Kudy z Plzně do Prahy?

Ve čtvrtek 18. ledna se na Ministerstvu dopravy ČR (MD) konalo veřejné slyšení k návrhu SETRA 3, tj. dopravně sektorové strategie ČR 3 do roku 2030 s výhledem do roku 2050, před vstupem do EU srozumitelně nazývané Koncepce dopravních sítí ČR. Stalo se tak v rámci strategického hodnocení vlivů na životní prostředí, tzv. SEA.

Zpracovatel koncepce ze zákona o posuzování vlivů na životní prostředí je povinen zajistit si posouzení předložené koncepce, ministerstvo životního prostředí (MŽP) poté určí kvalifikovaného autora posudku na koncepci a na vypracovanou dokumentaci vlivů. Následuje veřejné slyšení, kdy se může každý občan k předloženým, na internetu CENIA dostupným dokumentům vyjádřit. Po zpracování všech dokumentů a připomínek občanů vydá MŽP obvykle s podmínkami souhlasné, výjimečně nesouhlasné stanovisko.

Veřejné slyšení mívá různý průběh – od nudného přes průměrné až po divoké, které občas končí fyzickým vyčerpáním všech zúčastněných. Zde nám před zahájením veřejného slyšení dal jeho organizátor za MD záludnou otázku: »Kudy byste jeli s nákladním vlakem z Plzně do Prahy Uhříněvsi?«

Asi by vás napadlo, že přece po hlavní koridorové trati Plzeň – Beroun – Praha. Problém je, že byste nedojeli, protože Vyšehradský železniční most je v havarijním stavu, nákladní vlaky na něm mají bez výjimek stopku a alternativní Bránický most v Praze je v generální rekonstrukci. Až do 1. července přes něj žádný vlak nepojede. Napadne vás vést vlak z Berouna na Rudnou u Prahy, Hostivice a tady je velký otazník. Necháme-li stranou, že úvratě (změna směru jízdy) v Rudné u Prahy a v Hostivicích by šlo zvládnout jedině při přidání lokomotivy na konec vlaku, protože tato nádraží nemají delší koleje, a při zásadním omezení jiné dopravy, stejně do Prahy Uhříněvsi neprojedete. Úsek Praha Dejvice – Praha Bubny je mimo provoz pro rekonstrukci a podobně je na tom úsek Kladno hlavní – Kladno Ostrovec, pokud byste to chtěli vzít přes Kralupy nad Vltavou. Oba úseky jsou vyloučeny z důvodu zásadní modernizace Buštěhradky. Své oči upnete k trati Písek – Tábor, ale na ní se vyměňuje most přes Orlické přehradní jezero v Červené nad Vltavou, takže zapomeňte. Ano, zbývá jen cesta přes České Budějovice, eventuálně ještě komplikovanější cesta v trase Plzeň – Žatec – Louny – Lovosice (až sem jednokolejky) – Praha.

Ptáte se, zda železničáři tak špatně plánovali výlukové práce. Je to slovo do pranice. Zásadní modernizaci Buštěhradky svévolně před dvaceti pěti lety zablokoval starosta Prahy 6 a primátor Prahy Pavel Bém (ODS) s tím, že chtějí (jeho klika) metro, ne rychlodráhu. Tedy, modernizace Buštěhradky rychlodráhu nevytváří, byť na ní významně zvyšuje rychlosti a kapacitu. Zlý technický stav trati Beroun – Karlštejn – Praha hlavní je dlouhodobě znám, ale ministr dopravy Šimonovský (KDU-ČSL) kolem roku 2005 z nepochopitelných důvodů jeho zásadní modernizaci odložil, takže po trati se již léta jezdí »na dobré slovo«. Zcela tristní je technický stav počátkem 21. století dožilého Vyšehradského mostu, kde musela nastoupit stopka pro nákladní vlaky, stopka pro jízdu dvou vlaků proti sobě a maximální rychlost 20 km/hod. Že po něm dnes jezdí snížený počet vlaků, netřeba připomínat. Kromě odložení modernizace trati Praha – Beroun projednávání jeho výměny uvízlo na hlavním městě, resp. jeho památkové ochraně. Prý radši muzejní unikát a dopravní kalamitu, než hledat rozumné řešení, o torpedování klimatického programu Prahy nemluvě. Most v Červené nad Vltavou se vyměňuje plus minus podle plánu i potřeby. Urychlenou realizaci rekonstrukce Bránického mostu si vynutil havarijní stav Vyšehradského mostu.

Takže se všichni poctiví železničáři modlí, aby Vyšehradský most při zásadně snížených parametrech vydržel alespoň do 1. Července 2024, kdy má být dokončena rekonstrukce Bránického mostu.

Jan Zeman

PS: Až po veřejném slyšení jsem na mapě železniční sítě našel ještě jedno spojení, použitelné pro nákladní vlak z Plzně do Prahy Uhříněvsi, a to z Berouna přes Rudnou, Středokluky do Kralup a dále do Prahy. Protože se po ní z Kralup do Středokluk a na Ruzyňské letiště vozí letecké palivo kerosin, tak by snad měla být použitelná i pro náš modelový nákladní vlak. Nic to nemění ale na skutečnosti, že popsaná krizové situace je strach a bída…

Související články

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy