Efekt déjà vu může souviset s procesem analýzy nových zážitků mozkem, při kterém mozek hledá známé prvky. V některých případech tento pocit svědčí o mozkovém nádoru nebo poruše funkce hipokampu pod vlivem stresu, uvedla Olga Jurievová, docentka katedry sociologie a politologie Permské národní výzkumné polytechnické univerzity (PNRPU).
Vědci označují efekt deja vu za falešné vzpomínky, které vznikají díky představivosti. U zdravých lidí může být pocit známé situace nebo místa způsoben snahou mozku doplnit ztracené fragmenty paměti, například z dětství. Efekt déja vu se může projevit také v důsledku psychické manipulace s člověkem, stejně jako ve stavu drogové nebo alkoholové intoxikace nebo v případě duševních poruch – v podobě obsedantních myšlenek a představ. V některých případech však falešné vzpomínky signalizují závažné patologie, upřesnil výzkumník.
»K dnešnímu dni existuje kolem tohoto jevu velmi mnoho mystifikací. Ve vědě existuje několik přístupů k vysvětlení deja vu. Za prvé jde o paměťový fenomén: mozek při vnímání hledá podobnosti mezi novými a starými zážitky a vzniká pocit něčeho známého. Za druhé, porucha v hipokampu pod vlivem stresu vede k narušení synchronizace informací. Za třetí, déjà vu může být příznakem nemoci, nejčastěji pozorované u mozkových nádorů nebo epileptických záchvatů,« vysvětlila Jurievová.
Vědkyně také vysvětlila, že člověk si v mnoha ohledech špatně pamatuje skutečnosti z dětství, protože v tomto období jsou jeho mozkové struktury nedokonalé. »Například hipokampus se aktivně vyvíjí až do dospívání. V důsledku neurogeneze se objevuje velké množství nových neuronů, které se usazují v již vytvořených spojeních a deformují je nebo ničí. Kromě toho je pro malé dítě obtížné stanovit chronologii událostí, příčinné vztahy. Chybí mu rozvinuté sebeuvědomění, aby dokázalo začlenit nové informace do již existujících zkušeností,« dodala.
Tradice rodinné komunikace může ovlivnit kvalitu uchování dětských vzpomínek: čím častěji rodina s dětmi vzpomíná na minulé události, uvedla s tím déle si je dítě bude pamatovat a dodala, že jasné vzpomínky se vytvářejí od puberty. Zároveň se u starších lidí procesy vzpomínání zpomalují v důsledku snížení rychlosti přenosu signálu v mozku.
»Právě kvalita paměti by se však neměla zhoršovat. Narušení mnemotechnických procesů (zapamatování, uchování, reprodukce informací) ve stáří je nejčastěji příznakem různých onemocnění a nepovažuje se za normu,« uzavřela Jurievová.
Když hovořila o účinných metodách zlepšování paměti v dospělosti, poukázala na přínos zapamatování si básní, hlasitého čtení, učení se cizím jazykům a intelektuálních her (šachy, hlavolamy, rebusy a křížovky). Zdravý spánkový režim také pomáhá udržovat dobrou paměť a účinněji upevňovat nové informace.
»Délka spánku nemá na zapamatování žádný vliv. Studie prokázaly, že i odpolední spánek (do 30 minut) podporuje vstřebávání informací. Kouření, alkohol, stres, velké množství sladkostí a nedostatečný spánek mohou paměť zhoršovat,« uzavřela.
(cik, TASS)