Home Sport Vadlejch si více než medailí cení překonání devadesátimetrové hranice

Vadlejch si více než medailí cení překonání devadesátimetrové hranice

FOTO - ČTK/Michal Kamaryt

Nejlepší český atlet roku 2022 Jakub Vadlejch si více než medailí z letošní sezony cení toho, že poprvé v životě překonal devadesátimetrovou hranici. To byla meta, po které toužil a kterou mu už několik sezon lidé předhazovali. K životním výkonům mu pomáhá skvělé zázemí, do kterého o Velikonocích přibyla dcera Emma.

Hned při vstupu do sezony na Diamantové lize v Dauhá si vylepšil osobní rekord na 90,88 metru. »Když se u jména řekne tři medaile, čtyři medaile, tak pokud to není zlatá, je to víceméně počet. Ale když se řekne devadesátimetrový oštěpař, to znamená, že je v té úplně nejvyšší společnosti oštěpařů. Devadesát metrů opravdu hodilo velice málo lidí v historii. Jsem rád, že jsem jedním z nich. Na druhou stranu je přede mnou ještě patnáct lidí a rád bych nějaké předběhl,« ocenil dvaatřicetiletý oštěpař.

Ve výjimečný výkon uvěřil už při předchozím pokusu, kdy vytouženou metu těsně nepřekonal. »Organizátoři nám nestihli namalovat vzdálenostní čáry, takže my jsme opravdu nevěděli, kam házíme. Já jsem cítil, že to byl dobrý hod, ale zdaleka ne, že to bude 89,87. V ten moment jsem věděl, že mohu hodit ten den extrémně daleko a vlastně ten další hod to přišlo,« vzpomínal.

V dalších měsících atletické sezony už devadesátku nepřekonal. »Ono těch 90 metrů je magických v tom, že se ten den musí sejít i počasí a ostatní věci. Už je to i otázka okolností a ty mi letos přály jen jednou,« poznamenal po životním roce. »Byly dvě velké akce plus finále Diamantovky, což beru taky za extrémně velkou akci. Na všech třech jsem byl do třetího místa, k tomu ještě pokořená devadesátimetrová hranice, kterou mi posledních sedm, možná deset let mlátili o hlavu. Já jsem si splnil všechno, co jsem chtěl. Na druhou stranu je pořád kam stoupat a já doufám, že ještě stoupat budu,« uvedl.

Příprava na 105 procent!

Vedlejch je lídrem české atletiky, na kterého se na velkých akcích spoléhá jako na dodavatele medailí. »Já mám to nastavení do závodů pořád stejné. Ale na druhou stranu bych lhal, kdybych řekl, že nevnímám okolí. Letos na světě i Evropě jsem vnímal, co si druzí myslí, že bych to mohl dokázat. Posilovalo mě to, určitě to nebyl nějaký stresor,« řekl.

Po aktivní dovolené ve Vysokých Tatrách nastupuje zdravý do přípravy a hodlá do ní znovu dát 105 procent. Nejdříve se chystá na tři týdny do Špindlerova Mlýna a do Vánoc stihne ještě pobyt na Lanzarote. »V lednu klasický Nymburk, pokud nám ho (kvůli energiím) nezavřou. Od února Afrika a možná po Africe ještě Turecko, takže teplo,« přiblížil své plány.

Oceňuje výjimečnou podporu rodiny. »Mám ženu, která tomu naprosto rozumí, protože sama profesionální sport dělala. Takže chápe, že dva měsíce jsem schopný nebýt doma. Ví, že to je potřeba. Takže to tiše trpí, někdy i netiše. To zázemí je dokonalé, vlastně všechno je ideální,« pochvaloval si pyšný otec. »Myslím, že Emmička na tom má zásluhu obrovskou,« svěřil se.

(pk, čtk)

Předchozí článekKybernetických útoků přibývá, setkalo se s ním už 22 procent Čechů
Další článekIveta Fabešová se svou novou knihou sladce provoní (nejen) letošní Vánoce