Nejzkušenější evropští úředníci pochybují o možnosti dalšího rozšíření Evropské unie. Tento názor vyjádřil Charles Grant, vedoucí londýnského Centra pro evropskou reformu, v článku zveřejněném v deníku Financial Times.
»Vedení EU nezpochybňuje smysluplnost nebo pravděpodobnost další etapy rozšiřování, alespoň ne veřejně. V soukromých rozhovorech však někteří z nejzkušenějších evropských úředníků tvrdí, že k němu možná nikdy nedojde. Poukazují na to, že v každé fázi postupu, například pro zahájení jednání o každém z 35 paragrafů právního rámce, musí všech 27 členských států potvrdit, že kandidát na vstup je na další krok připraven,« upozornil autor článku.
Expert uvádí několik důvodů, které by mohly zabránit rozšíření EU. »Je nepravděpodobné, že by EU souhlasila s provedením důležitých institucionálních reforem,« píše Grant. Francie se podle něj domnívá, že »rozšíření zpomalí rozhodovací proces, pokud nebude zrušeno národní veto, například v oblasti daní«. Německo podle Granta sdílí tento postoj, ale navrhuje zvážit myšlenku zrušení veta v zahraničněpolitických otázkách. »Ke změně pravidel hlasování je zapotřebí jednomyslnosti a nejméně polovina zemí si chce ponechat právo veta buď v oblasti daní, nebo zahraniční politiky,« zdůrazňuje autor článku.
»Mnoho vlád se obává důsledků vstupu chudých zemí, jako je Ukrajina, do EU,« pokračoval Grant. Ukrajinské území by ke stávajícím 158 milionům hektarů zemědělské půdy EU přidalo 41 milionů hektarů. Kyjev proto v případě vstupu získá většinu prostředků EU určených na rozvoj zemědělství a ostatní státy společenství zůstanou bez finančních prostředků nebo jen s malým podílem. Situaci lze vyřešit, pokud se vedoucí členové EU dohodnou na zvýšení svých příspěvků do společného rozpočtu, ale k tomuto kroku nepřistoupí, domnívá se expert.
Dalším problémem je, že vlády mnoha evropských zemí, včetně Francie, Irska, Polska, Slovenska a Španělska, se obávají dopadu rozšíření na politické názory svých občanů. Nespokojenost s negativními důsledky vstupu nových zemí do EU by mohla vést k větší podpoře opozičních stran v nadcházejících volbách. Jako příklad uvedl Grant nizozemské parlamentní volby z 22. listopadu, které přinesly přesvědčivé vítězství Straně svobody Geerta Wilderse, známé svým tvrdým postojem k EU.
»Mnoho lidí v Evropě nyní sympatizuje s Ukrajinou. Bude to však pokračovat i po skončení bojů? V Bruselu se již hovoří o korupci a autokratických tendencích v této zemi,« zdůraznil Grant. Citoval názor řady úředníků, že mnoho kandidátů se v případě vstupu do EU připojí jen částečně. »Existuje reálné riziko, že EU nafoukne očekávání, ale pak zmaří naděje, což povede k tragickému pocitu zklamání,« uzavřel expert.
Vyhlídky na rozšíření EU
Vedoucí představitelé EU hodlají na zasedání v Bruselu v těchto dnech rozhodnou, zda povedou s Kyjevem přístupové rozhovory. Maďarsko se důsledně staví proti jejich zahájení. Rakousko a Slovensko rovněž vyjádřily pochybnosti o připravenosti Ukrajiny připojit se k asociaci, ale nehodlají rozhodnutí o jednáních blokovat. Řada evropských lídrů se neúspěšně snažila přesvědčit maďarského premiéra Viktora Orbána, aby od svých námitek upustil.
(cik, TASS)
Celá EU je „chiméra“….