Teprve desáté čtvrtletí přerušilo propad reálných mezd zaměstnanců. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v letošním 1. kvartálu vzrostla podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu proti stejnému období před rokem o sedm procent na 43 941 korun a po zohlednění inflace (statistici uvádějí meziroční růst spotřebitelských cen v uvedeném období o 2,1 %) se reálně zvýšila o 4,8 %. Devět předchozích kvartálů v řadě přitom reálná hodnota mezd klesala. Loni se snížila o 2,9 % a předloni se propadla o 7,5 %.
Navíc na průměrnou mzdu, k níž se vyčíslená reálná hodnota váže, u nás stále nedosáhnou zhruba dvě třetiny zaměstnanců. Jejich životní úroveň tak šla v posledních letech velmi prudce dolů.
Desetina zaměstnanců nebere ani 20 753 Kč hrubého měsíčně
Medián mezd, který je vypočtený z matematického modelu distribuce výdělků a ukazuje mzdu prostředního zaměstnance, tedy běžnou mzdovou úroveň, činil v 1. kvartálu letošního roku 36 651 Kč a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 5,5 %. »Desetina zaměstnanců s nejnižšími výdělky pobírala mzdu pod hranicí 20 753 Kč, naopak desetina s nejvyššími výdělky měla mzdy nad hranicí 69 219 Kč,« uvádí ve své analýze Dalibor Holý, ředitel Odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
Růst reálných mezd se netýká vzdělávání a veřejné správy
Mzdová dynamika byla podle Holého v 1. čtvrtletí opět velmi různorodá. Ve všech sekcích byl sice nominálně kladný meziroční nárůst, avšak u dvou z nich šlo o hodnotu nepřesahující nárůst spotřebitelských cen, takže v reálném vyjádření zde mzdy nevzrostly. Týká se to vzdělávání a veřejné správy, kde jsou platy zaměstnanců řízeny centrálně podle platových tabulek a ty se podle rozhodnutí vlády pro letošní rok nezvyšovaly. Ve vzdělávání tak došlo k nominálnímu růstu pouze o 1,9 % a ve veřejné správě o 2,1 %.
Velmi slabý nominální růst byl podle Holého také v činnostech v oblasti nemovitostí (o 2,3 %), značně podprůměrný byl i v energetice (o 3,9 % – zde však byla extrémně vysoká základna z minulého roku), v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech (o 4,8 %) a v zemědělství (o 5,1 %).
Naopak nejvyšší nárůsty přes deset procent byly ve zdravotní a sociální péči (o 11,1 %), v administrativních a podpůrných činnostech (o 10,2 %) a v zásobování vodou, činnostech související s odpadními vodami, odpady a sanacemi (o 10,1 %). Nadprůměrné nárůsty byly rovněž u těžby a dobývání (o 9,5 %), v dopravě a skladování (o 9,2 %) a v ubytování, stravování a pohostinství (o 8,9 %).
Ve zpracovatelském průmyslu vzrostla průměrná mzda o 8,1 %, výrazně si zde polepšili hlavně zaměstnanci ve výrobě elektrických zařízení (+10,3 %).
Nejvyšší výdělky jsou dál v informačních a komunikačních činnostech
Nejvyšší mzdovou úroveň najdeme i v 1. čtvrtletí letošního roku v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala na 84 299 Kč, uvádí dále Holý. Na druhém místě byla výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (81 311 Kč), která tak odsunula na třetí příčku peněžnictví a pojišťovnictví (78 972 Kč). »Tato trojice vede dlouhodobě,« připomíná statistik.
Mírně inovované bylo podle něj pořadí na opačné straně. V ubytování, stravování a pohostinství sice vzrostla průměrná mzda o 8,9 %, ale stále zůstává na nejnižší úrovni (26 012 Kč) ze všech odvětví. Druhá nejnižší průměrná mzda byla aktuálně v zemědělství, lesnictví a rybářství (31 813 Kč; meziroční nárůst o 5,1 %). Třetí byly administrativní a podpůrné činnosti, kde průměrná mzda vzrostla o 10,2 % na 32 166 Kč.
Nejvíc berou Pražáci, nejnižší mzdy jsou v Karlovarském kraji
Hlavní město v 1. čtvrtletí opět zaznamenalo nejnižší nominální nárůst mezd, a to o 6,2 %. Následováno bylo kraji Vysočina (+6,5 %) a Jihomoravským (+6,7 %). Aktuálně nejvyšší nominální nárůst (shodně o 7,6 %) měly tentokrát kraje Plzeňský a Středočeský. Následoval Ústecký kraj (+7,5 %)) a Jihomoravský (+7,3 %).
»Podle absolutní úrovně výdělků nicméně Praha zůstává stále nejbohatším regionem, průměrná mzda tu byla 56 372 Kč. Na druhém místě se držel Středočeský kraj s 43 554 Kč, těsně za ním na třetím místě Jihomoravský (43 037 Kč). Hranici 40 tisíc korun překonaly ještě Plzeňský kraj (41 273 Kč) a Ústecký (40 737 Kč), ostatní kraje zůstaly pod ní. Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (37 089 Kč). V Moravskoslezském kraji, což je po Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji region s nejvyšším počtem zaměstnanců (409,1 tis.), dosáhla průměrná mzda hodnoty 39 227 Kč,« zrekapituloval »mzdový žebříček krajů« Holý.
Ivan Cinka
Hahaha a co důchodci…..