Je mi na zvracení, když slyším falešný podtón v projevech lítosti nad teroristickým skutkem, atentátem na slovenského premiéra Roberta Fica. Jako kdyby zapomněli, že ještě nedávno projevovali nesmiřitelný politický postoj k činům tohoto velkého lídra novodobé slovenské politiky a přilívali oleje do ohně v protificovském tažení. Na tuto nenávistnou kampaň náhle zapomněla i mainstreamová slovenská média.
Říká se, že inteligence má své hranice, kdežto lidská hloupost je nekonečná. A právě s blbostí souvisí projevy mnohých politiků a lokajských novinářů. Bohužel si neuvědomují, že s jejich politickou demagogií jde ruku v ruce i nenávist a radikalismus. Při jejich cestě k politické moci se touha po moci stala hlavním atributem jejich života. To také většinou znamená, že na této cestě navazují jen ideologicky prospěšná přátelství pomáhající jim k uchopení a udržení moci. Německý sociolog Max Weber tvrdí, že k získání moci použijí všechny známé prostředky, které povedou k tomuto cíli. Získaná moc slouží buď jako nástroj jiných cílů nebo se stává kategorií sama o sobě a její získání je pro politika prestiží.
Každé optimální řízení systému vyžaduje funkční zpětnou vazbu. Ale ve jménu eurounijních mocenskopolitických zájmů hlavních aktérů v Bruselu se tyto vazby ignorují nebo dokonce cílevědomě omezují. To je také jeden z důvodů, proč je stávající stav lidské společnosti neefektivní a špatný. V důsledku tohoto nedobrého stavu nastaly problémy typu Řecka, Itálie, odchod Británie z EU, neřešená fatální migrace, oprávněná nespokojenost zemědělců i občanů atd. Začaly se projevovat diskrepance systému jako důsledek špatných rozhodovacích procesů, které trpí absencí systémového uvažování. Vše ještě umocnil konflikt na Ukrajině, který vlastně vůbec nemusel vzniknout. Jeho skutečnou příčinou se staly mocenské zájmy Spojených států vůči Rusku. A EU se dostala jen do vleku těchto událostí. A proto se premiér Fico rozhodl to změnit a začal razit politiku založenou na slovenské svébytnosti a prospěšnosti. Poměrně rychle narazil a stal se pro Brusel nepohodlným, podobně jako maďarský premiér.
Útok na slovenského premiéra zaskočil nejenom slovenskou veřejnost. Tento ohavný čin odsuzují evropští i světoví lídři. Ale téměř od začátku se začalo mluvit také o tom, nakolik k tomuto činu přispěla vyhrocená atmosféra, která na Slovensku panovala, a ukazuje se, že tato nedobrá situace byla jistými kruhy cílevědomě řízena. Na tento atentát se nezapomene, protože v podmínkách Evropy jde o nevídanou záležitost. To se projevilo i v prvních reakcích slovenských politických představitelů. Na středeční tiskové konferenci vládní politici uvedli, že za tento čin nesou plnou odpovědnost mainstreamová média, která dlouhodobě štvala proti Ficovi a rozsévala nesnášenlivost. Někteří lídři žádali o zdrženlivost. Ale střelba na premiéra je natolik mimořádnou věcí, že s největší pravděpodobností dojde ke vzájemnému obviňování.
Slovenský veřejný prostor je naplněný hněvem a nespokojeností. Bude se rozebírat, kdo za rozdmýchávání nenávisti nese vinu a tak dojde k další polarizaci a také k určité extremizaci společnosti i veřejného mínění. Otázkou je i skutečná role pachatele, protože na informace týkající se této osoby i na její vazby vůči dalším lidem bylo okamžitě uvaleno embargo. Přetřásá se i role ochranky pana premiéra. Slovenská policie po střelbě na premiéra zaregistrovala výhrůžky členům vlády i dalším politikům, jak sdělil slovenský policejní prezident Solák. Nevím, jak dalece si tuto situaci uvědomují čeští lídři. Ale je možné, že ve své nadutosti a odtržení od reality si mohou myslet, že se jich to netýká. Pokud tomu tak je, pak by se jednalo o jejich hluboký omyl.
Kupí se důkazy, že střelec Cintula aktivně vystupoval proti Ficově politice, kritizoval Trumpa, podporoval prezidentku Čaputovou a zaujímal protiruské postoje. Zajímavé je, že se dostal do polovojenské skupiny krajně pravicových branců, která na Slovensku působí od roku 2012.
Budoucí prezident SR Pellegrini přerušil svoji zahraniční cestu a prohlásil, že v této kritické situaci je třeba se uklidnit, utlumit vášně a začít sjednocovat rozdělené Slovensko. Dále řekl, že v nejbližší době pozve do prezidentského paláce všechny strany a s prezidentkou Čaputovou je požádají, aby se připojily k prohlášení, že se vrátí k normálnímu politickému boji vedený s argumenty a fakty. V dalším uvedl, že se s Ficem jen krátce setkal v nemocnici, neboť není schopný delšího rozhovoru, je také velmi unavený a jeho stav je nadále vážný.
Pochopitelně, že po střelbě na Fica si každý politik dává pozor na vyřčená slova odsuzující tento hanebný čin. I šéf slovenského opozičního hnutí »Progresívné Slovensko« Michal Šimečka vyzval politiky, aby se zdrželi prohlášení, která mohou přispět k eskalaci napětí. Jaksi zapomněl, že to byl právě jeho projev, ve kterém reagoval na Ficovo volební vítězství tím, že udělá všechno pro to, aby Fico nevládl. Jinak řečeno, odmítl přijmout výsledek demokratických voleb, ve kterých nebyl zvolen on, a proto se rozhodl vnášet do společnosti nenávist. Právě tito politici, včetně zaprodaných novinářů, dlouhodobě šířili a živili protificovskou nenávist, až uzrála v odporný atentát. O to zajímavější by bylo vědět, co si skutečně tito politici myslí, nebo o čem se baví se svými soukmenovci za zavřenými dveřmi.
