Migrační pakt je další z předem domluvených komedií

Migrační pakt se dnes skloňuje horem dolem. Já osobně se tomu divím. Rozhodně mu nepřikládám takovou váhu, jakou mu přikládá část politiků v České republice, nebo lépe řečeno, jak se přetvařují, že mu tu váhu přikládají. Je to jen a pouze politická hra. V rozsahu, v jakém bude probíhat, totiž půjde migrační problematika mimo jurisdikci ČR. Naši politici na to nemají žádný vliv, jakkoli platí, že vládnoucí strany, ale i opozice, včetně většiny té mimoparlamentní, skáčou, jak se v Bruselu píská. Migrační pakt je jen nějaká deklarace, ale jinak mají vše v rukách jiní lidé než politici a poslanci EU.

Nejvíce mě pobavil Radek Vondráček z ANO, že migrační pakt nebudou dodržovat a v EU budou požadovat revizi. To je neprostý nesmysl. Podívejte se, koho nám posílá ANO coby své zástupce do evropských struktur – jména jako Charanzová, Jourová nebo Telička mají jedinou devízu, že jejich rodiče byli donašeči StB. To znamená, že je to jen připravená hra k oblbování voličů, resp. občanů České republiky. Nic víc, nic míň.

Znova se opakuji, ale politici ČR, zvolení našimi občany, udělají bez jakýchkoli výhrad, co se jim z Bruselu poručí. Jestli se tváří, že jsou pro migraci nebo proti ní, je irelevantní. Byť se sebevíc chvástají. O hnutí ANO to platí tuplovaně, protože jeho vlastník Andrej Babiš má ekonomické zájmy v Bruselu, a tudíž si nedovolí jít proti EU, jelikož by ho ekonomicky zlikvidovala. Dali mu výstrahu s Čapím hnízdem a on, jako zkušený gangster, ji velmi dobře pochopil. Migrační pakt je zkrátka jen jedna z dalších falešných her, které proti sobě v předem domluvené komedii používají čeští politici, a v naší zemi je bohužel dostatek idiotků, kteří tomu neustále a opakovaně skáčou na lep.

Migrační pakt bude velkým tématem i pro nadcházející volby do Evropského parlamentu. To je další fraška. O tom, zda setrváme v EU, nebo z ní vystoupíme, se do budoucna rozhodne na národní úrovni, a ne v EP. Eurokorýtka tvoří jen stafáž pro české politiky, kteří si myslí, že do budoucna prostřednictvím euromandátu získají lépe placené posty v EU, jako jsou eurokomisaři a vysocí státní úředníci. Obzvláště k popukání je, když do eurovoleb kandidují jako lídři předsedové stran. Oni chtějí fakt řídit své strany z Bruselu? Mám tím na mysli šéfy mimoparlamentních stran, kteří evidentně vsadili všechno na jednu kartu. Klíčový je pro ně lukrativní flek, kde by kromě stálého platu inkasovali peníze za případné hlasování. Mám tím na mysli jména jako Kateřina Konečná, Jindřich Rajchl, Jiří Paroubek a Libor Vondráček. U těch je evidentní, jak to s reálnou politikou myslí doopravdy.

Luděk Růžička, právník a publicista