Američtí a evropští planetologové zjistili pomocí údajů získaných sondou Juno během jejího přiblížení k Europě, že povrch tohoto satelitu Jupiteru obsahuje a produkuje nečekaně málo kyslíku. To výrazně snižuje pravděpodobnost existence života v jejím podledovcovém oceánu, napsali vědci v článku zveřejněném ve vědeckém časopise Nature Astronomy.
»Před příletem sondy Juno do Jupiterovy soustavy se celkové množství kyslíku produkovaného povrchem Europy odhadovalo na 5-1100 kg za sekundu. Naše zjištění ukazují, že tato hodnota byla mnohem nižší, než se v minulosti předpokládalo, a to méně než 12 kg za sekundu, což je velké množství kyslíku schopné proniknout do podledového oceánu Europy s ledem,« napsali vědci.
Tým planetologů pod vedením výzkumníka Roba Wilsona z Coloradské univerzity dospěl k tomuto závěru při studiu dat, která získala sonda Juno v září 2022, kdy se sonda přiblížila k Europě a prolétla ve výšce 353 kilometrů od jejího povrchu. Tento průlet vědci využili k prvním podrobným měřením složení řídké atmosféry a okolní plazmy Europy.
Vědce zajímá chemické složení těchto plynných vrstev, protože povrch Jupiterova měsíce je neustále bombardován proudem nabitých částic, které se srážejí s molekulami vody a dalších látek v tloušťce ledu Europy, rozkládají je a přispívají ke vzniku nových látek. Některé z těchto sloučenin unikají do vesmíru, zatímco jiné se prostřednictvím koloběhu ledu dostávají do podledovcového oceánu Europy a potenciálně hrají důležitou roli při udržování tamního života.
Aby se o takových sloučeninách dozvěděli více, analyzovali astronomové, jaké ionty byly v prostoru nad Europou zachyceny hmotnostním spektrometrem JADE na palubě sondy Juno. Jím získaná data poukázala na přítomnost iontů vodíku, kyslíku a síry v různých výškách ve všech zkoumaných oblastech atmosféry Jupiterova satelitu, což svědčí o aktivním štěpení jejich molekul v tloušťce ledu Europy.
Výpočty vědců zároveň ukázaly, že povrch Europy produkuje nečekaně málo kyslíku, asi 12 kilogramů za sekundu, což je na spodní hranici dřívějších hrubých odhadů. To výrazně omezuje zásoby kyslíku dostupné pro potenciální mikroby a další zástupce života v podledovcovém oceánu Europy, což snižuje, ale nevylučuje možnost mimozemského života v tomto vodním tělese, shrnuli vědci.
Europa představuje jeden ze čtyř největších Jupiterových satelitů. Její povrch pokrývá led, pod nímž se nachází mnohakilometrový oceán kapalné vody. Planetologové jej dnes považují za jedno z pravděpodobných ohnisek mimozemského života. Ve prospěch tohoto tvrzení hovoří skutečnost, že tato vodní plocha vyměňuje plyny a minerály s ledem na povrchu a obsahuje také vodík a některé další látky, které mohou podporovat mikrobiální život.
Z tohoto důvodu se vědci již dlouho zajímají o to, jak vypadá podledovcový oceán v Evropě a jaké má chemické složení. Zvláště zajímavé je stáří této mimozemské vodní plochy a to, zda vznikla na Jupiterově družici z »místních« usazenin ledu a hornin, nebo zda ji vytvořily asteroidy a komety, které v dávné minulosti dopadly na povrch Europy.
(cik, TASS)