Home Zahraničí Týdenní výcvik a rovnou do bahna zákopů aneb Proč se Ukrajinci vyhýbají...

Týdenní výcvik a rovnou do bahna zákopů aneb Proč se Ukrajinci vyhýbají branné povinnosti

ILUSTRAČNÍ FOTO - pixabay

Na Ukrajině není dostatek dobrovolníků, kteří by nahradili neustálý příliv mrtvých a zraněných vojáků, kteří plní hřbitovy a nemocniční lůžka. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský říká, že jeho vojenští velitelé usilují o dalších 450 000 až 500 000 mužů, kteří by kompenzovali ztráty a rozšířili armádu v roce 2024. Najít muže, kteří by nahradili padlé, je ale stále složitější, připomíná The Daily Beast.

Protože naděje lidí na rychlé vítězství vyprchala a obývací pokoje zaplnily hrůzostrašné historky, někteří ukrajinští muži se skrývají, aby se vyhnuli mobilizaci.

Někteří zůstávají doma a vyhýbají se ulicím, kde policisté nebo vojenští důstojníci rozdávají povolávací rozkazy a odvádějí muže na vojenské základny. Jiní prchají z Ukrajiny s padělanými doklady.

Všichni zdraví muži ve věku od 18 do 60 let mají zakázáno opustit zemi, takže k překročení hranic potřebujete falešné lékařské záznamy. The Daily Beast například informoval o jednom páru, který si koupil falešné doklady o tom, že jejich dítě je postižené, aby otec mohl uprchnout ze země.

V jednom městě na západní Ukrajině se The Daily Beast setkal s 31letým mužem, který se snaží vyhnout povolání do armády. S The Daily Beast hovořil pod podmínkou anonymity, protože se obává, že bude po zveřejnění informací odvlečen do armády.

»Nechci zemřít. Slyšel jsem, že spousta vojáků, kteří se vracejí z fronty, má psychické problémy. Jsou to jiní lidé,« říká muž, kterému bude The Daily Beast říkat Sergej. »Někteří budou mít pravděpodobně problémy s alkoholem a spoustu dalších problémů a žádnou budoucnost. Já chci mít budoucnost.«

Sergej, který nemá děti a není ženatý, říká, že chápe potřebu většího počtu mužů a podporuje svobodnou Ukrajinu. Nicméně – podobně jako někteří jeho přátelé – se necítí být vojákem a není si jistý, zda by si na frontě vedl dobře. Loni dostal na ulici od vojenských důstojníků povolávací rozkaz, který mu nařizoval, aby se hlásil na nedaleké vojenské základně.

Nikdy tam nešel. Sergej ví, že pokud ho úřady najdou, může být odveden přímo na základnu. »Slyšel jsem spoustu příběhů o lidech, které berou na ulici a bez většího výcviku je tlačí na frontu, a dokonce jsem slyšel příběhy o lidech, které poslali bez výcviku a už po několika dnech je zabili,« říká Sergej, který pracuje jako doručovatel, »budu se tomu snažit vyhnout tak dlouho, jak to jen půjde. Chci mít budoucnost«.

Celkový počet lidí jako Sergej, kteří nechtějí vstoupit do armády, není znám. Lidé se často bojí zvednout hlas na veřejnosti a jednoduše zůstávají doma, aby nebyli odhaleni. Podle BBC se odhaduje, že od vyhrocení situace na Ukrajině ilegálně uprchlo asi 20 000 mužů. Podle Státní pohraniční služby Ukrajiny se nejméně tři muži utopili při pokusu o útěk z Ukrajiny do Evropské unie nebo Moldavska.

Na sociálních sítích se často objevují videa, na nichž jakoby ukrajinští vojáci rozdávají na ulicích povolávací rozkazy a kontrolují mladé muže na kontrolních stanovištích. Virálně se rozšířila videa, na nichž jsou muži v bojovém věku vtahováni do dodávek, aby byli posláni na základny ke kontrole. Lidé se často nezdržují na svých registrovaných adresách, což vojákům ztěžuje jejich nalezení.

Západní pozorovatelé uvádějí, že jedním z hlavních problémů Ukrajiny je schopnost najít více mužů pro válečné úsilí, protože ruská populace je asi 3,5krát větší než ukrajinská. Nedávno napsal generál Valerij Zalužnyj, šéf ukrajinských ozbrojených sil, do časopisu The Economist článek, v němž tvrdí, že Ukrajina potřebuje více mužů na frontě.

V současné době nemůže žádný Ukrajinec ve věku od 18 do 60 let opustit Ukrajinu. Muži mezi 27 a 60 lety mohou být mobilizováni do armády, zatímco muži mezi 18 a 26 lety mohou vstoupit do armády pouze dobrovolně. Volodymyr Zelenský uvažuje o snížení mobilizačního věku na 25 let.

Ukrajinský parlament zvažuje i další legislativní změny, které by zvýšily počet osob oprávněných k vojenské službě. Mimo jiné jsou nyní lidé kategorizováni pouze jako způsobilí nebo nezpůsobilí ke službě. Dříve mohli být lidé »částečně vhodní«, například ti s menšími zdravotními problémy, jako je astma. Tyto navrhované změny způsobují, že muži, kteří byli dříve vhodní jen částečně, se obávají o svou budoucnost.

