Vlády EU chtějí výjimku z mediálního zákona, aby mohly špehovat novináře

Náměstci velvyslanců vlád mají na středečním zasedání Rady požehnat výjimku týkající se národní bezpečnosti v novém nařízení o médiích, jehož původním účelem bylo chránit nezávislost a pluralitu médií. Obhájci soukromí a novinářské organizace tvrdí, že nová klauzule by dala zemím volnou ruku ke špehování novinářů.

Tento první soubor pravidel pro média, který Evropská komise navrhla v září, se týká široké škály oblastí, včetně dohledu, koncentrace médií, veřejnoprávních vysílatelů a online platforem.

Původní návrh se snažil zajistit, aby vlády nemohly »zadržovat, sankcionovat, odposlouchávat, podrobovat sledování nebo prohledávat a zabavovat« novináře za účelem odhalení jejich zdrojů, pokud to není »odůvodněno naléhavým požadavkem veřejného zájmu«.

Neměly by ani nasazovat špionážní software na zařízení novinářů, pokud – opět – nejde o účely národní bezpečnosti, »v jednotlivých případech«, nebo pokud takový dohled není nutný k vyšetřování »závažných trestných činů«, mezi něž Komise zařadila například terorismus, obchodování s lidmi nebo zbraněmi, zneužívání dětí, vraždy nebo znásilnění.

Hlavní města EU v čele s Francií však chtějí větší výjimku. Minulý měsíc Paříž v dokumentu vyzvala k tomu, aby byla do textu začleněna »výslovná a bezpodmínečná« doložka, která by chránila výsadní práva členských zemí v oblasti bezpečnosti a obrany, a k užší imunitě novinářů v rámci nových celoevropských mediálních pravidel.

»Zvláště přehnaná povaha této imunity vyvolává otázky – jak z hlediska její nezbytnosti, tak z hlediska její přiměřenosti,« uvádí se v dokumentu, přičemž Francie zdůrazňuje »lpění« na důvěrnosti novinářských zdrojů a uznává »emoce vyvolané aférou Pegasus (špionážní software)«.

»Je nezbytné nalézt spravedlivou rovnováhu mezi potřebou chránit důvěrnost novinářských zdrojů a potřebou chránit občany a stát před vážnými hrozbami, ať už jsou pachateli kdokoli,« dodala Francie v dokumentu.

Švédsko, které do konce měsíce stojí v čele Rady a je odpovědné za řízení jednání, seznam přání Francie přijalo. Předložilo článek, v němž se uvádí, že ustanoveními na ochranu novinářů před zasahováním a sledováním »není dotčena odpovědnost členských států za zajištění národní bezpečnosti«. Z původního znění byl rovněž odstraněn seznam »závažných trestných činů«, který Komise uvedla. Místo toho může být špionážní software nasazen při vyšetřování trestných činů uvedených v rámcovém rozhodnutí Rady o evropském zatýkacím rozkazu z roku 2002 – počet trestných činů umožňujících takové sledování se tak rozšířil z 10 na 32. Případně jej lze použít k vyšetřování trestných činů, za které hrozí nejméně pětiletý trest odnětí svobody.

V nejnovějším kompromisním znění datovaném 16. června, které získal server POLITICO a které se má stát oficiálním postojem Rady před třístrannými jednáními s Komisí a Parlamentem, byla formulace »špionážní software« nahrazena formulací »rušivý sledovací software«. Švédové rovněž nastínili, že »jedna delegace« stále prosazuje, aby byl v prvním článku uveden odkaz na výlučnou odpovědnost členských zemí za národní bezpečnost.

Není překvapením, že novináři a ochránci soukromí nejsou s navrhovanými úpravami Rady spokojeni.

»Národní bezpečnost je klasickou výjimkou. Otevírá dveře všem druhům zneužití,« řekla POLITICO Julie Majerczaková, vedoucí bruselské kanceláře organizace Reportéři bez hranic (RSF), a označila to za »Pandořinu skříňku«.

Spolu s dalšími 59 organizacemi občanské společnosti napsala RSF v pondělí otevřený dopis zástupcům velvyslanců EU a vyzvala je, aby svůj postoj přehodnotili. Současný kompromis »nejenže oslabuje záruky proti nasazení špionážního softwaru, ale také silně motivuje k jeho používání pouze na základě uvážení členských států,« uvedli signatáři.

Majerczaková požaduje silné právní záruky – pokud nedojde ke stažení doložky o národní bezpečnosti – jako je zapojení soudních orgánů, pokud se vláda rozhodne špehovat novináře.

Nic není vytesáno do kamene. Jakmile se Rada dohodne na svém mandátu, bude muset jednat s Parlamentem – který ještě nedosáhl svého postoje – a Komisí, než nová pravidla vstoupí v platnost.

V Parlamentu jsou ustanovení o sledování novinářů ve výlučné pravomoci výboru pro občanské svobody a spravedlnost – v čele se zpravodajkou, liberální rumunskou zákonodárkyní Ramonou Strugariuovou z Renew Europe.

»Členské státy, které jsou přeborníky v poskytování záruk pro svobodu slova, by se měly velmi vážně zamyslet nad tím, jaký precedens vytvářejí a k jakým standardům se zavazují,« řekla pro POLITICO a přislíbila »posílit návrh Komise a dosáhnout vyvážené dohody s Radou«.

Strugariuová ve svém návrhu zprávy navrhla, aby nasazení špionážního softwaru nařídil soud nebo soudce – což slibuje živé diskuse mezi Parlamentem a Radou při vypracovávání konečného znění.

(jb)

Související články

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy