odvětví stále zůstává na nejnižší úrovni (26 693 Kč). Druhá nejnižší průměrná mzda byla v administrativních a podpůrných činnostech, kde vzrostla o 5,1 % na 30 727 Kč. Třetí byly už zmiňované ostatní činnosti s průměrnou mzdou 34 446 Kč a čtvrté zemědělství, lesnictví a rybářství s 37 501 Kč.
Nejvíc berou Pražáci, nejnižší mzdy jsou v Karlovarském kraji
Reálná kupní síla mzdy ve 4. kvartálu podle Holého meziročně klesla ve všech krajích. Hlavní město opět zaznamenalo nejnižší nominální nárůst, a to o 5,4 %. Následováno bylo kraji Olomouckým a Jihomoravským (shodně +6,1 %). Aktuálně nejvyšší nominální nárůst měl Ústecký kraj (o 7,5 %), na druhém místě byl pak Karlovarský kraj (+7,4 %) a s odstupem třetí Liberecký kraj (+6,9 %).
»Podle absolutní úrovně výdělků nicméně zůstala Praha stále nejbohatším regionem, průměrná mzda tu byla 55 039 Kč. Na druhém místě se držel Středočeský kraj s 46 535 Kč, na třetím byl tradičně Jihomoravský (45 569 Kč) a hranici 44 tisíc ještě překonal Plzeňský kraj (44 231 Kč). Naopak Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (40 559 Kč). V Moravskoslezském kraji, což je po Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji region s nejvyšším počtem zaměstnanců (415 tis.), dosáhla průměrná mzda hodnoty 42 068 Kč,« zrekapituloval »mzdový žebříček krajů« Holý.
Ivan Cinka