Asi jsem v letošním říjnu propadl kouzlu jihočeské krajiny. Dokonce se mi i o té exkurzi za orlem mořským, který hnízdil nedaleko Hluboké nad Vltavou, i zdálo. Jak jsem vedl exkurzi za jeho hnízdem, i o tom, jak mi spadli ve venkovním posezení u piva pod dubem dva zápasící roháči obecní do toho nádherného, zlatavého moku. Orel mořský je naším největším dravým ptákem. Do 2,5metrového rozpětí křídel mu chybí jen kousek. Navzdory svému jménu žije i v zemích bez moře. Tak, jako je ta naše, kde mu moře dnes nahrazují rybníky a další vodní nádrže.
Největší neznamená nejdravější – pokud může, dává přednost mršinám. Orel mořský (Haliaeetus albicilla) je ale naším největším dravým ptákem. Samice váží až 7 kg a do 2,5metrového rozpětí křídel jim chybí jen kousek. Navzdory svému jménu žijí tito orli i v zemích bez moře. Od vody se však nevzdalují. U nás se s nimi můžete setkat v rybničnatých oblastech jižních Čech, Českolipska nebo na jižní Moravě. Orel mořský je jedním z příkladů ochranářských úspěchů – ještě v polovině minulého století k nám zalétali jen na zimu, dnes u nás pravidelně hnízdí asi 100 párů. Bohužel ne všichni jej vítají. Přes veškerou ochranu a hrozbu vysokých pokut se ochranáři každoročně setkávají se zastřelenými či otrávenými orly. A to jen proto, že orel mořský uloví sem tam nějakou tu rybu, či zkonzumuje už rybu uhynulou. Každého takového zahubeného ptáka je škoda!
Impozantní a ohrožení orli mořští patří mezi dravce, kteří z Čech v druhé polovině 19. století na mnoho let zmizeli. Orel mořský má v říši ptáků největší rozpětí křídel, a to kolem dvou metrů. „Samec v plné kondici váží zhruba čtyři a půl kila, samice je o třetinu větší. Mladý dravec je tmavohnědý až černý, má černý zobák a černé oko. Dospělý je hnědý, hlava může být světlejší, má žlutý zobák a výrazně bílý ocas. Mořským orlům na našem území pomohl záchranný program v roce 1988. Ale už před ním usilovali skuteční ochránci přírody o jeho návrat do naší přírody. Orli se živí především rybami. Ale jde hlavně o mrchožrouty, kteří sbírají leklé ryby, a tvoří tak jakousi zdravotní policii. Jako bydliště si orli mořští vybírají nejčastěji větší vodní plochy, rybniční oblasti, které jim poskytují dostatek potravy, ale zahlédnout je můžete i jinde. Mladí ptáci se často toulají a není výjimkou, že se pohybují až 200 kilometrů od hnízdiště. Hnízdí na stromech, kde budují mohutné stavby o hmotnosti několika set kilogramů. Orli jsou svému hnízdišti věrní a rodičovský pár ho může používat několik let. Je to hrubá stavba z větších větví, uvnitř vystlaná suchou trávou, listy a podobně.
Hnízdění začíná poměrně brzy, zpravidla v únoru samice snáší dvě vejce. Mládě se klube od 34. dne a 36. den by mělo být vyklubané. Je porostlé prvním prachovým peřím, které je bílé, pak vyrůstá šedočerné peří. Kompletní vývoj trvá devadesát dní. Dožít se orli mohou až padesáti let. Je dobře, že se tito nádherní dravci do naší přírody vrátili!
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora