Jak vlastně vypadá málo známý binturong a jsou-li jeho mláďata roztomilá, mohou zjistit na vlastní oči návštěvníci Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava, jelikož se tam před měsícem narodilo mládě binturonga. Zvíře tohoto podivného jména patří mezi šelmy, a proto zájemci najdou mládě a jeho rodiče v Pavilonu indických šelem. První týdny života trávilo mládě v bezpečí budky, nyní už se vydává na průzkum dalších prostor, sdělila Šárka Nováková, tisková mluvčí Zoo Ostrava.
Mládě binturonga se v ostravské zoologické zahradě narodilo 9. května 2023 chovnému páru v Pavilonu indických šelem. »První týdny po narození trávilo v bezpečí boudy, postupně už se ale začíná odvažovat i do prostor mimo ni. Pohlaví zatím neznáme, první kontrola proběhne zhruba za měsíc, teď ještě nechceme samici rušit. Jedná se o zkušenou matku, která o svého potomka příkladně pečuje,« vysvětluje zooložka Adéla Obračajová. Jedná se o páté mládě, které samice odchovává. Tři její potomci (*2016, 2018 a 2019) byli na doporučení koordinátorky chovu této největší cibetkovité šelmy převezeni do jiných zoologických zahrad. Čtvrté mládě (samička narozená v roce 2021) pobývá aktuálně ve společném výběhu s vydrami malými v expozici Čitván, ale i toto čeká na transport do některé z partnerských zoo.
Binturong (Arctictis binturong) žije v tropických lesích od Nepálu až po Malajsii, na ostrovech Sumatra, Jáva, Borneo a Palawan a patří mezi cibetkovité šelmy. Binturong je vzezřením velmi zvláštní a v Evropě je poměrně málo známým zvířetem. Pojmenování binturong je malajského původu a v angličtině se mu také říká »bearcat«, což znamená »medvědokočka«, protože skutečně připomíná křížence mezi těmito dvěma zvířaty.
Dobře šplhá po stromech. Při pohybu ve větvích si pomáhá dlouhým chápavým ocasem a mláďata jsou schopna se za něj i zavěsit. Chápavý ocas je u šelem velmi vzácný. Také je ploskochodec, což znamená, že našlapuje celou plochou chodidla, podobně jako medvěd. Dospělý binturong váží od devíti do 24 kilogramů a délka těla se pohybuje od 61 od 96 centimetrů a k tomu je potřeba připočítat ještě stejně dlouhý ocas. Pohlavní dimorfismus není příliš výrazný, nicméně samice bývají o 20 procent těžší a větší než samci. Srst mají nápadně dlouhou, hrubou a obyčejně tmavě hnědou až černou.
Jejich uši jsou krátké a zakončené delší štětičkou chlupů, oči mají poměrně malé, červenohnědé barvy. Podobně jako další cibetkovité šelmy, má i binturong pachové žlázy umístěné na zadku, ale nevyužívá je k označování teritoria, ale hlavně k signalizování své přítomnosti jiným binturongům. Je aktivní převážně v noci, den tráví zpravidla spánkem v korunách stromů. Obývají horní stromové patro neprostupných deštných lesů do 1400 metrů nad mořem. I když patří mezi šelmy, je binturong spíše všežravý. V přírodě se binturongové dožívají asi 10 let, v zajetí to může být i přes 20 let. Je veden v Červeném seznamu (IUCN Red List of Threatened Species) jako zranitelný druh (Vulnerable). Za posledních 30 let klesla jeho populace o 30 procent. Příčinou poklesu je ničení přírodního prostředí z důvodu těžby surovin a přeměny na zemědělskou půdu. V současnosti se jedná zejména o zakládání plantáží palmy olejné. Je také nelegálně loven pro penisovou kůstku, která je využívána v tradiční čínské medicíně.
(mac)
FOTO – Zoo Ostrava/Enrico Gombala, wikipedia.org/CC BY-SA 2.0/Keven Law, wikipedia.org/CC BY-SA 3.0/GNU FDL/Tassilo Rau
VIDEO – Zoo Ostrava/Enrico Gombala