Archeologové zjistili, že osada starověkých obyvatel Španělska, nedávno objevená v okolí města Belver de Cerdanya, byla vypálena na konci 3. století př. n. l. kartaginskou armádou během Hannibalova tažení proti Římu. Zjištění vědců byla zveřejněna v článku ve vědeckém časopise Frontiers in Environmental Archeology.
»Tato osada byla zničena na konci třetího století př. n. l. v době, kdy Hannibalova armáda procházela Pyrenejemi během druhé punské války. Ve prospěch tohoto tvrzení hovoří skutečnost, že požár v této osadě vznikl náhle, a přesto zjevně nebyl spontánní a byl velmi efektivně organizován. V důsledku tohoto požáru byly zničeny všechny budovy a také zabita domácí zvířata,« vysvětlil badatel z Barcelonské autonomní univerzity Oriol Vila.
Odborníci učinili tento objev při studiu pozůstatků sídliště z doby železné, které bylo nedávno objeveno v blízkosti města Belver de Cerdanya. Následné vykopávky na jeho území naznačily, že původně se zde nacházela malá osada dávných obyvatel Španělska, která však byla později zničena a na jejím místě byla vybudována starořímská pevnost.
Archeologové nedávno provedli komplexní výzkum pozůstatků staveb postavených v této osadě ve IV.-III. století př. n. l., tedy v posledních obdobích před nastolením římské vlády nad většinou Pyrenejského poloostrova. Pozornost vědců upoutala jedna z budov, částečně ohořelý dvoupatrový dům, v jehož troskách nalezli velké množství zvířecích pozůstatků, ale také nástroje, předměty denní potřeby a šperky.
Pod zřícenou střechou budovy našli badatelé zejména mnoho špatně zachovalých kostí šesti domácích zvířat, včetně koně, a také několika ovcí a koz. Kromě toho se uvnitř domu dochovalo několik zlomků nástrojů na výrobu textilu, krumpáč, kuchyňské náčiní a zlatá náušnice ukrytá v malé hliněné nádobě.
»Rekonstrukce, kterou jsme provedli, naznačuje, že tento dům i celá osada byly zničeny náhle – jejich obyvatelé neměli čas ani otevřít vrátka a zachránit zvířata. Samozřejmě mohlo jít o prostý nečekaný požár, ale ukryté cennosti naznačují, že obyvatelé této osady očekávali nepřátelský vpád. Ve prospěch toho hovoří i fakt, že v tak malém výběhu bylo velké množství zvířat,« vysvětlil Vila.
Radiokarbonová měření, která vědci provedli, ukazují, že se tak stalo na konci 3. století př. n. l., kdy Hannibalova armáda překročila Pyreneje a táhla na Řím ze severu. Z tohoto důvodu se archeologové domnívají, že tato osada byla během tohoto tažení vypálena kartaginskou armádou, protože se nacházela na dominantní výspě a přesto nebyla opevněna. Římané tuto nevýhodu vzali v úvahu a na místě staré osady vybudovali pevnost poté, co Pyrenejský poloostrov dobyly jejich legie, uzavřeli badatelé.
(cik)