Zatímco v USA začíná svítat, v ČR setrvale zataženo

Jednomyslné »čerstvé« rozhodnutí devítičlenného sboru Nejvyššího soudu USA, které vrátilo Donalda Trumpa (v pozici největšího favorita) zpět do prezidentských voleb. Úterní oznámení amerického ministra zahraničí, v němž Antony Blinken sdělil, že náměstkyně ministra zahraničí Victoria Nulandová plánuje v nadcházejících týdnech odstoupit. Dvě zásadní události jsou předzvěstí, že vojenský konflikt na Ukrajině, zinscenovaný a řízený USA, brzy dostane právě pro Ukrajinu nepříjemný rozměr.

Victoria Nulandová  vzhledem k jejímu značnému podílu na rozpoutání války a zničení Ukrajiny je často nazývána jako »architektka«, nebo »hybná síla« konfliktu na Ukrajině. Namátkou si připomeňme některé skutečnosti a výroky z historie vytváření nové Ukrajiny dle amerického zadání v režii právě Nulandové:

• únik telefonického hovoru v roce 2014 mezi Nulandovou a tehdejším americkým velvyslancem na Ukrajině Geoffreyem Pyattem, v němž probírali, kdo z ukrajinské opozice nastoupí do prezidentského křesla
• odmítnutí spolupracovat s ruským velvyslancem ohledně existence amerických biolaboratoří na Ukrajině
• výrok Nulandové během projevu s think – tankem Carnegie Endowment: »Ukrajina nebude bezpečná, pokud Krym nebude minimálně demilitarizován«
• bagatelizování role USA při sabotáži plynovodu Nord Stream 2 prohlášením, že se potrubí »nepohne kupředu«, pokud Rusko spustí operaci na Ukrajině

Zatímco americké ministerstvo zahraničí je za služby Nulandové vděčné, mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v reakci na uvedenou zprávu uvedla, že rezignace Nulandové souvisí se selháním USA v jejich protiruské politice. Bez zajímavosti není ani komentář Elona Muska, podle kterého nikdo »netlačí« ukrajinský konflikt více než Nulandová. Možný příští prezident USA Donald Trump v souvislosti s oznámením Nulandové podotkl, že Nulandová a další američtí představitelé jsou »posedlí« myšlenkou o vstupu Ukrajiny do NATO.

Za zmínku stojí také skutečnost, že v loňském únoru slíbila Nulandová izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi Nobelovu cenu míru, pokud se mu podaří přesvědčit ruského prezidenta Vladimíra Putina ke stáhnutí ruských jednotek z Ukrajiny. V současné době, kdy Netanjahu vede genocidní války v Gaze, to na »Nobelovku« moc nevypadá.

Nová slovenská vláda si realitu »Ukrajiny« uvědomila již v době volební kampaně a v tomto kurzu přes neustálou dehonestaci medií a mnohých vrcholných politiků členských státu NATO a EU pokračuje dále a dává tak příklad hodný následování dalším státům. Včetně ČR, kde skvadra vojenských jestřábů Pavel, Černochová, Řehka, Adamová, Vystrčil, podporovaná dalšími fanatiky z umělecké ligy v čele s Vetchým, zatím neochvějně prosazuje americké zájmy »do posledního Ukrajince«, stejně jako zájmy zbrojařských koncernů, jež mají z válečných konfliktů astronomické zisky. Vše na úkor běžných občanů, kdy se finance cpou na nákup stíhaček a další předražené vojenské techniky a zbraní, a nedostávají se resortům zdravotnictví, školství, sociálních věcí, a »škubáni« jsou senioři a »nízkopříjmoví« občané.

Miroslav Kavij