Sektor kultury ztratil důvěru ve vládu, ministr Baxa pod palbou kritiky

Profesní a odborové svazy z kulturní sféry sdružené v Českomoravské konfederaci odborových svazů (ČMKOS) dnes na tiskové konferenci v Praze vyjádřily zklamání nad přístupem vlády k celému sektoru kultury. Podle nich premiér Petr Fiala (ODS) a ministr kultury Martin Baxa (ODS) ztratili důvěru velké části zaměstnanců. Odboráři upozorňují na stagnaci platů i na propouštění zaměstnanců.

Podle Jiřího Dokoupila, prezidenta Unie orchestrálních hudebníků, je situace v kultuře velmi vážná a neustále se zhoršuje. »Vláda s námi sice komunikuje, jedná s námi v rámci tripartity, scházíme se pravidelně, ale za dva roky nevzešel žádný kompromis, nic, co by byl alespoň částečný úspěch. Selhává sociální dialog,« uvedl Dokoupil.

Novináře seznámil s chronologií jednání se současným pětikoaličním kabinetem, který mj. v prosinci 2021 zrušil navýšení tarifních platů o 10 procent, jak to bylo domluveno s předchozí vládou Andreje Babiše (ANO) i v souvislosti s tím, že v době covidové kulturní sféra žádné navýšení solidárně nepožadovala.

Fialova vláda navíc nedodržela příslib daný zástupcům odborových svazů na konci roku 2022, že bude státním příspěvkovým organizacím v roce 2023 navýšen objem finančních prostředků určených na nadtarifní složky platů o čtyři procenta. Propad reálné mzdy zaměstnanců kulturních institucí bude i kvůli tomu od roku 2021 do roku 2024 činit až 22 procent.

Vyústěním dalších kroků, které podepřela v září 2023 i kampaň »Nenechme kulturu utichnout«, bylo stanovisko Unie zaměstnavatelských svazů ČR s Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR ze dne 2. ledna tohoto roku. V něm je obsažen požadavek na pětiprocentní navýšení platových tarifů v oblasti kultury od 1. 4. 2024 s odkazem na významnou nedostatečnost základních platových tarifů v příloze č. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb. ve srovnání s minimální a zaručenou mzdou platnou od 1. ledna tohoto roku. »Principálně s tím souhlasíme, ovšem toto navýšení přece nemůže proběhnout bez potřebného navýšení objemu finančních prostředků určených na platy,« konstatoval Dokoupil. Podle odborářů není v kultuře, jak u státních příspěvkových organizací, tak u regionálních institucí zřízených městy a kraji, dostatek vnitřních zdrojů na garantování potřebné výše platů.

Od stávkové pohotovosti ke konkrétním protestům

Prezident Unie orchestrálních hudebníků dále konstatoval, že stávková pohotovost byla ukončena a nyní odbory přistupují ke konkrétním protestům. »Kultura ale nemá potenciál uzavírat jednotlivá zařízení. Tohle neděláme,« upozornil.

Navzdory všemu chtějí dál pokračovat v jednáních. »Ale nesmí probíhat jako dosud, že přijde někdo odpovědný jednat, pak řekne své stanovisko s tím, že je neměnné, vstane a odejde,« uvedl Dokoupil. Protože panuje nedůvěra v ministra Baxu, hodlají se odbory otevřeně obrátit na ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL). Ten totiž loni prohlásil, že je potřeba, aby jednotlivé resorty vyjednaly navýšení prostředků u příslušných ministrů. Odboráři nicméně upozorňují, že od Baxy se jim očekávané podpory nedostává. »Cítíme, že kultura u vlády není priorita,« připojil Dokoupil. »Politici vidí čísla, my konkrétní lidi, co dělají svoji práci,« dodal.

Odboráři v této souvislosti upozorňují především na to, že vládou zvolený přístup má devastující účinky na činnost i významných kulturních institucí – viz rušení pracovních míst a propouštění v Národním památkovém ústavu nebo například v Národním divadle. »Nesouhlasíme s přístupem ministra kultury Martina Baxy, který o rušení pracovních míst dále odmítá jednat, alibisticky se odkazuje na kolektivní rozhodnutí vlády konsolidovat veřejné finance, a problematiku rušení míst a propouštění zaměstnanců považuje za ‚pouhé‘ manažerské rozhodnutí vedení institucí. Odpovědnost za daný stav nese primárně vláda a ministr kultury, přitom tato odpovědnost je přenášena na vedení organizací a odborové organizace,« uvádí se ve společném prohlášení profesních a odborových svazů kultury sdružených v ČMKOS, jež na tiskové konferenci přečetl člen sboru Státní opery a místopředseda Unie profesionálních zpěváků ČR Lukáš Frýda.

Nesystémové a hloupé škrty

Podle Vratislava Vlny, viceprezidenta Unie orchestrálních hudebníků ČR, jsou vládní škrty nesystémové a hloupé. »Vláda se ve svém prohlášení zavázala, že na kulturu půjde jedno procento výdajů ze státního rozpočtu, nyní je to 0,6 procenta, takže se částka spíše přibližuje k pouhé polovičce,« uvedl Vlna.

Podle Vlny škrty neodpovídají tomu, co prohlásil koncem minulého roku ministr Baxa v Bruselu, kde deklaroval cíl české vlády »zlepšit pracovní podmínky umělců a kulturních profesionálů«. »V Národním divadle platy stagnují, k tomu přistupuje konsolidační balíček, kdy bylo 30,75 procenta míst zrušeno a dalších 12,75 to čeká. Propouštění se týká konkrétních lidských osudů, a navíc ohrožuje umělecké školství v celé republice,« řekl Vlna.

»Kultura by měla být duší národa. Jsou to profese náročné na výkon práce. Konkrétně zmíním hudebníky a tanečníky, kteří, aby mohli profesi dělat, od útlého dětství tráví tisíce hodin cvičením,« zmínil Vlna. »Pokud si tenhle aspekt politici neuvědomují, stane se z nás bezduchá společnost,« dodal Vlna.

Zástupce Herecké asociace v ČMKOS Stanislav Lehký vzápětí upozornil, že například v Divadle Radost v Brně musejí herci opouštět prkna, která znamenají svět, a hledat úvazky jinde, aby uživili rodinu. »Situace je tristní,« dodal pro iportaL24.cz Lehký, jinak úspěšný herec a dabér.

(pk)

FOTO – iportaL24.cz/Petr Kojzar