Původně jsem chtěl dát titulek tohoto článku poměrně kratší, pouze tu poslední část. Důvod té změny je jednoduchý. Mohl bych být stíhán za šíření poplašné zprávy. U nás je totiž všechno možné. Proto jsem zvolil nadpis delší. Nejedná se tudíž o poplašnou zprávu. Událost, kterou se chci zabývat, se totiž stala před několika lety.
Koupil jsem si knihu »SPIKNUTÍ«. Autoři L. Procházka a R. Panenka zpracovali příběh prezidenta Miloše Zemana. Tento příběh se odehrál na podzim roku 2021. Dne 10. října 2021 byl prezident M. Zeman, na radu svých spolupracovníků a posléze i s jeho souhlasem hospitalizován v ÚVN Praha. V té době se konaly volby do Poslanecké sněmovny. Autoři knihy popisují zákulisní hry a intriky, které měly své politické cíle. Strůjce těchto politických intrik autoři knihy jasně definují a jejich jména jsou v knize zveřejněna. Do celého procesu manipulace s informacemi o stavu zdraví a průběhu nemoci prezidenta M. Zemana byli zapojeni i někteří hlavní funkcionáři ÚVN Praha. Také jejich jména jsou v knize zveřejněna.
Na konkrétních příkladech, které jsou dokumentovány kopiemi některých zdravotních dokumentů, autoři uvádějí, čeho jsou schopni někteří naši politici, aby se dostali k moci. Veškerá tato manipulace s fakty, jako například zkreslování diagnózy nemocného prezidenta, šíření informací o zdravotním stavu prezidenta bez jeho souhlasu, intenzivní využívání masmédií k šíření nepravdivých, případně účelově upravených informací o schopnosti (neschopnosti) prezidenta vykonávat své ústavní povinnosti, to vše směřovalo k jednomu hlavnímu cíli. Přesvědčit širokou veřejnost o tom, že prezident M. Zeman není schopen vykonávat své ústavní povinnosti, zejména v souvislosti s volbami do Poslanecké sněmovny. Vše spělo k tomu, aby byl aktivován čl. 66 Ústavy ČR, který pojednává o ztrátě způsobilosti pro výkon funkce prezidenta ČR.
Nebudu dále popisovat obsah této zajímavé publikace. Doporučuji vřele zakoupit si ji a přečíst si něco o bezcharakternosti některých našich politiků. Mimochodem, aktéři tohoto »atentátu« na prezidenta M. Zemana jsou i v současné době ve vysokých politických funkcích. Také aktéři z řad medicínského personálu ÚVN Praha, kteří manipulovali s diagnózou M. Zemana a podíleli se na pokusu o jeho odstranění, stále ty své funkce pevně drží ve své moci.
Příběh vylíčený v knize »SPIKNUTÍ« svědčí o bezcharakternosti některých našich vrcholových politiků. Lidé, kteří nemají smysl pro čest, nemají smysl pro zodpovědné plnění povinností zejména ve spojitosti s řízením státu, si zaslouží nejen pohrdání občanů, kteří jim dali svoji důvěru, ale je nezbytné ukončit jejich destrukci morálky národa. Jak jinak nazvat jejich činnost, než vědomou destrukcí společnosti. A destrukce společnosti, zejména v tak složitém období, ve kterém se naše země nachází, nás může přivést ke katastrofě.
Před několika dny byl spáchán atentát na premiéra SR R. Fica. Byl to atentát spáchaný střelnou zbraní. Atentát bezohledný, brutální. Atentát, který má podhoubí v rozkladu společnosti. Atomizace společnosti, zastrašování lidí, používání dvojího metru pro posuzování činů jak ve vnitrostátním, tak v mezinárodním měřítku, lhaní občanům, a další nemorální projevy a jednání politiků vede ke zvyšování napětí ve společnosti, vede k brutalitě určité části společnosti a k dalším negativním jevům. Výsledkem jsou i takové projevy, jako je atentát střelnou zbraní na předsedu Vlády SR R. Fica, nebo »atentát« pomocí politického spiknutí v případě pokusu o odstranění prezidenta M. Zemana. Příčiny těchto nezákonných akcí jsou jak na Slovensku, tak v ČR obdobné. Je to podobnost čistě náhodná?
Nejhorší na tom případu z praxe ČR je to, že aktéři takového nemorálního, nezákonného a protiústavního jednání dále zůstávají ve vysokých politických funkcích. Jejich beztrestnost je utvrzuje v tom, že si mohou dovolit cokoliv. Jsou také »příkladem« pro některé občany, kteří si říkají: »Když mohou oni, proč bych nemohl já?« Prostě, »Ryba smrdí od hlavy«, jak říkávala moje babička. Měla pravdu.
Současná situace nejen v Evropě, ale celosvětově není příznivá. V Evropě rachotí zbraně, naše vláda a prezident mají plná ústa války a zapomínají na naše občany, zákony a mezinárodní závazky. Naše Ústava jasně hovoří o úkolech ozbrojených sil ČR. Mají bránit svobodu a suverenitu ČR a ne být expedičním sborem v zahraničí.
Například zákon č. 219/1999 Sb. O ozbrojených silách České republiky říká v hlavě III. § 9: (1) Základním úkolem ozbrojených sil je připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení.
A dále v § 10 Mezinárodní spolupráce
(1) Ozbrojené síly spolupracují s cizími ozbrojenými silami na základě mezinárodních smluv.
(2) Ozbrojené síly se podílejí na činnostech ve prospěch míru a bezpečnosti.
Jednou z těchto mezinárodních smluv je také přístupová smlouva k NATO (Washingtonská smlouva), která nás zavazuje v čl. 1: »…urovnávat veškeré spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou, nebo použití síly jakýmkoliv způsobem neslučitelným s cíli OSN…«
Jednají naši politici v souladu s našimi zákony a mezinárodními závazky?
Tak co s tím vážení občané uděláme? Necháme tyto bezcharakterní politiky řídit náš stát a ničit naší budoucnost, nebo jim řekneme – UŽ TOHO BYLO DOST!?
Ladislav Petráš