Home Pel mel Věda a příroda Něco z našeho pravěku – tajemné oligocénní moře v našich Karpatech

Něco z našeho pravěku – tajemné oligocénní moře v našich Karpatech

Na rozdíl od Čech a západu Moravy, kde už byl od konce prvohor stvořen silami Země Český masiv, tak jeho východní okraj zalilo moře, v němž se postupně ukládaly horniny Západních Karpat, k nimž na území Moravy a Slezska počítáme flyšové pásmo, karpatskou předhlubeň a Vídeňskou pánev. Tehdy mezi evropským a africkým kontinentem se rozkládal rozlehlý mořský prostor Tethys a tehdy, ve starších třetihorách, vysokohorská pásma Alp a Karpat ještě neexistovala, takže šlo hledět od nás třeba do Afriky. Jak se přibližuje. Ta horská pásma se začala formovat až postupným posouváním africké desky směrem k severu.

Právě díky tomu se oceán Tethys postupně oddělil od Indického i Atlantického oceánu a rozdělil se na dvě větve – jižní tam, kde je dnes Středozemní moře a severní tam, kde jsou dnes Alpy a Karpaty a jejich okolí. A k němu patří východní Morava i Slezsko. V té severní části rozděleného oceánu se začaly usazovat horniny, kterým dnes říkáme flyš, to je střídání pískovců, jílovců, slepenců a místy se v tomto prostoru, díky sopečné činnosti, když sopky chrlily křemičitý popel, vznikly i horniny, kterým říkáme menility.

Co to je vlastně menilit? Menilit je hnědý až hnědožlutý opálový až chalcedonový rohovec a v typickém vývoji se vložky těchto menilitů vyskytují v podobně zbarvených oligocénních slínovcích a jílovcích s příměsí onoho křemičitého sopečného prachu a popelu. Těm vrstvám pak říkáme menilitové vrstvy. Jsou staré kolem 30 milionů let. A jsou velmi jemné, a když se usazovaly, vytvořily velmi dobré prostředí pro zachování zkamenělin. Nejen teoreticky, ale i prakticky můžeme v nich najít zkameněliny všude tam, kde vycházejí na povrch. Ano, v mořích žijí především ryby, takže můžeme najít ty dávné ryby zkamenělé. Také si o těch rybách v příštích pokračováních povíme. A nejen o nich.

A kde, že ty menilitové vrstvy na povrch vystupují? Vystupují ostrůvkovitě díky zvrásněnému terénu na mnoha místech podél Ždánického lesa, Chřibů, Litenčické pahorkatiny, Moravskoslezských Beskyd a Hostýnsko-vsetínské vrchoviny. Dalo by se říci, že vystupují všude tam, kde se rozkládá západní rameno karpatského oblouku. A lokality? Třeba Litenčice a Mouchnice u Koryčan, či Kelč a Špičky u Hranic. Nachází se jako úlomky břidlic na polích, někdy i v odkrytém profilu. Nutno však říci, že menilitové souvrství s nadložním souvrstvím ždánicko-hustopečským už představují závěrečnou fázi usazování karpatského flyše. Brzy se nad hladinou moře objeví vrcholky hor, kterým budeme jednou říkat Karpaty.

Václav Ziegler

PŘIDEJ KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here