Znásilňování? Rozhodnutí české justice jsou děsivá!

Veřejností nyní hýbe případ, kdy muž dlouhé měsíce znásilňoval vlastní dceru, ale dostal jen podmíněný trest. Obecně, i ze zkušenosti z vlastní praxe, musím říci, že dva ze tří případů, kdy obhajuji klienty souzené za sexuální delikt, skončí při troše snahy podmínkou. Je to zavedená praxe v české justici. Jako obhájce to v případě klienta kvituji, jako člověk odsuzuji.

Nicméně Krajský soud v Brně je v tomto smyslu naprosto specifický, pokud se podívám zpětně na jeho rozhodnutí.

V prvé řadě je to ona mediálně sledovaná změna rozhodnutí vyškovského soudu ze tří let nepodmíněně na podmínku, sice s maximálně dlouhou dobou, tzn. na zkušební dobu pěti let, ale to odůvodnění, ke kterému jsem měl možnost se nějakým způsobem z veřejných zdrojů dostat, je neuvěřitelné a skandální. Znásilňování probíhalo, jak vyplývá, asi rok a půl pětkrát týdně a kromě něj docházelo k vydírání, kdy si muž svou oběť nahrával a poté jí vyhrožoval, že pokud mu nebude po vůli, pak pornografické nahrávky zveřejní, popřípadě je ukáže dívčině matce. Tam nebyla jediná polehčující okolnost!

Jeden z důvodů, proč byl dotyčný násilník ponechán na svobodě, je, že se údajně musí starat o rodinu, která by najednou byla v tísni. Jenže to pokulhává, když sám měl několik exekucí! Nebudu se vyjadřovat k absurdnímu znaleckému posudku, protože to je mimo chápání člověka, který je ochoten používat zdravý selský rozum. Avšak rozsudky Krajského soudu v Brně ve vztahu k sexuálním trestným činům jsou absurdní i v jiných rozhodnutích. Není to tak dlouho, co jakýsi oddílový vedoucí po dobu tří let pohlavně zneužíval šest chlapců ve věku cca 10 a 14 let. Soud přijmul dohodu o vině a trestu a rozsudek skončil taktéž podmínkou, která byla zdůvodněna jednotlivým vybočením. Nemyslím, že tři roky pohlavně zneužívat skupinu chlapců je jednotlivé vybočení. O to víc mě zaráží, že státní zástupce na tuto dohodu bez dalšího přistoupil, přitom krajský soud v Brně je znám tím, že se nerozpakuje za společensky podstatně méně nebezpečné činy rozdávat nepodmíněné tresty. Potom se ovšem nemůžeme divit tomu, že soudce Krajského soudu v Brně je následně stíhán, obžalován a odsouzen za nepřiměřený sexuální nátlak, a to okresním soudem v Novém Jičíně, kam tato jeho trestní věc byla delegována kvůli podjatosti a kdy podstatou tohoto trestného činu je, že soudce si během své činnosti vytipuje nezletilou oběť sexuálního násilí a pod záminkou úkonu v rámci svých pracovních povinností s ní praktikuje soukromé schůzky, dopisuje si s ní a celou situaci chce využít k uspokojování svých sexuálních potřeb.

Tyto skutečnosti mě vedou k domněnce, že na Krajském soudě v Brně rozhodně něco není v pořádku, a obávám se, aby zde nefungovala jakási pedofilní síť, což osobně pokládám za absolutní tragédii a naprosto to svědčí o nulové sebereflexi české justice. Musíme si uvědomit, že součástí trestních spisů, a to nejen u Krajského soudu v Brně, je velice citlivá fotodokumentace ohledně dětské pornografie, kterou by český stát měl tvrdě postihovat, a je nepřípustné, aby s tím pracovali lidé, mající k ní kvůli své disfunkci kladný vztah. Proto mám za to, že soudci české justice by měli procházet testy, jimiž procházejí i pachatelé této trestné činnosti, aby bylo zřejmé, že nemají podobné či obdobné sklony, protože s tím se člověk prostě rodí a často tyto pudy nedokáže ovládnout bez ohledu na fakt, zda se jedná o lesního dělníka nebo například soudce Nejvyššího soudu. Talár není záruka, že člověk nemůže trpět sexuální deviací. Avšak za současného stavu věci – rozvratu společnosti s absencí jakýchkoli morálních hodnot, umocněném vedením ministerstva spravedlnosti člověkem, který má v Brně, a nejen tam, pověst gangstera – nevím, zda je to vůbec možné.

Je děsivé, že pro českou justici není problém za verbální trestné činy, pokud to vůbec trestné činy jsou, uložit trest odnětí svobody, avšak v případě sexuálního útoku na nezletilého či dokonce dítě lze tuto skutečnost zhojit podmíněným trestem.

Na závěr bych rád uvedl, že i v případě trestu odnětí svobody tito pachatelé v českých věznicích požívají ze strany vězeňské služby mimořádných výsad a speciální ochrany.

Luděk Růžička, advokát