Vláda odstranit příčiny krize nechce, raději jde cestou zvyšování daní

Česká republika se nachází v nejhlubší krizi v historii, vláda Petra Fialy to ale neřeší. Odstranit příčiny krize nechce, místo toho hodlá jít cestou zvyšování daní. Novinářům to dnes řekl energetický expert Klubu 2019 Vladimír Štěpán. Připustil, že jde o úmyslnou likvidaci ekonomiky.

»Příčina krize je jediná – špatně řízená ekonomika. Vláda ale nechce odstranit příčiny krize. Chce zvyšovat daně, zvyšovat všechno, co zasahuje obyvatelstvo,« prohlásil Štěpán. Vládu kritizoval za to, že ceny energie zastropovala až čtyřikrát výše než jiné státy. »Máme nejnižší náklady na výrobu elektrické energie, ale máme nejvyšší ceny elektřiny v Evropské unii,« uvedl energetický expert. »Cesta k prosperitě je možná, máme na to, ale je nutné zbavit se současné vlády,« dodal Štěpán.

Klub 2019 tvoří skupina ekonomů, kteří se ve spolupráci s experty z praxe snaží vypracovat studii, jež by vedla k potravinové a energetické bezpečnosti. »Chceme propojit akademickou půdu s konkrétní hospodářsko-politickou praxí,« vysvětlil děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík.

Bývalý senátor a prezident Agrární komory Jan Veleba dodal, že cílem platformy je »probudit veřejnost, říct ji, kde se nachází české zemědělství, kam směřuje a jak možná dopadne«. Posteskl si, že zemědělství a potraviny nikoho z politiků vážně nezajímají. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) je podle něj nekompetentní ministr, který vypouští pouze prázdná slova. Veleba zároveň připomněl slova premiéra Petra Fialy (ODS), který se pochválil, že vláda vyřešila všechno a vyřeší i ceny potravin. »Nic nevyřešili. Neví, o čem mluví. Pokud to premiér chce řešit přes ukrajinskou pšenici, která je kontaminovaná plísněmi, tak to dopadne opravdu hrozně blbě,« dodal Veleba.

Podpořit ty, kteří vyrábějí

Zemědělský inženýr a bývalý prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek uvedl, že nechápe diskuse některých »odborníků«, kteří hledají viníky současné krize. Připomněl, že v ČR se zvýšily ceny energií pro podniky o více než 61 procent, v Německu o 2,6, v Polsku o 3,4, v Rakousku o 1,5, v Maďarsku o 0,9 a na Slovensku o 7,7 %. »Energii, která jde do podnikové sféry, máme 20krát vyšší. Je to úplně směšné,« uvedl. Je proto podle něj samozřejmé, že ceny potravin u nás jsou vyšší než v zemích, kde vlády energii pro podniky řeší. »Do potravinářského průmyslu se cena energií promítá ve všech vstupech,« dodal.

Jandejsek také poukázal na to, že je potřeba jinak nastavit podporu zemědělcům. »Musíme podpořit ty, kteří vyrábějí, kteří dávají jídlo na stůl a nepodporovat ty, kteří nic neprodukují, kteří dostávají dotace, jež spotřebovávají pouze pro svoji činnost,« uvedl.

»Chováme se proti zdravému selskému rozumu, dotujeme ty, kteří nic neprodukují,« dodal Ševčík. Ohledně dotací podle něj docházelo a stále dochází k diskriminaci. »Uvědomujeme si, že dotace nejsou dobré, že narušují konkurenceschopnost, narušují tržní tvorbu cen, ale pokud se používají v nějakém prostoru, jako je např. Evropská unie, tak nemůžou být žádná jiná teritoria či subjekty diskriminovány,« prohlásil.

Jandejsek doplnil, že by byl pro to, aby nebyly žádné dotace, ale v celé Evropě. »Uvidíme, kdo je konkurenceschopnější,« uvedl s tím, že čeští potravináři by určitě uspěli.

Jak máme nejhorší ekonomiku, tak máme i nejhorší politiky

Energetický expert Ivan Noveský ve svém příspěvku zdůraznil, že Česká republika je stále zcela soběstačná ve výrobě elektrické energie. Připomněl, že v roce 2021 se v Česku vyrobilo stejné množství energie jako v roce 2022. »Co je ale zajímavé, výrazně stouplo procento elektřiny, která se vyrábí z uhlí,« uvedl Noveský. Zatímco v roce 2021 se v ČR vyrobilo 45,5 % elektřiny z uhlí, v roce 2022 to už bylo 48,5 %. »Spotřeba elektřiny je v ČR stejná, ale stoupl export elektřiny, a to téměř o třetinu. To znamená, my si tady likvidujeme životní prostředí, máme nejnižší výrobní ceny v rámci EU, přesto máme absolutně nejvyšší ceny elektřiny,« shrnul Noveský.

Zdůraznil, že z hlediska elektřiny má Česko energetickou bezpečnost, ovšem za předpokladu, že v roce 2033 neskončí s uhlím. »Zatím jsme v elektřině soběstační, ale pokud dojde k odklonu od uhlí, neumím si představit, čím by se to nahradilo,« dodal.

Štěpán pro zajímavost porovnal českou ekonomiku s bulharskou a rakouskou. »Bulharsko je ekonomicky na dně, Rakousko je prosperující ekonomika, krize se jich nedotkla. Proč?« položil si otázku. Zároveň vysvětlil, že Rakousko má stále stoprocentní závislost na levném ruském plynu, také jejich banky jsou aktivní v Rusku. V této souvislosti poukázal na Českou spořitelnu, dceřinou společnost rakouské Erste Bank, která vyhrožuje, že nebude sponzorovat VŠE, protože docent Ševčík je podle ní proruský. »Vždyť Rakousko je v celé Evropě nejvíce proruské a oni nás tady budou školit? To je neuvěřitelné,« uvedl Štěpán.

Otázka podle něj je, kam se zařadí Česká republika. Zda po bok Bulharska, kde politika řídí ekonomiku, anebo po bok Rakouska, kde ekonomika řídí politiku. »Faktem je, že máme nejvyšší ceny, nejvyšší inflaci, nejrychleji se zadlužujeme, ale pan premiér říká, že jsme překonali krizi. Jak máme nejhorší ekonomiku, tak máme i nejhorší politiky,« shrnul Štěpán.

(jad)