Ve španělských Pyrenejích se našla fosilie největší mořské želvy v Evropě, která tam žila před asi 83 miliony let (v pozdní křídě) a měřila skoro čtyři metry. Vyplývá to ze studie vědců z univerzity v Barceloně, která byla zveřejněna ve čtvrtek v časopise Nature.
Část krunýře a pánev této želvy, která byla současnicí dinosaurů, našli paleontologové u obce Coll de Nargó v provincii Lleida (Lérida) v roce 2016. Podle nich jde o nový druh, který nazvali Leaviathanochelys aenigmatica, podle biblické mořské obludy Leviatan. Z fosilie vypočítali, že prehistorická želva měřila 3,7 metru. To z ní činí největší mořskou želvu nalezenou v Evropě a druhou na světě.
Geografická a geologická poloha Cal Torrades. Poloha fosilní lokality Cal Torrades, respektující: a) Pyrenejský poloostrov a b) východní Pyreneje. c) Zjednodušená geologická mapa zahrnující lokalitu (bílá hvězda). (d) Terénní zachycení odkryvu Cal Torrades s vyznačením polohy fosilních pozůstatků hvězdičkou: (e) pánev; a (f) ilium. (g) Stratigrafický sloupec lokality s geologickými materiály a fosilními pozůstatky.
Největší mořská želva nazvaná Archelon měřila asi 4,6 metru a její fosilie se našla na konci 19. století ve Spojených státech.
(mac, čtk)
FOTO – nature.com, ČTK/dailymail.co.uk/ICRA_arts