Před vstupem do ledového světa Harbin Ice-Snow World, významného zábavního parku v hlavním městě severovýchodní čínské provincie Chej-lung-ťiang, mi kamarádka se zjevnou lítostí v hlase řekla, že je pro mne nemožné vyzkoušet ikonickou obří skluzavku.
Její podezření se ukázalo jako správné.
Navzdory mrazivému větru a teplotě pod minus 20 stupňů Celsia se někteří lidé rozhodli čekat hodiny ve velmi dlouhé frontě u skluzavky – frontě tak dlouhé, že mi zabránila si slavnou skluzavku vyzkoušet.
Do minulého čtvrtka, kdy byl ledovo-sněžný svět uzavřen, jej za 61 dní provozu navštívilo asi 2,71 milionu návštěvníků.
Je to jen jeden z příkladů toho, jak je město Harbin v letošní zimě oblíbenou turistickou destinací.
»Harbin byl vždycky krásný, ale teď si jeho krásu začíná uvědomovat stále více lidí,« řekl Ťiang Kche-tung, který se tuto zimu proslavil pořádáním show v rámci Ice-Snow World. Podle průzkumu společnosti Tongcheng, velké online cestovní agentury, je Harbin na prvním místě žebříčku nejoblíbenějších destinací pro Svátky jara 2024.
Vzpomínám si, jak jsem v dětství viděl fotografie Harbinu. Tehdy jsem obdivoval jeho exotickou krásu – ženy oblečené v kůžích a kožešinách a katedrála svaté Sofie v byzantském stylu dohromady naznačovaly, že jde o módní město.
Když se však v následujících letech mluvilo o severovýchodní Číně, většinou se zmiňovalo, že se ze staré průmyslové základny, kdysi přezdívané »nejstarší syn«, stal »rezavý pás« kvůli potížím, s nimiž se potýkala jak z hlediska transformace, tak z hlediska rozvoje. Tyto problémy vedly k tomu, že Ťiangova matka přišla o práci v místní továrně. Ťiang sám také strávil nějaký čas jako dělník v továrně, přičemž továrna, v níž kdysi pracoval, dnes již neexistuje.
Letos v zimě se do Harbinu vrátil lesk a do města se sjely miliony návštěvníků.
Zjistil jsem, že centrální ulice Harbinu, lemovaná restauracemi, obchody se suvenýry a místními specialitami, je plná návštěvníků, a to i pozdě v noci. Při procházce jsem cítil přízvuky z míst po celé Číně.
V lyžařském středisku Yabuli, vzdáleném téměř 200 km od centra Harbinu, se na lyžování připravovali lidé od tří do sedmdesáti let – nadšení mnohých z nich vyvolaly zimní olympijské hry v Pekingu v roce 2022.
I výstavní síň s důkazy o zločinech spáchaných jednotkou 731 japonské císařské armády byla před svátky čínského lunárního nového roku plná návštěvníků a někteří čekali před černou budovou dvě hodiny, než dostali šanci vstoupit. Ťin Čcheng-min, vedoucí výstavní síně, byl zjevně potěšen takovým zájmem a domnívá se, že to svědčí o »síle a odpovědnosti mladé generace«.
Aby se návštěvníci v Harbinu cítili obzvláště vítáni, místní obyvatelé jim dokonce nabídli svezení a teplé nápoje zdarma. Zeptal jsem se svého přítele, zda je k jejich iniciativám vedla radost z toho, že jsou svědky omlazení města. Zavrtěla hlavou a řekla: »Ne, takhle moc nepřemýšlejí. Tak se prostě místní lidé chovají, když mají doma hosty. Rádi vám ukážou to nejlepší, co mají.«
Ťiang Kche-tung mi mezitím řekl, že návštěvníci si odnášejí nejen suvenýry a veselé vzpomínky, ale také v Harbinu něco zanechávají.
Hloh obalený v cukru na špejli je v severní Číně tradiční svačinou. V Harbinu se však nyní objevily i jiné varianty této svačiny, hloh někdy nahrazují papriky, cibule a dokonce krabi – typické potraviny ve vzdálených provinciích, jako je S’-čchuan, Šan-tung a Ťiang-su.
Na ulicích už jen málokdo nosí kůže nebo kožešiny, což je změna, která potěší skupiny bojující za práva zvířat. Místo toho si místní obyvatelé vybírají kabáty Bosideng, přední čínské značky péřových bund, nebo Canada Goose, stejně jako jinde v Číně.
Všechny tyto změny podle mě naznačují, že se město stává otevřenějším a inkluzivnějším.
Můj pobyt v Harbinu byl krátký a některé věci jsem nestihl vidět ani zažít.
Harbin byl organizací UNESCO jmenován »městem hudby« a bylo mi řečeno, že v létě v jeho ulicích obvykle hrají hudebníci.
Harbinský technologický institut, založený v roce 1920, je klíčovou čínskou univerzitou známou svými silnými stránkami v oborech, jako je kosmická věda, robotika a inženýrství, které významně přispívají k úsilí země o výzkum vesmíru.
Město má samozřejmě i svůj historický význam. Pocházelo z něj několik kočovných kmenů Džurčenů, kteří později vytvořili dynastii Čching (1644-1911).
Skutečnost je taková, že Harbin nabízí mnohem více než katedrálu svaté Sofie a led a sníh.
Proto jsem se rozhodl, že město navštívím znovu – možná v létě. Chtěli byste se tam jet podívat na vlastní oči?
(Xinhua)