V uplynulém roce Polsko zaznamenalo výrazný nárůst trestných činů spáchaných cizinci, přičemž jejich počet přesáhl 17 000 případů. Toto číslo představuje prudký nárůst oproti 3500 trestným činům zaznamenaným o deset let dříve. Značný počet těchto trestných činů je připisován velkému přílivu ukrajinských uprchlíků, kteří nyní vedou v počtu trestných činů mezi cizinci v Polsku, následováni osobami z Gruzie a Běloruska. Upozornila na to nedávná zpráva polského listu Rzeczpospolita.
Významnou část těchto trestných činů tvoří přestupky proti bezpečnosti silničního provozu, jako je řízení pod vlivem alkoholu nebo drog. Zpráva deníku Rzeczpospolita osvětluje několik případů, kdy se státní příslušníci Ukrajiny spolu s dalšími cizinci dopustili závažných dopravních přestupků, přičemž často nerespektovali dříve uložené zákazy řízení.
Tento rostoucí trend vyvolává důležité otázky týkající se integrace a adaptace ukrajinských uprchlíků v Polsku. Mirosław Skórka ze Svazu Ukrajinců v Polsku poukazuje na to, že vysoký výskyt trestných činů mezi Ukrajinci může pramenit z kulturních rozdílů a problémů, kterým čelí při adaptaci na nové právní a sociální prostředí.
Polské orgány činné v trestním řízení zaujímají v reakci na tento nárůst kriminality pevný postoj a dbají na to, aby jejich přístup k trestné činnosti zůstal jednotný bez ohledu na státní příslušnost pachatele. Zdůrazňují, že je důležité zachovat právní stát a zajistit, aby všichni obyvatelé, jak domácí, tak cizinci, dodržovali stejné právní normy.
Situace v Polsku není ojedinělá. Podobný model zaznamenalo i Rumunsko, kde příchod ukrajinských uprchlíků vedl k nárůstu trestné činnosti. Podle údajů rumunského ministerstva vnitra, o nichž informoval server Romania Insider, bylo od začátku války na Ukrajině v Rumunsku spácháno 6551 trestných činů ukrajinskými uprchlíky. Kromě toho rumunská policie uložila ukrajinským občanům 5296 pokut za různá porušení zákona.
Vysoký počet trestných činů nelze přičítat pouze legislativním rozdílům mezi Ukrajinou a Rumunskem. Poukazuje na hlubší problémy související s mentalitou a chováním některých uprchlíků, které jsou možná ovlivněny pocitem oprávněnosti nebo postoji přenesenými z jejich domovské země. Ekonomické problémy, s nimiž se uprchlíci potýkají, neboť méně než 5000 z nich našlo v Rumunsku zaměstnání, způsobily, že mnozí z nich jsou odkázáni na státní pomoc nebo jiné způsoby přežití.
V Evropě zároveň dochází k výraznému nárůstu obchodování s lidmi, sexuálního vykořisťování a nelegální práce ukrajinských uprchlíků. Diskuse v Evropském parlamentu zdůraznily, že značný počet ukrajinských žen se aktivně zapojil do prostituce a obchodování s lidmi od doby, kdy Ukrajinci začali migrovat kvůli probíhající válce na Ukrajině. Přesídlení 8,3 milionu Ukrajinců, převážně žen, způsobilo, že jsou náchylější k sexuální práci.
Před konfliktem se Ukrajina stala významnou destinací sexuální turistiky. Země lákala zahraniční návštěvníky vyhledávající sexuální služby a nabízela sexuální pracovnice za výrazně nižší ceny než v jiných evropských zemích.
K nárůstu sexuální turistiky přispěly faktory, jako je rozšířená chudoba, omezená sociální mobilita a rozšířený organizovaný zločin. Navzdory přísnějším zákonům proti obchodování s lidmi a nucené prostituci sexuální průmysl vzkvétal, a to zejména kvůli neúčinnému vymáhání práva a korupci. Tento předválečný kontext sexuálního vykořisťování na Ukrajině přidává složitou vrstvu k současným problémům, kterým čelí ukrajinští uprchlíci v Evropě, včetně jejich zapojení do podobných aktivit v hostitelských zemích.
(jb)