Omylem jsem si po dlouhé době vyslechl naše mainstreamové zprávy s pouliční anketou, zaměřenou na průzkum veřejného mínění na téma: vláda okrádá důchodce. A opět se mi vařila krev. Byla to do očí bijící manipulace, kdy se selektivně vybraly jen ty odpovědi, které do značné míry souzněly s touto zlodějnou.
Manipulátoři ani náhodou nezmínili, že si vládní vrcholoví politici už od ledna přidali nemalou částku k již tak nehorázně vysokým finančním náležitostem, které rozhodně neodpovídají jejich starostlivosti o blaho občanů. Navíc vláda nesmyslně rozhazuje stovky miliard tam, kam nemusí: Půjčka ČEZu až 74 miliard korun pro zálohy na burzu v Lipsku, která nám jen způsobuje prodražování energie. Participace ČR na eurounijní půjčce (18 miliard eur) poskytnuté Ukrajině, která s vysokou pravděpodobností nebude schopna tuto půjčku splatit a zaplatí to nakonec státy EU. Připomínám, že Maďaři se vůči této riskantní transakci dokázali úspěšně vzepřít. Dále to jsou obrovské náklady spojené s velkým množstvím neřízené a nelimitované ukrajinské migrace nebo s vojenskou podporou války na Ukrajině atd.
Ale vraťme se k uvedenému zmanipulovanému pouličnímu průzkumu, pomocí kterého lze snadno deklarovat jakoukoli nepravdu coby »většinový názor«. Například mohu touto cestou snadno prokázat, že většina dotázaných si myslí – »co Čech, to blbec«. Stačí položit náhodně zvoleným lidem stejnou otázku a ze všech odpovědí, většinou správných, vybrat jen ty, které splňují předem dané zadání, v tomto případě – »co Čech, to blbec«.
Pokud by takový průzkum veřejného mínění měl mít relevantní vypovídající hodnotu bez mainstreamových faulů, pak by se musely dodržet podmínky statistického průzkumu a zveřejnit jak tyto podmínky, tak i celkově získaná data.
Ale pozor, neboť i statistika se dá velmi dobře zneužít k demagogii. Data nebo čísla se dají různě maskovat, a to právě pomocí statistických ukazatelů. Zdá se to někomu paradoxní? Například velmi oblíbenou charakteristikou, kterou se často ohání politici i jim sloužící novináři, je aritmetický průměr. Ten se nikdy neuvádí spolu s údajem rozptylu, a proto ho lze často využít k demagogickému tvrzení. Příkladem může být srovnávání průměrných platů. Zneužití této charakteristiky k manipulaci uvedu na následujícím příkladu.
Máme dvě osoby. Jedna má v kapse 100 Kč a druhá ani vindru. Průměrná hodnota peněz v kapse každého z nich je 50 Kč. Takže z hlediska statistiky jsou oba dva na tom stejně. To jistě pochopí i ten, co má obě kapsy prázdné. Pokud se s aritmetickým průměrem neuvádí ani kvantily ani rozptyl či směrodatná odchylka, pak by se měl uvádět alespoň medián, který udává, že danou hodnotu nebo menší, resp. větší má alespoň 50 % z celkového počtu všech sledovaných prvků daného souboru.
Matematická statistika je jen nástroj. A proto záleží na tom, kdo s nástrojem pracuje, jak velké má o něm znalosti a jakým způsobem ho použije či zneužije. Například střelná zbraň je také nástroj, který lze použít ke sportovní střelbě, ale také k zabíjení, ať již k úmyslnému nebo neúmyslnému z nedbalosti nebo z neznalosti.
Ve výše uvedené souvislosti vzpomenu ještě jeden faktor, který významně ovlivňuje lidskou společnost. Tím je zlo, konané zlým člověkem. Přitom platí, že skutečně zlí lidé si svou zlobu nepřipouští, cítí se často dokonalými a veškeré vlastní chyby projektují na druhé. Zlí lidé mají touhu ovládat život ostatních. Pokud takový člověk je ještě lhář a dostane se na pozici, která mu skýtá moc, stává se velmi nebezpečným. Tito lidé nemají výčitky svědomí a nelitují ničeho, co způsobili. Snadno vyvolávají konflikty s cílem rozdělovat lidi. Otázka zní: Existuje taková osoba, která je zosobněním zla, v naší nejvyšší politické scéně? Odpověď nechám na vás, neboť to snadno můžete posoudit sami.
František Krincvaj
Západ je viníkem války na Ukrajině, takže by bylo nečestné chtít po Ukrajině cokoliv vracet. Naopak by Západ v rámci reparací měl Ukrajině ještě hodně peněz na poválečnou obnovu poslat.