Psychologové poprvé sledovali vliv emocí na sklon lidí k dobročinnosti a zjistili, že stimulace nepříjemných pocitů, jako je hněv a smutek, silněji zvyšuje sklon lidí k darování peněz než pozitivní emoce a různé neutrální pocity.
»Tato studie přispívá ke studiu charitativního chování a doufáme, že její výsledky budou užitečné pro neziskové organizace. Naše studie jasně ukazuje perspektivy využití afektivních počítačů k předvídání účinnosti sociální reklamy a vytváří základ pro další výzkum a uplatnění v praxi,« vysvětlila Anna Shepelenková, pracovnice Ústavu kognitivní neurovědy na Národní výzkumné univerzitě Vyšší ekonomické školy v Moskvě.
K tomuto závěru dospěli vědci během experimentu, v němž pomocí speciálního algoritmu pro rozpoznávání emocí hodnotili, jak různé emocionální zážitky ovlivňují sklon 44 dobrovolníků k dobročinnosti. Při těchto pokusech měly pokusné osoby za úkol prostudovat sadu fotografií psů a při prohlížení každé z nich se rozhodnout, zda by byly ochotny věnovat malou část peněz, které jim byly poskytnuty, na charitativní účely pro zvířata.
Vědci si všimli, že tyto fotografie obsahovaly různé obrázky, které vyvolávaly pozitivní emoce, včetně zábavných obrázků štěňat a šťastných psů, stejně jako obrázky bezdomovců a nemocných zvířat, které vyvolávaly smutek, lítost, hněv a další negativní emoce. Vědci sledovali, jaké reakce vyvolaly obě sady fotografií u dobrovolníků, a porovnávali je s tím, kolik peněz nakonec věnovali na ochranu zvířat.
Pozorování a výpočty, které vědci provedli, ukázaly, že obrázky s negativním emočním zabarvením, vyvolávající smutek a hněv, vyvolaly u dobrovolníků v průměru o něco silnější reakci a také je přiměly darovat 1,5-2krát větší množství peněz než pozitivní fotografie psů. Zároveň vědci nezaznamenali žádné rozdíly v tom, jak úroveň bohatství dobrovolníků ovlivnila jejich sklon k mecenášství.
Podle vědců lze tuto vlastnost lidské psychiky teoreticky využít ke zvýšení účinnosti sociální reklamy. Pro maximalizaci jejího účinku je podle vědců také nutné dále zkoumat, jak zdroje negativních emocí ovlivňují chování lidí dlouhodobě, po dobu několika měsíců nebo dokonce let.
(cik, TASS)