Ve jménu dobra lze konat zlo

Tento zákon lidské společnosti platí obecně. V tomto případě slovo »dobro« bývá synonymem »vlastního přesvědčení«. A tak se ve jménu tohoto »dobra« konaly a konají války, ve středověku se upalovaly čarodějnice a dnes se překrucuje novodobá historie, vyžaduje se vyznávat nové modly západního světa a przní se demokracie. A pod hlavičkou vzájemné pomoci se ukrývají mocenské i jiné darebácké choutky.

V našem předchozím režimu bylo poměrně dost lidí, kteří ve jménu svého politického přesvědčení konali zlo vůči lidem, kteří nesouzněli s tehdejším, jedině správným politickým systémem. Přitom soukromě to nemuseli být zlí lidé. To je ale neomlouvá. Když lidé na Národní třídě v roce 1989 cinkali klíči a tehdejší režim je nechal brutálně zmlátit, krátce na to padnul. Vznikla celonárodní mylná naděje, že jsme s totalitními manýry skončili jednou provždy.

Dnešek však ukazuje, jak jsme se hluboce mýlili. Opět nastupují totalitní metody, i když ve jménu jiných hesel a mainstreamových manipulací. Nejedná se o nic jiného, než o návrat k hrubému prosazování jediného správného názoru, a to i za cenu pošlapávání lidských práv a svobody slova. A tak se opět objevují případy vyhazování lidí z práce jen za odlišný názor – např. kauza doc. Ing. M. Ševčíka, CSc. spojená s neuvěřitelným vměšováním ze strany České spořitelny.

Pozadu nezůstává ani novodobá cenzura. Neřeší se ceny potravin, které patří k nejvyšším v EU. Vyrábíme elektřinu levně, ale vlastním občanům ji prodáváme draho atd. Lidé na demonstracích patří k oprávněně nespokojeným s konáním dnešní vlády. A co na to naše vláda? Ta namísto toho, aby řešila skutečnou podstatu problémů s drastickými důsledky, které přivádí mnohé lidi do bídy, tak vládní politici a jejich neobjektivní novinářští přisluhovači nálepkují tyto demonstranty nepravdivými a nesmyslnými přívlastky.

Na druhé straně Fialová vláda plýtvá penězi a enormně nás zadlužujeme, jako žádná jiná předtím. K nešvarům vlády patří zejména:

  • Nesmyslná podpora války a ukrajinských migrantů. Přitom mladí Ukrajinci, kteří u nás pobývají, by správně měli bojovat za svoji vlast. Namísto toho asi očekávají, že horké kaštany budou za ně vytahovat občané z EU a oni si za naše peníze budou užívat. Je to hanba. Namísto vděku se někteří z nich chovají ještě drze.
  • Vláda chce koupit nejdražší americké letouny F-35, spojené i s velmi drahým provozem. To nás zadluží na několik generací. Přitom máme ekonomicky i vojensky nesrovnatelně výhodnější nabídku švédských Gripenů NG. Tento drahý nákup stíhaček, však nevyřeší problémy AČR.
  • Nesmyslné nadhodnocení církevních restitucí komisí vlády M. Topolánka v roce 2007. Vláda by měla zdanit přiznanou finanční náhradu a tak alespoň částečně napravit její neúměrnou výši.
  • V rámci solidarity spoluručíme za eurounijní finanční pomoc Ukrajině (18 miliard eur). Z mnoha důvodů lze jen stěží předpokládat, že tuto půjčku Ukrajina splatí. Solidarita je hezká lidská vlastnost, ale nikdy nevyřešila vzniklý problém. Ochota pomáhat těm, kdo jsou v nouzi a pomoc potřebují, je ušlechtilé. Ale je zapotřebí si jasně uvědomit, že každá pomoc má své limity. Pokud se překročí, pak na to doplatí obě strany, dárci i příjemci. Nerozumní politici ignorují obecně platné pravidlo, že vznikne-li současně více problémů najednou, které by se možná samostatně daly vyřešit, pak jejich současné synergické působení vede ke krizi, kterou již nelze řešit běžnými politickými prostředky a lze ji přirovnat ke zhoubné přírodní katastrofě.
  • Vláda, která si nechá radit v ekonomických otázkách poradcem typu pana Křečka, není schopná nic vyřešit. Pan Křeček, namísto řešení drahých potravin, radí lidem jezdit nakupovat do Polska (viz nedělní Partie Terezie Tománkové dne 9. 4.). Má-li česká vláda i další takové poradce, pak se není čemu divit a taková vláda nemá právo na svoji existenci.

Zajímavý názor, vzhledem k počínání naší vlády, vyslovil prezident Macron při své návštěvě Číny. Sdělil, že Evropa musí snížit svou závislost na Spojených státech. Velkým rizikem, kterému Evropa dnes čelí, je podle Macrona to, že se zaplétá do cizích krizí, což jí zabraňuje v budování své strategické autonomie. Dal také za pravdu čínskému prezidentovi, že Evropané nemohou vyřešit krizi na Ukrajině. Prezident Si Ťin-pching také uvedl, že západní civilizace zažívá úpadek, kdežto Čína je na vzestupu. Ten, kdo si myslí, že může ovlivnit Peking nebo jeho postoj k Tchaj-wanu, je pomýlený.

