Home Pel mel Věda a příroda STŘÍPKY Z NAŠÍ KRAJINY: Rožnov pod Radhoštěm s okolím

STŘÍPKY Z NAŠÍ KRAJINY: Rožnov pod Radhoštěm s okolím

Rožnov pod Radhoštěm s rozsahem poloh přibližně 360–950 m n. m., většinou plochy v krajinné oblasti Rožnovská brázda, jež je součásti Západních Beskyd. Centrum města se nachází zhruba 17 km severovýchodně od Vsetína, zástavba je podél řeky Rožnovská Bečva. Nejníže situovaná řeka Rožnovská Bečva v lokalitě Zubersko (u přítoku Zuberského potoka), nejvyšší polohy jihozápadně od vrcholu Velká Polana (981 m n. m.). Je to úžasný katastr, který vás překvapí svou mnohotvárností. Severní část katastrálního území je situována v geomorfologickém celku Moravskoslezské Beskydy, přibližně mezi vrchy Kamenárka (863 m n. m.) a Černá hora (901 m n. m.), jižním okrajem zasahuje do Hostýnsko-vsetínské hornatiny, urbanistický obvod Hlaváčky až lesní lokalita Drviska s prameništěm Studeného potoka je součástí Vsetínských vrchů.

Rožnov pod Radhoštěm je znám svým skanzenem lidové architektury. Jak vznikal? V roce 1911 byl ve městě založen Musejní a národopisný spolek, jeho spoluzakladateli byli Bohumír a Alois Jaroňkové. Z podnětu spolku vzešel v roce 1913 projekt na založení muzea v přírodě, cílem bylo zachránit stavby lidové architektury na rožnovském náměstí před zánikem a přemístit je do přírodního areálu. Realizace proběhla až v rámci příprav národopisných slavností Valašský rok v roce 1925, bylo zřízeno Valašské muzeum v přírodě, lidově nazývané rožnovský »skanzen«. Od 11. prosince 2018 je součástí Národního muzea v přírodě, které má v Rožnově sídlo.

Jméno Rožnov se původně vztahovalo k hradu, městečko pod ním se ve středověku nazývalo Rožnovec. Jméno hradu je zřejmě německého původu (Rosenau – »Růžový palouk«), třebaže nelze vyloučit odvození od českého osobního jména Rožen (jméno by pak znamenalo »Rožnův hrad«). Přívlastek pod Radhoštěm byl dán výnosem ministerstva vnitra z 31. 10. 1913 v souvislosti s rozmáhajícím se turistickým ruchem. Ovšem podle pověsti o loupežnících prý název pochází od opékání na rožni, jiná pověst zase uvádí, že název je odvozený ze jména Růženka, která založila osadu spolu se statečným Libošťem. Řehoř Volný se v 19. století mylně domníval, že jméno města bylo odvozeno od rohu, který tvoří řeka Bečva spolu s potokem Hážovka, občas bývá tato domněnka opakována i dnes.

Poprvé je Rožnov zmiňován v roce 1267 v listině svého zakladatele, olomouckého biskupa Bruna ze Šaumburku. Rožnovský hrad na kopci Hradisko je doložen již roku 1310, sloužil spolu s hrady Helfštýn a Hukvaldy k ochraně Moravy před uherskými nájezdníky. Žili zde páni z Kravař, Cimburkové, sedmihradský vévoda Petr, ale i loupeživý rytíř Jan z Messenberka. Hrad byl částečně rozbořen roku 1539 na rozkaz císaře Ferdinanda I.

Kopcovitá až hornatá oblast byla od 16. století dosidlována také tzv. Valachy, etnickou skupinou se salašnickým způsobem života (pastevectví) na severovýchodní Moravě (v roce 1714 bylo u Rožnova sedm salaší). Postupně splynuli s místním obyvatelstvem, zachovala se však charakteristická lidová kultura, v současnosti typická pro národopisnou oblast moravského Valašska.

Zřejmě už počátkem 16. století bylo v Rožnově vybudováno ojedinělé vodní dílo, asi dvoukilometrový uměle vytvořený kanál známý jako »struha«. Část vody z řeky Bečvy nad Rožnovem odváděl do městské zástavby pro pohon dvou mlýnů, obyvatelům sloužila jako zdroj užitkové vody pro domácnosti, k napájení koní a dobytka, máchaní prádla i osvěžení v horkých dnech. Za Rožnovem se voda vracela do Hážovického potoka a jím zpět do Bečvy. Jednou za rok byl průtok vody zastaven za účelem vyčištění struhy od nánosů a naplavenin.

Od roku 1548 až do 19. století město vlastnili Žerotínové, což bylo spojeno s rozvojem sklářství a tkalcovství (tzv. rožnovské plátno a mušelín). Jejich vládu připomíná černý lev v městském znaku. K roku 1687 je v Rožnově uváděna papírna, od roku 1712 pivovar, který nechal postavit Karel Jindřich ze Žerotína. V letech 1748–1752 byl v obci po předcházejících dřevěných kostelech vystavěn nový, zděný kostel Všech svatých.

V roce 1796 si brněnský lékař František Kročák uvědomil léčebné působení místních klimatických poměrů a poslal do města první čtyři nemocné s plicními chorobami. Od té doby rostla známost Rožnova coby klimatických lázní. Oficiálně je založil tehdejší ředitel panství Josef Drobník, na světovou úroveň je později pozvedli lékaři František Polanský a Vladislav Mladějovský. Pacienti se léčili žinčicí a vycházkami, později i koupelemi a elektroléčbou. Lázeňství zde bylo na vrcholu počátkem 20. století, kdy byl Rožnov pro příznivé klima řazen mezi nejlepší léčebné lokality v Evropě a přirovnáván ke švýcarskému Davosu nebo italskému Meranu.

A konečně jsme se dostali také k přírodě. Rožnov pod Radhoštěm leží při úpatí Radhoště v údolí Rožnovské Bečvy a při úpatí svahů Vsetínských vrchů. Toto turisticky velmi atraktivní město je považováno za srdce Valašska. Nejcennější přírodní lokalitou Rožnova je národní přírodní památka Valašské muzeum v přírodě. Pozoruhodná je ale také lipová alej podél cesty ke zřícenině hradu Rožnov, která časem splynula s okolním lesem. V aleji i ve všech částech přirozených lesů Hradiska se nacházejí odumírající i odumřelé stromy v různém stupni rozkladu. Tyto tzv. doupné stromy mají velký význam pro přežívání mnoha druhů organismů.

Ale vždyť přece je Rožnov pod Radhoštěm součástí naší největší chráněné krajinné oblasti Beskydy a dokonce v něm sídlí i Správa CHKO. Zdejší výjimečné přírodní hodnoty, zejména původní pralesovité lesní porosty s výskytem vzácných karpatských živočišných i rostlinných I na Rožnov pod Radhoštěm se vztahuje mezinárodně významné ptačí území a chráněná oblast přirozené akumulace vod a v neposlední řadě i jeho nadregionální rekreační význam. Řekněte sami, kolik takových míst u nás i v celé Evropě je!

Václav Ziegler

FOTO – archiv autora

1 KOMENTÁŘ

PŘIDEJ KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here