V prosinci ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov řekl DW, že všichni ukrajinští muži ve věku 25 až 60 let, kteří žijí v zahraničí, budou vyzváni, aby se hlásili do služby. Podle evropské statistické agentury Eurostat tvoří muži 19,9 % ze 4,2 milionu Ukrajinců, kteří získali status dočasné ochrany v Evropské unii. »Stále diskutujeme o tom, co by se mělo stát, pokud nepřijdou dobrovolně,« řekl Umerov.

Na začátku invaze Sergej zvažoval, že se jako tisíce jeho spoluobčanů přihlásí do armády, ale strach z toho, co by ho mohlo potkat, ho přiměl váhat. Sergej se pak snažil najít způsob, jak legálně opustit Ukrajinu, ale neuspěl. Říká, že nechce opustit Ukrajinu nelegálně, protože by se bál následků.

Na Ukrajině lze na sociální síti Telegram najít takzvané »průvodce«, kteří nabízejí mužům pomoc při přechodu hranic za cenu kolem 1300 dolarů a vyšší. Sergej často sleduje aktuální informace o situaci na Telegramu, kde lidé sdílejí své příběhy.

Má přátele, kteří bojují na frontě, a dokáže pochopit, proč se někteří vojáci zlobí na lidi, jako je on, že nedělají to, co považují za mužskou povinnost.

»Ale nemyslím si, že je rozumné, abychom všichni bojovali. Někteří jsou spíš vystrašení a nehodí se k tomu,« říká Sergej. »Chápu, že ti vojáci jsou naštvaní, protože vidí umírat své kamarády. Jsou plní zloby vůči všem.«

»Možná bych mohl nějak pomoci armádě, která není na frontě, ale nemůžu věřit, že mě nevezmou přímo na frontu,« říká Sergej, který dodává, že slyšel příběhy lidí s cukrovkou nebo astmatem, které odvezli na frontu.

The Daily Beast pod podmínkou anonymity hovořil také s dalším mužem. Sedmadvacetiletý muž, kterému budeme říkat Alex, se loni dobrovolně přihlásil do armády, ale byl poslán domů kvůli příliš velkému počtu dobrovolníků. Má nemocné srdce a deníku The Daily Beast řekl, že chce armádě pomáhat, ale že se zdráhá přihlásit se znovu kvůli riziku, že bude poslán na frontu.

Obává se, že všichni, které nyní berou, budou na frontě jednoduše použiti jako potrava pro děla a že by armádě nevadilo posílat na frontu lidi s postižením.

»Na sociálních sítích můžete slyšet, že se věci dělají špatně. Někteří lidé, kteří jsou odvedeni do armády, aby plnili jiné funkce, stejně po několika měsících skončí na frontě, protože si to velitel rozmyslí,« říká Alex. Dodává, že spravedlivý a transparentní mobilizační systém by lidi uklidnil a případně by zajistil více dobrovolníků. Alex tvrdí, že existuje příliš mnoho příběhů o lidech, kteří jsou posíláni na frontu s minimálním výcvikem a postižením, což v každém vyvolává strach.

»Nyní se zakládají tyto náborové agentury, kde slibují, že můžete přijít a stát se dobrovolníkem a dostanete tříměsíční výcvik, nikoliv jen několikatýdenní. Udělají z vás skutečného vojáka, ale tomu se nedá věřit,« říká.

The Daily Beast hovořil také s osmadvacetiletým mužem, který si přeje být identifikován pouze křestním jménem Andrij. Ukrajinu opustil v roce 2023 a nyní se nachází v Evropě. Hranice překročil legálně kvůli zdravotnímu postižení své matky, které mu umožnilo odjet jako jejímu opatrovníkovi. Andrij řekl deníku The Daily Beast, že se s matkou rozhodl využít této mezery, aby se vyhnul odvodu do armády a riskoval život na frontě.

Andrij má zdravotní problémy, díky nimž je v době míru osvobozen od vojenské služby, ale nemůže věřit, že ho to nyní během invaze ochrání, pokud ho seberou na ulici. »Prostě jsem se rozhodl neponechat to náhodě. Nevěřit, že mě pustí, když mě armáda sebere na ulici, protože na frontě nepřežiju,« říká Andrij, který se snaží žít anonymní život v zahraničí, aby nepřitahoval příliš pozornosti.

Říká, že jeho rozhodnutí ovlivnily příběhy, které slyšel z fronty. Možná by mohl pomoci armádě ve funkcích mimo frontovou linii, ale systému nedůvěřuje. »Celá ta nová legislativa zpřísňuje a zpřísňuje mobilizaci. Příležitost dnes nemusí být zítra,« říká Andrij, »mám povinnost postarat se o matku a o sebe. Nechtěl jsem se nechat odvést a mám spoustu přátel, kteří to cítí stejně«.

»Vrátím se až po válce. Pokud budu muset zaplatit nějakou pokutu za to, že jsem se po válce vyhnul mobilizaci, bude to v pořádku a zaplatím ji, ale pokud se bude jednat o trestní řízení a budu muset sedět v reálném čase ve vězení, nevrátím se,« upozornil Andrij.

(cik)

PŘIDEJ KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here