Hned se také objevilo několik nenávistných komentářů, které potvrdily, že mezi námi žijí i zrůdy, které může trumfnout snad jen řeporyjský primitiv a hulvát v jedné osobě, který měl být za své výroky už dávno souzen a odsouzen. To by ovšem u nás nesměla vládnout pravda a láska liberální demokracie. Proto Řeporyjec Novotný může i nadále plodit nenávistné výroky, neboť se u něho střídají významné návštěvy, jako předseda Vlády ČR, roztomilá Danuška Nerudová, generál v.v. PePa z Hradu a náklonnost projevila i bojovnice v nevysoké trávě, Dana Drábová. Doporučuji našim politikům, aby si nedělali iluze, že se nás to netýká. Neboť v dnešní degenerující společnosti, tedy i v té české, se vždy najde nějaký nevýznamný človíček, který se rozhodne sebe profilovat okázalým násilným činem. Možné je také to, že dobře zmanipulovaného člověka mohou využít pro »špinavou práci« nebo pro provokaci jisté mocenské kruhy.
Ani nemusíme chodit pro příklady na Slovensko. Stačí připomenout Pavla Šafra, který navádí k tomu, že se u nás musíme vypořádat se stranami národní zrady. Zradou určitě nemyslel dnešní mainstreamové vymývání mozků nebo zavádění zdegenerované genderové ideologie do škol nebo to, že jsme politiku všech azimutů zaměnili za »vlezdoprd**ismus« jen k jedné straně. A jde i o eurounijní nesmyslnosti (Green Deal, přechod jen na elektromobily atd.), které jsou skutečným projevem zrady lidského rozumu.
Připomeňme výrok ministryně Černochové, která po atentátu na dceru ruského občana Alexandra Dugina, 29letou Darju, na Twitteru napsala, že jí není líto smrti dcery, ani truchlícího otce, ale naopak zabitých lidí na Ukrajině v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu. Trochu si to paní Černochová popletla. Nelze schvalovat atentát jen proto, že dotyčný má jiné politické názory. Nebo jí snad také není líto slovenského předsedy vlády Fica, který je názorově jinde než tato osoba a na rozdíl od ní chce a Ukrajině mír a nepodporovat válku, která vzniklý problém nevyřeší?
Advokátka Klára Samková v souvislosti se střelbou na Fica prohlásila, že kdekoliv na sociálních sítích najde status vyjadřující potěšení či schvalující tento trestný čin pokusu o vraždu Roberta Fica, podá proti této osobě trestní oznámení, protože jde o jeden z nejtěžších zločinů. Na závěr řekla, že už toho bylo doopravdy dost.
Jinou ukázkou české vládní nedostatečnosti bylo zrušení společných jednání s kabinetem Roberta Fica. Ten později na svém profilu zveřejnil projev, v němž rozhodnutí české vlády kritizoval a správně uvedl do souvislosti skutečnost, že česká garnitura podporuje válku na Ukrajině, tedy násilí a umírání, zatímco slovenská vláda mluví o míru. V této souvislosti lze si položit otázku: Jak je možné, že naše vláda si dovolila zpochybňovat suverenitu SR, když kritizovala setkání slovenského ministra zahraničí Juraje Blanára s ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Oba ministři se sešli na regionálním fóru v Turecku. S Lavrovem se tam setkal také maďarský ministr zahraničí Szijjártó. Jsem velmi zvědav, do jaké podoby se převleče Fiala, až konflikt na Ukrajině skončí, protože to rozhodně nebude podle not EU.
Lidé začínají být nespokojeni s tím, co se někdy pod hlavičkou demokracie může dít. Jak se zdá, tak političtí předáci zapomínají, že nespokojenost s danou formou demokracie dává příležitost zvolit si diktaturu, jak se stalo například v Německu v roce 1933.
Stávající typ zastupitelské demokracie ukazuje svoji nedokonalost až neschopnost řešit narůstající společenské problémy, ať už se jedná o islamisty nebo jinak nepřizpůsobivé občany. Co s dnešní eurounijní demokracií, která díky své politické reprezentaci nejenže nedokáže řešit vznikající společenské problémy, ale navíc je svým přístupem ještě akceleruje? I v demokracii lze pravdu dlouhodobě překrucovat, zamlčovat nebo i klamat. Vždy to přinese jen zlo. Demokracie a pořádek není jedno a to samé. Připomeňme slova Winstona Churchilla: »Nikdo nepředstírá, že demokracie je dokonalá nebo samospasitelná. Říká se dokonce, že demokracie je nejhorší způsob vlády, s výjimkou všech ostatních způsobů, které jsme už vyzkoušeli.«K tomu lze dodat: Nebyla by tak špatná, kdyby vládnoucí politici znali a ctili zákonitosti nelineárních dynamických systémů a dokázali je optimálně řídit.
Hyenismus v kultivované demokratické společnosti nemá místo. Přesto se tento lidský úpadek projevil v některých komentářích po atentátu v Handlové. Je to asi důkaz, že nežijeme v demokracii a už vůbec ne v té kultivované. Je to důkaz degenerace lidské společnosti. Na rozdíl od těchto hyen v lidské podobě přeji předsedovi slovenské vlády, panu Ficovi, brzké uzdravení a nabrání sil a elánu, aby dovedl slovenskou společnost k nové prosperitě a k utlumení rozjitřených vášní.
František Krincvaj