Některým rodinám dětí, které se hlásí na střední školu, tečou nervy. Nutno říci, že oprávněně. Lidé o jednu generaci starší se s podobnými problémy nepotýkali a ti ještě starší už vůbec ne. Tak se z něčeho, co celkem fungovalo, stal pro mnoho lidí a dětí problém. Jakoby stresu a napětí ve společnosti bylo málo.
Pozoruji příčinu, kterou zatím skoro nikdo veřejně nepojmenovává. Školství se v průběhu let stalo rejdištěm a kořistí chytrých, nebo spíš vychytralých byznysmenů. Začalo to nenápadně. Soukromá firma Scio prodávala testy a krůček po krůčku s nimi pronikala do státních škol. Dřív své žáky zkoušeli učitelé. To se začalo brát jako něco přežitého, neobjektivního. Testy se staly symbolem pokroku ve školství. Co na tom, že obsahují hory informačního balastu a nezlepší komunikační schopnosti žáků ani o milimetr. Mnohé školy se tomu bránily a tak bylo potřeba učitele a jejich žáky donutit.
Pod líbivou záminkou zvyšování kvality studia se prosadily nejprve jednotné státní maturity. Samozřejmě, že s testy vytvářenými a dodávanými soukromou společností. Aby to tak nebilo do očí, mezi stát a chytrého byznysmena se vsunula státní organizace Cermat. Dřív maturita nestála stát prakticky nic. Dnes jde o lukrativní byznys. Asi by mi to až tak nevadilo, kdyby bylo fakty podloženo, že naše děti umí a dokážou víc než my, kteří jsme podobným molochem neprošli. Bohužel čísla hovoří jasně. Za miliardy dostáváme zhoršující se úroveň a víc dětí je vystresováno. No nekupte to, za ty peníze.
S jídlem soukromému byznysu roste chuť. Jednotné maturity nestačí, teď už byznys ovládl, přes neschopné politiky, i přijímačky na střední školy. Test dodaný soukromníkem za peníze ověřuje nabiflované, často nepotřebné a v životě neupotřebitelné informace z češtiny a matematiky. Pro uchazeče o gymnázia málo, pro prakticky zaměřené střední školy naprosto k ničemu. Buzerace mladých lidí jen proto, aby si někdo pěkně namastil kapsu. Saje ze státního rozpočtu, ale zcela bezostyšně i od rodičů. Soukromníci pořádají různé testování nanečisto, samozřejmě za peníze. Rodiny vystresované ze zkoušek platí a neptají se, zač. Prostě se to musí…, jinak se děcko nikam pořádně nedostane.
Současná situace ve školství je učebnicovým příkladem toho, jak dopadne veřejný sektor, který byznys vyhodnotí jako svoji dojnou krávu. Platíme my z daní, platí rodiče dětí za systém, který není jen k ničemu, ale neuvěřitelně škodí. U dětí se nezkouší jejich schopnost komunikovat, zapamatovat si klíčové informace a dokázat je využít, ale nutíme je jak opice opakovat odpovědi v testech. Myslící studenti šílí. Jejich myslící rodiče taky. Žasnu také nad tím, že představitelé učitelů k této obludnosti mlčí. Byla zprivatizovaná část jejich práce a povinností. Že mlčí vláda i opozice, je už skoro typické. Že by je soukromá firma zapojila do svého byznysu? Kdo ví, v normální zemi by po tom šla zpravodajská služba a policie. Ti místo toho honí »dezinformátory«…
Jiří Paroubek