Home Názory Tečka za valorizacemi důchodů

Tečka za valorizacemi důchodů

Voliči sami rozhodli o tom, že v ČR pracuje v jednom šiku vláda, obě komory parlamentu, Ústavní soud i prezident. Právnímu postupu pravicové koaliční vlády bylo požehnáno a 24. ledna oznámeno i většinou nedávno obměněného Ústavního soudu ČR. Návrh na zrušení valorizační novely důchodů byl zamítnut. Jak je zřejmé, i právo má politický rozměr a není exaktní nástroj na jednoznačné rozhodnutí ano či ne.

V ÚS rozhoduje, dle svého právního názoru, nezvratně většina. Předpokládám totiž, že odlišný názor tří soudců není neústavní. Dovolím si proto vyjádřit také svůj individuální názor – názor politický.

Snad celá část nepasivní společnosti čekala na avizované rozhodnutí Ústavního soudu ČR k proběhlé radikální redukci valorizací důchodů k 1. lednu 2024. Jedni občané hájí vládu a její úsporné kroky, aniž by jim vadily například enormně rostoucí výdaje na zbrojení či ochranná ruka pravicové vládní koalice nad nízkou daňovou povinností (oproti vyspělým zemím) vysokopříjmových občanů a úspěšně podnikajících subjektů. Druzí zastávají názor, že způsob změny proběhl obdobně, jako kdyby zaměstnavatel samovolně snížil výši dohodnuté mzdy či platu po už odpracovaném měsíci v době do termínu výplaty. Vím, že každé srovnání kulhá.

Ústavní soud vycházel zejména z nebezpečí hospodářských dopadů na státní rozpočty. Žel, v minulosti, při rozhodování o zrušení zmrazení platů soudců nedobrý stav veřejných financí vůbec v úvahu nebral! Zhoršení stavu veřejných financí, kterými operují všichni zastánci vládního postupu, je však výsledkem práce vlády, která tak důsledky své špatné hospodářské politiky přenáší na bedra občanů.

Nízkopříjmoví jsou možná spokojenější, neboť se v jejich prospěch zvyšuje podíl solidarity, ale celková výše vyplácených nároků ze státního rozpočtu bude nižší (ÚS se ohání bilancí na důchodovém účtu, který je však parametrickými zásahy vlád na příjmech omezován), takže důchodci dostanou oproti nároku měsíčně méně. Průměrně o cca 1000 Kč, nezřídka o 2000 i více. A tak v této souvislosti připomínám nález ÚS ČR č. 135/2010 Sb. z 23. března 2010, který odmítl »nadměrnou« zákonnou míru solidarity při stanovení výpočtového základu a požadoval vyšší podíl zásluhovosti, což valorizace v poslední době potlačují. Vláda si hraje s parametry valorizací až tak, že v roce 2024 činí valorizace vdovských a vdoveckých důchodů vyplácených v souběhu nulu! De facto byly zmrazeny. A nikdo si nevšímá, jak se reálná výše pozůstalostních důchodů propadá.

Naše pravice již tradičně řeší ochranu nejchudších na úkor »střední třídy«, namísto přeskupení jiných zdrojů. Včetně výše sociálně únosných mezd, z kterých jsou důchody vypočítávány. Je zde evidentní i snaha vytvářet rozpory ve veřejném mínění mezi seniory a mladou generací. Přitom je jasné, že současné parametrické změny v tomto kvazi důchodovém »pojištění« nemají vliv na zlepšení důchodového zajištění budoucích generací. Jde jen o vylepšení bilance aktuálních státních závěrečných účtů. Nikdo důrazně neřekne, že pokud nebudou mít budoucí důchodci své či osvojené děti – budoucí plátce do důchodového zabezpečení (svých rodičů a prarodičů), nebude dostatek peněz, a ani vícezdrojové financování a dnešní úpravy to neřeší. Zesílí jen tlak na soukromé spoření se všemi riziky (nedostatek příjmů na odloženou spotřebu, inflace, špatné investování, krachy, krize, válečné konflikty, pandemie…). Na to jsou prostě současné úpravy zákonů krátké. Nejmenší riziko přece jen skýtá zabezpečení a garance státem a valorizace důchodů vycházející z valorizace mezd, platů a odměn, ne z úroků úložek.

Společenský pohyb ve světě je dynamický. Které regiony nezachytí start, budou hospodářsky zaostávat. Je potřeba i řešit spravedlivější přerozdělování nově vytvářených reálných hodnot. Míra vykořisťování (podíl rozdělování zisků mezi majiteli kapitálu a zaměstnanci) se zvyšuje. K tomu roste snaha o další oslabování státu a omezování jeho sociálních funkcí. Jednou z těchto cest je i oslabování kolektivního zabezpečení na stáří a přenášení větší a větší zodpovědnosti na občany, kteří však v ochraně svých individuálních zájmů tahají provaz za delší konec. Nejde tedy jen o valorizace, ale o nebezpečné změny v přenastavení celého důchodového systému.

Miroslav Opálka, bývalý poslanec a expert KSČM na důchodovou problematiku, emeritní člen důchodových komisí

4 KOMENTÁŘE

  1. Politický Baxův Ústavní soud v Brně se svévolně nadřadil Parlamentu a Senátu ČR a diktuje svoje prasácké závěry a mrzačí politiku parlamentní opozice. Baxův Ústavní soud jde na ruku Fialovi a Rychetského Pětikoalici a Pavlovi a posvěcuje jim jejich vládní prasárny.

  2. Prasárna Baxova a Šimíčkova Ústavního soudu v Brně pro uzákonění prasárny Fialy a Rychetského Pětikoalice a Pavla spáchané na českých důchodcích nemá obdoby.

PŘIDEJ KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here