Dnešní novodobí uzurpátoři moci, nejenom v Česku, mají oprávněné obavy z těch, kteří nesdílejí jejich mocenské zájmy ani politiku globalistů, neboť si tito lidé zachovali kritické myšlení a systémové uvažování. Lidská společnost patří do nelineárních dynamických systémů, a ti, kteří nerespektují zákonitosti těchto systémů a vládnou, vedou společnost do zkázy. A je jedno, zda tak činí vědomě, v rámci svých politických a mocenských zájmů, nebo z neznalosti. Výsledek je stejný a vždy je tristní.

Důsledkem špatných rozhodovacích procesů se nedostatečně nebo dokonce nesprávně řeší stávající problémy, a tím dochází k nárůstu diskrepancí. Vládní neschopnost nalézt skutečná řešení se zakrývá různými výmluvami, např. na ukrajinský konflikt, se kterým nemáme nic společného, nebo se vládní politici uchylují ke lžím, pomluvám a lze očekávat i brutalitu moci. Bohužel si politická elita neuvědomuje, že špatná řešení vedou jen k dalším diskrepancím a tím k radikalizaci společnosti.

Nechápou, že vývoj systému nelze jen tak zastavit a vrátit ho zpět do lepšího předchozího stavu, protože každý reálný systém je ireverzibilní. Nerespektováním zákonitostí nelineárních dynamických systémů se systém snadno může dostat na mez stability, kdy se projeví tzv. motýlí efekt. To znamená, že sebemenší změna počátečních podmínek má za následek velkou až turbulentní reakci systému. Chování systému se skokově změní. Tuto nespojitou skokovou změnu, svázanou právě s těmito systémy, pochopil a popsal americký matematik Mandelbrot a nazval tuto systémovou vlastnost Noemovým efektem. Pokud se vládci či představitelé vládních systémů rychle neproberou, nezmění svoji politiku a nezastaví dnešní dekadentní vývoj směrem na mez světové stability, pak zákonitě dojde ke skokové změně směrem k peklu. Popravdě řečeno, pokud tento vývoj lidé nepochopí a budou ho nadále tolerovat, pak si to zaslouží.

František Krincvaj

Související články

5 KOMENTÁŘŮ

  1. Nevím, kolik je vám let pane Brázdo, ale asi se vám zcela evidentně zastavilo myšlení. Od roku 1989 došlo ke katastrofálním změnám a bláboly o komunizmu si ponechte pro ty, co v té době nežili. To co předvely vlády po roce 1989 je přímo hrůzné. Buď nevidíte co se děje nebo snad je v tom něco jiného,

  2. Není pravda, že tehdejší režim nechal demonstranty brutálně zmlátit. I když to byla demonstrace nelegální, vedení naší země očekávalo provokace a rozhodlo, že se zasahovat nebude. Samotný zásah byl proto zřejmě součástí spiknutí určitých kruhů proti vládě. A ve srovnání s postupem na Západě nebyl ani nijak zvlášť brutální. Zrovna v té době západoněmecká policie zabila demonstrantku, ovšem bylo ticho po pěšině. Režim nepadl v důsledku zásahu na Národní třídě, ale v důsledku dohod mezi velmocemi o přerozdělení sfér vlivu. Demonstranti pouze dělali křoví, slušně řečeno. V žádném případě nešlo o “celonárodní” naději.

    Za socialismu proti nám Západ vedl studenou válku a uplatňoval ekonomickou blokádu. Bylo proto nutné přijmout určitá omezení.

    Je správné, že tolik Ukrajinců prchá před kyjevským režimem a nenechá se jím nahnat na smrt. Tohle není boj za vlast.

    Samozřejmě že viníci války by měli platit Ukrajině reparace.

    Fialový režim je poslušným vazalem Washingtonu, musí plnit rozkazy.

  3. Pokud někdo tvrdí, že vývoj lidské společnosti lze popsat jako chování nelineárního dynamického systému (nebo jakéhokoliv jiného) a že je na základě něho schopen předvídat další vývoj, pak tu propaguje určitý druh sociálního inženýrství, i když jistě v jiné podobě než to, o které se pokoušeli bolševici. Každá taková zvrácená aplikace matematických modelů společnosti totiž nepředpokládá to hlavní, že uvedený systém (společnost) se skládá z myslících jedinců, jež sami tvoří komplexní a zatím ne zcela pochopený složitý systém.
    Jediným bodem, se kterým se tak dá souhlasit, je že vývoj společnosti je ireverzibilní. To by si měli zapsat za uši všichni ti zde píšící pisálci, kteří tak obdivně vzhlíží k minulým komunistickým pořádkům. Ta doba byla hnusná a nespravedlivá. Máme ale štěstí v tom, že už se nikdy nevrátí.

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy