Paleoantropologové zjistili, že malé děti neandertálců trpěly nedostatkem živin maximálně a často po přechodu na pevnou stravu, zatímco pro kromaňonské děti to nebylo typické. To naznačuje, že naši předkové měli větší zájem o přežití dětí, napsali vědci v článku zveřejněném ve vědeckém časopise Scientific Reports.
»Odhalili jsme rozdíly v tom, kdy a jak často se u neandrtálských a kromaňonských dětí objevovaly různé vývojové vady zubní skloviny. Přítomnost těchto rozdílů naznačuje, že dávní hornopaleolitičtí Homo sapiens lépe zajišťovali výživu svých dětí po ukončení kojení,« napsali vědci.
K tomuto závěru dospěl tým paleoantropologů vedený badatelkou Sirine El-Zatariovou z univerzity v Tübingenu při studiu struktury velkého množství mléčných a stoličkových zubů neandertálských a kromaňonských dětí. Vědce zajímalo, jak byla sklovina na těchto fosilních zubech uspořádána, protože tloušťka vrstev skloviny závisí na tom, jak dobře byl dětský organismus zásobován živinami během nitroděložního vývoje a v prvních letech života, kdy začíná proces tvorby stoliček.
Tato závislost se projevuje tím, že nedostatek kalorií a živin v určitých obdobích vývoje dítěte vede k tomu, že sklovina zubů, které se v těchto obdobích tvoří, je neobvykle tenká. Vědci na základě tohoto pravidla odhalili, jak probíhal růst neandertálských a kromaňonských dětí. Za tímto účelem vědci určili, kdy se studované zuby vytvořily, a změřili tloušťku jejich skloviny.
Tato měření ukázala závažné rozdíly v tom, jak probíhal růst dětí obou druhů lidí. Konkrétně vědci zjistili, že neandertálské děti měly největší problémy s přístupem k živinám mezi třetím a čtvrtým rokem života, poté, co byl dokončen přechod na konzumaci pevné stravy. Jinak tomu bylo u kromaňonců, u nichž se podobné, ale méně výrazné období nedostatku živin objevilo v prvním až druhém roce života, kdy jejich matky začaly své děti převádět na pevnou stravu.
Jak vědci naznačují, rozdíly, které odhalili, naznačují, že kromaňonci věnovali více a delší péče tomu, aby svým potomkům poskytli všechny potřebné živiny a zdroje potravy, a to i po ukončení kojení. To by podle vědců mohlo být jedním z důvodů, proč naši předkové zvítězili v souboji s neandrtálci.
(cik, TASS)