Astronomové dospěli k závěru, že nedávno objevené polární záře v atmosféře hnědého trpaslíka W1935 vznikají v důsledku její interakce s vulkanickými nebo gejzírovými emisemi na povrchu dosud neobjevených satelitů tohoto nebeského tělesa. Uvedla to tisková služba Amerického přírodovědného muzea (AMNH).
»Typicky polární záře vznikají při interakcích mezi slunečními částicemi a magnetickými poli planet ve sluneční soustavě. K podobným erupcím dochází také na Jupiteru a Saturnu v důsledku interakce s výtrysky lávy z ostrova Io, stejně jako s hmotou z gejzírů na Enceladu. V blízkosti hnědého trpaslíka W1935 se nevyskytují žádné další záře, což naznačuje přítomnost dosud neobjeveného aktivního měsíce u tohoto objektu,« uvádí se ve zprávě.
Objev učinila skupina amerických, kanadských a evropských astronomů pod vedením vedoucího vědeckého pracovníka AMNH Nayalla Whiteforda při pozorování hnědých trpaslíků v blízkosti Země, maximálně podobných velikostí a teplotou plynným obrům. Celkem astronomové pomocí přístrojů orbitálního dalekohledu Jamese Webba prozkoumali 12 takových objektů, které zaujímají mezipolohu mezi planetami a hvězdami.
Při studiu vlastností těchto neúspěšných hvězd upoutal pozornost vědců objekt W1935, který se nachází v souhvězdí Střelce ve vzdálenosti 47 světelných let od Země. Počátkem letošního roku astronomové nečekaně nalezli důkazy, že v atmosféře tohoto hnědého trpaslíka byly přítomny zahřáté molekuly metanu, produkující infračervenou záři ve střední části infračerveného oboru.
Tento objev byl pro vědce velkým překvapením, protože molekuly metanu v atmosférách hnědých trpaslíků obvykle záření spíše pohlcují, než produkují. To přimělo vědce ke studiu spektra W1935 a analýze struktury jeho atmosféry. Výpočty, které vědci provedli, ukázaly, že metanová záře hnědého trpaslíka byla způsobena tím, že se v jeho atmosféře periodicky objevovaly záblesky polární záře.
Podle vědců výskyt těchto záblesků v atmosféře W1935 souvisí s přítomností takzvané »zóny teplotní inverze«, jejíž obdoby vznikají na Jupiteru a Saturnu pod vlivem nabitých slunečních částic. Vzhledem k tomu, že hnědý trpaslík nemá žádnou sousední hvězdu, vědci dospěli k závěru, že záblesky polární záře se v atmosféře W1935 objevují pod vlivem emisí chladné nebo horké hmoty z povrchu jeho měsíců. Jejich hledání bude jedním z hlavních úkolů astronomů, shrnuli vědci.
Hnědými trpaslíky astronomové nazývají nepovedené hvězdy, které slabě září v infračerveném oboru a postupně zhasínají, jak se jejich nitro ochlazuje. Podle současných teoretiků vznikají v případě, že hmotnost jádra protohvězdy, vzniklého v oblaku plynu a prachu, nepřesahuje hmotnost Jupiteru více než 70-100krát.
První hnědí trpaslíci byli objeveni v roce 1995. V posledních letech vědci objevili u těchto hvězd několik neobvyklých vlastností, včetně přítomnosti počasí na nich, kovových mračen a dalších vlastností, které vedou mnohé astronomy k domněnce, že hnědí trpaslíci jsou ve skutečnosti velmi velké planety, které se formují jako hvězdy.
(cik, TASS)