Mezinárodní tým ekologů změřil koncentraci rtuti v mase tří druhů tuňáků z různých oblastí světa a zjistil, že její podíl je stále stejně vysoký jako na počátku 70. let minulého století. To naznačuje, že je třeba posílit boj proti znečištění světových oceánů rtutí, napsali vědci v článku v časopise Environmental Science & Technology Letters.
»Analyzovali jsme stávající a nová měření koncentrace rtuti v mase tří druhů tropických tuňáků z různých oblastí světových oceánů. Tato měření ukázala, že podíl rtuti v mase tuňáků se ve většině studovaných zákoutí hydrosféry od počátku 70. let minulého století ve skutečnosti nezměnil, a to navzdory opatřením přijatým ke snížení emisí rtuti,« napsali vědci.
K tomuto závěru dospěl tým ekologů pod vedením Anne Lorraineovou, vědecké pracovnice Západobretonské univerzity (Francie), při studiu dlouhodobých trendů znečištění světových oceánů metylrtuťí, která je jednou z nejtoxičtějších a pro člověka nejnebezpečnějších sloučenin rtuti. Methylrtuť se aktivně hromadí v tělesných tkáních mnoha mořských živočichů včetně ryb, takže jejich maso je jedním z hlavních kanálů, jimiž se tyto toxiny dostávají do lidského těla.
Vědci se již dlouho zajímají o to, jak opatření přijatá v rámci Minamatské úmluvy o rtuti ovlivnila koncentraci methylrtuti v přírodním prostředí. Pro získání těchto informací vědci shromáždili a prozkoumali 2900 vzorků masa tří druhů tuňáků, kteří byli uloveni v různých oblastech Tichého, Atlantského a Indického oceánu v letech 1971 až 2022.
Výpočty ukázaly, že průměrné koncentrace metylrtuti v mase tuňáků z různých oblastí světových oceánů zůstávaly po celé toto období trvale vysoké. Jedinou výjimkou je severozápadní část Tichého oceánu, kde došlo ke krátkodobému nárůstu podílu metylrtuti v mase tuňáků na konci 90. let 20. století, což vědci přičítají rozmachu průmyslu ve východní Asii.
Takové výsledky měření byly pro ochránce životního prostředí překvapením, protože koncentrace sloučenin rtuti v zemské atmosféře ve stejném období výrazně poklesla. Jak vědci naznačují, tyto nesrovnalosti naznačují existenci významných zásobáren methylrtuti a dalších sloučenin rtuti v hlubokých vrstvách světového oceánu, které podporují jejich přísun do přípovrchových vod. To zdůrazňuje potřebu posílit boj proti znečištění rtutí v hydrosféře, uzavřeli vědci.
Rtuť a její sloučeniny jsou pro člověka a zvířata mimořádně toxické. Podle ekologů je nebezpečná zejména pro živočichy na vrcholu potravního řetězce, v jejichž játrech a dalších orgánech se hromadí. Toxiny obsahující rtuť se do přírodních ekosystémů dostávají jak z lidské činnosti, tak z přírodních zdrojů, včetně těch, které souvisejí s globálním oteplováním.
Za účelem boje proti znečištění rtutí v přírodě byla v říjnu 2013 podepsána Minamatská úmluva o rtuti. Její smluvní strany, mezi něž nyní patří více než 120 zemí a regionů po celém světě, se zavázaly zavést opatření zaměřená na snížení používání rtuti v průmyslových procesech, domácích spotřebičích a dalších zařízeních, jakož i v zubních výplních, kosmetice a dalších výrobcích. Od roku 2020 je podle úmluvy výroba mnoha takových výrobků oficiálně zakázána.
(cik, TASS)