Paleogenetici objevili první důkazy o tom, že starověcí Avaři, kteří si v raném středověku podmanili střední Evropu, praktikovali levirát, neobvyklý sňatkový zvyk, při němž vdovy po zemřelých mužích »dědili« jejich bratři nebo nejbližší příbuzní. Informovala o tom tisková kancelář Německého institutu pro evoluční antropologii (EVA).
»Našli jsme několik příkladů praktikování levirátu v avarských komunitách – tytéž ženy rodily děti různým blízce příbuzným mužům. Existence těchto praktik spolu s absencí stop incestu v genomech starých Avarů naznačuje, že avarské komunity věnovaly velkou pozornost uchovávání paměti o původu jedinců a jejich příbuzenských svazcích,« vysvětlil výzkumný pracovník EVA Guido Nyecchi-Ruskone, jehož slova cituje tisková služba institutu.
Vědci učinili tento objev v rámci rozsáhlého projektu zaměřeného na studium genetického dědictví Avarů. Historici nemají téměř žádné informace o zvycích, původu a kultuře tohoto kočovného národa, což vyvolává obrovský zájem o studium jejich hmotného dědictví metodami přírodních věd, včetně paleogenetiky.
Aby tento problém vyřešili, rozluštili evropští vědci genomy 424 Avarů, jejichž ostatky byly pohřbeny na čtyřech pohřebištích na území dnešního Maďarska. V průběhu následných analýz struktury těchto genomů se vědcům podařilo rekonstruovat velké množství avarských rodokmenů, z nichž nejdelší byl dlouhý asi 250 let a zahrnoval osm generací příbuzných.
Analýzy těchto rodokmenů ukázaly, že Avaři žili v patriarchálních komunitách, pro které byla charakteristická tzv. patrilokalita – synové zůstávali v rámci komunity svých rodičů a brali si ženy z jiných komunit, zatímco dcery odcházely žít do rodiny svého manžela. Doklady o »dědění« manželek, typické pro velkou řadu starověkých kočovných národů žijících ve střední Asii a dalších oblastech Eurasie ve středověku, jsou dalším argumentem ve prospěch skutečnosti, že si tento národ zachoval mnohé zvyky a tradice stepních kočovníků i poté, co jeho zástupci migrovali do střední Evropy.
Tzv. avarský kaganát byl středověký stát, který vznikl ve střední Evropě v 6. století n. l. po migraci Avarů, kočovného národa asijského původu. Existoval až do roku 823, kdy jeho území dobylo Bulharsko a Frankové a obyvatelstvo bylo postupně christianizováno.
Jazyk Avarů zůstává dodnes nerozluštěn, což vyvolává věčné spory o původu tohoto národa. Někteří badatelé považují Avary za potomky raně mongolských kmenů, které v raném středověku obývaly území Žužanského kaganátu. Jiní badatelé na základě anatomie lebek a některých nápisů v avarštině předpokládají, že Avaři byli turkojazyčným etnikem.
(cik, TASS)