Ruští a evropští astronomové zjistili, že páry kyseliny chlorovodíkové, které v roce 2020 detekovala sonda ExoMars-TGO, periodicky mizí z atmosféry Marsu v důsledku interakce s částicemi vodního ledu. Uvádí se to ve vědeckém článku zveřejněném v digitální knihovně arXiv.
»Pomocí přístroje ACS na palubě sondy ExoMars-TGO jsme provedli simultánní měření koncentrace částic vodního ledu a par kyseliny chlorovodíkové v atmosféře Marsu. Tato měření ukázala, že atmosférické akumulace ledu aktivně interagují se sloučeninami chlóru a hrají důležitou roli při jejich periodickém a rychlém mizení z atmosféry,« napsali vědci.
K tomuto závěru dospěl tým ruských a evropských planetologů pod vedením Alexandra Trochimovského, hlavního specialisty oddělení planetární fyziky Ústavu kosmických výzkumů Ruské akademie věd (Moskva), při studiu údajů, které shromáždil ruský přístroj ACS na palubě sondy ExoMars-TGO během prvních čtyř let jejího působení na oběžné dráze Marsu.
Již v roce 2020 Trochimovskij a jeho kolegové zjistili, že v atmosféře Marsu je přítomno značné množství par kyseliny chlorovodíkové (HCl) a pravděpodobně i dalších sloučenin chloru. Tento objev byl pro vědce velkým překvapením, protože planetologové dosud nikdy nenašli v atmosféře Marsu ani náznaky těchto látek. Navíc pak astronomové zjistili, že páry kyseliny chlorovodíkové pravidelně mizí ze vzdušných obalů Marsu, přičemž tento proces probíhá téměř okamžitě.
Jak vědci poznamenali, ve stratosféře Země jsou páry kyseliny chlorovodíkové rychle pohlcovány tvořícími se krystalky vodního ledu, v důsledku čehož je koncentrace sloučenin chloru v těch oblastech, kde se tvoří mraky a ledové částice, vždy minimální. Tato zákonitost přivedla planetology na myšlenku měřit současně koncentraci ledových částic a kyseliny chlorovodíkové v atmosféře Marsu ve výšce 30-80 km od povrchu planety.
Údaje získané přístrojem ACS ukázaly, že největší množství kyseliny chlorovodíkové se nachází ve zvláštních »ledových jamách«, vrstvách marťanské atmosféry ve výšce 30 a 45 km, kde je koncentrace částic vodního ledu minimální. Stejně tak se molekuly HCl obecně nevyskytovaly ve vrstvách atmosféry s větším množstvím ledu, což svědčí ve prospěch toho, že aktivně pohlcuje kyselinu chlorovodíkovou. To naznačuje, že částice vodního ledu hrají velmi důležitou roli v koloběhu sloučenin chloru na Marsu, uzavřeli vědci.
Společný rusko-evropský projekt »ExoMars« zahrnoval dvě části – orbitální sondu »ExoMars-TGO«, vybavenou ruskými a zahraničními vědeckými přístroji ke studiu atmosféry Marsu, a dále sestupný modul »Kazachok« a rover »Rosalind Franklin«.
Orbitální část mise byla úspěšně dopravena k Marsu v roce 2016 a nyní aktivně zkoumá složení a vlastnosti atmosféry čtvrté planety sluneční soustavy. Start druhé poloviny mise ExoMars byl z rozhodnutí evropské strany zrušen počátkem roku 2022 kvůli událostem na Ukrajině, a to několik měsíců před vypuštěním mise do vesmíru.
(TASS)